Představte si následující hrozbu: teroristé chtějí destabilizovat situaci v Česku. Zasáhnou proto na citlivém místě - po sérii několika malých výbuchů u stožárů s velmi vysokým napětím se jim podaří vyřadit přenosovou soustavu.
Prakticky všechny domácnosti jsou bez elektřiny. Nemohou svítit, nefungují ledničky, v mnoha bytech se netopí, lidé si nemohou vyzvednout peníze z bankomatů. Nefungují ani televize, takže většina lidí neví, co se stalo. Po několika dnech vzniká panika.
|
Fikce? Jen do určité míry. Obrana před podobným katastrofickým scénářem - úplným výpadkem elektřiny kvůli teroristickému útoku či rozsáhlým technickým závadám - je cílem výzkumné práce, kterou na zakázku ministerstva vnitra zpracovávají společnosti CityPlan a ViP.
Infobox
V SOUVISLOSTECH:
- Jak je rozvod elektrické energie organizován?
Rozvod je rozdělený na dvě části - na distribuční a přenosovou soustavu. Přenosová soustava velmi vysokého napětí zajišťuje stabilitu sítě po celé ČR a dodává proud do menších distribučních soustav. Ty řídí distribuční firmy, které jsou regionálně rozdělené podle bývalých krajů. Firmy pak zajišťují dodávky energie do obcí, firem a domácností.
- Jak jsou elektrárny a klíčové uzly zabezpečeny proti výpadku?
V síti jsou připravené záložní zdroje. Jsou to elektrárny, které jsou buď odstavené, nebo se "točí" naprázdno. Také poškozené rozvody (stožáry či vedení) mohou díky husté síti zastoupit jiné. Když v roce 2003 například díky větrné smršti vypadlo pět bloků elektrárny Prunéřov, elektřinu ihned poskytly náhradní zdroje - Chvaletice a Dětmarovice.
- Co by způsobil masivnější výpadek proudu?
Ochromena by byla celá ekonomika. Města by zasáhl dopravní kolaps, nefungovaly by semafory, zastavena by byla železniční i městská doprava. Uzavřena by zřejmě byla letiště. "Hluché" by mohly být některé sítě mobilních telefonů. Přechod na záložní zdroje, které jsou ve velkých komplexech (bankách, nemocnicích či obchodních centrech) nutností, by mohl poškodit důležitá data.
- Jaké byly největší výpadky proudu v poslední době?
Koncem roku 2002 například vyhořela rozvodna elektrického proudu v Praze na Žižkově. V polovině metropole nejezdily tramvaje, byly zavřeny obchody. Výpadek trval téměř tři hodiny. Velmi časté jsou pak výpadky elektřiny při povodních, větrných bouřích a sněhových kalamitách.
- Je podle expertů v ČR možný podobný výpadek, jako byl například v roce 2003 na východě Spojených států a v Kanadě?
Jeho obdoba údajně nehrozí, podrobný scénář však neexistuje - vždy záleží přímo na konkrétní situaci. Síť v Česku přitom patří mezi nejkvalitnější i v mezinárodním srovnání. Její velkou předností je především hustota, která výpadky minimalizuje.
- Jaká je role společnosti ČEPS, a.s.?
Ze zákona jediný provozovatel přenosové soustavy ČR je v případě nouze schopen zajistit dodávky elektřiny z oblastí, které nejsou výpadkem postiženy, případně i ze zahraničí (tuzemská soustava je již deset let propojena také se západoevropskou). Většinovým akcionářem ČEPS je státní firma Osinek.
Zdroj: ČTK
Škody za desítky miliard korun
"Podstatná část republiky může být velmi snadno paralyzována, pokud je napadena infrastruktura. Achillovou patou je právě elektřina, přenosová soustava," vysvětluje Ivan Beneš, jednatel společnosti CityPlan.
Kvůli vzájemné závislosti se pak krizová situace může od výpadku elektřiny přenést na zásobování vodou či na telekomunikační a bankovní služby.
Potřeba chránit se před tímto nebezpečím se podle Beneše potvrdila minulý týden, kdy byla celá republika jen kousek od úplného výpadku elektřiny, který se označuje anglickým výrazem blackout.
Firma vypočítala, že jen ve středních Čechách by čtrnáctidenní blackout způsobil škody za více než dvacet miliard korun. V této částce jsou zahrnuty ztráty v průmyslu, zemědělství, ale také "škody" na lidském zdraví, například zranění kvůli většímu počtu dopravních nehod.
"Dvoutýdenní přerušení dodávky elektřiny znamená přímý výpadek výroby v celé republice v hodnotě asi čtyři procenta HDP," upozorňuje Beneš.
Domácnosti v nouzovém režimu
"Samozřejmě, že případné narušení dodávek elektrického proudu patří mezi krizové situace, které mohou nastat a které mohou ohrozit občany," připouští Petr Kopáček, mluvčí Hasičského záchranného sboru, hlavní složky integrovaného záchranného systému.
Dodává, že dodávky elektřiny si "zaslouží" zvláštní pozornost a speciální ochranu. "Proto stát připravuje plány na řešení krizové situace, pokud by nastala," vysvětluje Kopáček.
Podle Ivana Beneše ze společnosti CityPlan jde o to, aby se do domácností dostala aspoň část proudu z nízkonapěťové distribuční soustavy, do které dodávají proud teplárny a menší elektrárny.
Podniky umí na výpadek reagovat - pokud nastane vážný problém v soustavě, velcí odběratelé dostávají méně elektřiny. U domácností ale obdobný systém nefunguje. Buď dostávají všechen proud, anebo nic.
|
"Lidé by měli dostávat aspoň tolik elektřiny, aby mohli ve svém bytě nadále žít, aby v omezeném režimu přečkali několik dní, než se úplné dodávky proudu obnoví," vysvětluje Beneš. "Jde o obdodu nouzového zásobování vodou a potravinami, které zajistit umíme."
V domácnostech by tak například mělo fungovat aspoň světlo, televize, lednice, mrazáky a také regulační zařízení plynových kotlů, které bez elektřiny zhasnou.
"Technicky není problém, aby se po drátech do domovní rozvodnice vyslal signál, kterým se v domácnosti vypne všechno kromě nouzového okruhu," tvrdí Beneš.
V Kladně připravují nouzový provoz
V Kladně právě probíhá pilotní projekt, jehož cílem je prověřit, nakolik je možné, aby menší elektrárna dodávala proud prostřednictvím tzv. ostrovního provozu distribuční soustavy do domácností i v okamžiku, kdy z nějakého důvodu selže přenosová soustava, kam proudí elektřina z velkých elektráren.
"Každý technik vám potvrdí, že takový problém se skutečně vyloučit nedá," říká Petr Karafiát ze společnosti ECK Generating, která je majitelem kladenské elektrárny.
Ivan Beneš ze CityPlan uvádí, že kladenská elektrárna je schopna zásobovat 300 tisíc lidí. "Pokud by se elektřina přiškrtila, bylo by to třeba 600 tisíc," dodává Beneš.
Podle Karafiáta je kladenský projekt jakýmsi návratem o sedmdesát let nazpátek. Tehdy totiž elektrárny zásobovaly proudem jen své okolí, svůj "ostrov". Až později se začaly v severozápadních Čechách stavět obrovské zdroje pro celou republiku.
|
"Jde o obnovení odolnosti, kterou dřívější decentralizovaný systém měl. Využije se vhodný poměr velkých elektráren a menších místních zdrojů, především městských tepláren, které dodávají elektřinu přímo do distribučních soustav," podotýká Beneš.
Stoprocentní ochrana neexistuje
Elektrárenská společnost ČEZ uvedla, že proti výpadku proudu neexistuje stoprocentní ochrana.
"Vždy jde o opatření, které snižuje pravděpodobnost, že budou domácnosti bez proudu. Nikdy však nepůjde o stoprocentní snížení rizika, protože i zálohy mohou být v některých místech postiženy. Například větrná smršť poškodí povětšinou sítě přenosové i distribuční," upozorňuje Ladislav Kříž, mluvčí ČEZ.
Dodal, že návrhy, které připravují společnosti CityPlan a ViP nebudou levné.
"I přes problém v minulém týdnu se ukázalo, že domácí soustava patří k velmi kvalitním, protože se vyhnula blackoutu, což se například v minulých letech nepodařilo Itálii, Velké Británii nebo USA," připomíná Kříž.
"Výpadky v těchto státech postihly i domácnosti, ale žádná taková opatření tam ještě nezavedli, a to jde o bohatší země než jsme my," dodává Kříž.
Právě ve Spojených státech po blackoutu začal podle Ivana Beneše z firmy CityPlan vývoj intelegentních spotřebičů, které samy rozpoznají, že síť má problém a odpojí svou energeticky náročnou část, a tím síti odlehčí. Například pračky odpojí program ohřevu vody a sušení.
"Je to obdoba toho, jakým systémem v lidském těle funguje imunitní systém - řeší problémy napadení nezávisle na centrální nervové soustavě," říká Beneš.
Levnější než krabička cigaret
Obrana domácností před úplným výpadkem proudu by podle Beneše ani nemusela být až tak drahá, v ceně elektřiny by se projevila v haléřích.
"Měsíčně by šlo u jedné domácnosti o částku, která by byla nižší než cena krabičky cigaret," tvrdí Beneš. Podstatnější podle něho je, aby se problém s možným výpadkem elektřiny dostal do zákonů.
"Legislativa zatím nepožaduje zajištění provozu distribučních soustav nezávisle na přenosové soustavě pro veřejné nouzové zásobování elektřinou," upozorňuje Beneš.
Také podle Hasičského záchranného sboru by bylo správné, aby ochrana před totálním výpadkem elektřiny a následný postup byl zakotvený v legislativě, především v energetickém zákoně.
"Už se na toto téma uskutečnila jednání v rámci Výboru pro civilní a nouzové plánování," dodává mluvčí hasičů Petr Kopáček.
