Praha - Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace, potvrdil, že by stát měl v příštím roce dát 28,6 miliardy korun na vědu a v dalších dvou letech by měly výdaje mírně růst. Oproti letošku tak vzroste rozpočet na vědu o 1,7 miliardy korun.
Vláda tak schválila návrh výdajů na výzkum, experimentální vývoj a inovace na příští tři léta.
"Podařilo se nám po dlouhé době stabilizovat alespoň základ našeho rozpočtu už v květnu," vyjádřil spokojenost s výsledkem Bělobrádek.
Ocenil konstruktivní - i když někdy tvrdá - jednání s ministerstvem financí.
Navýšení je určeno zejména na rozvoj výzkumných organizací. Letošní rozpočet činí 26,9 miliardy korun.
Půlmiliarda pro Grantovou a Technologickou agenturu
Na rok 2016 bude podle Bělobrádka vedle již schválených peněz k debatě ještě další půlmiliarda, kterou chtěl Bělobrádek posílit rozpočty Grantové a Technologické agentury každé po stovce milionů korun.
Ministerstvu školství mělo jít až 300 milionů korun na financování nových výzkumných infrastruktur a mezinárodní spolupráci. O těchto financích by se mělo diskutovat v září.
U Technologické agentury je proto otázkou, zda dostane to, co požadovala, jinak by nemohla spustit program Epsilon. V něm jako jediném mají spolupracovat vědecké organizace s firmami na výzkumu v životním prostředí a dopravě.
Z jednání vlády rovněž vyplývá, že na rok 2017 se počítá s 29 miliardami korun a na rok 2018 s 29,2 miliardy korun.
Obě částky jsou tedy nižší, než vicepremiér navrhoval, což bylo pro rok 2017 - 29,3 miliardy a pro rok 2018 až 29,9 miliardy korun.
Vědečtí diplomati v zahraničí
Česko také bude do zahraničí vysílat diplomaty specializované na vědu, výzkum a inovace. Dohodu o tom podepsal Bělobrádek a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).
"Od vědeckých diplomatů si slibujeme, že budou propagovat výsledky české vědy ve světě a podpoří vznik nových vědeckých projektů. Chceme také zlepšit spolupráci mezi firmami a akademickou sférou a podpořit výměnné pobyty vědců a studentů," uvedl k tomu Bělobrádek.
První bude Česko zastupovat v Izraeli, kam by měl zamířit ještě letos.
Uvažuje se také o jejich vyslání do Spojených států, Německa, případně do Číny či Korejské republiky.
"Izrael je pilotní projekt, a až zjistíme, jak to funguje, tak na základě toho se rozhodneme jak dál," poznamenal k tomu Zaorálek.
Podle Bělobrádka by vědečtí diplomaté měli působit maximálně v pěti vybraných zemích.
Specializovaní diplomaté mají v hostitelských zemích zajišťovat kontakty pro tuzemský základní i aplikovaný výzkum.
Izrael je vzorem
"Izrael je pro nás vzorem v aplikovaném výzkumu, v komercionalizaci i v tom, jak je tam věda řízena s tím, že chceme spolupráci změnit nejenom mezi akademickými obcemi, ale i ve firemním výzkumu," zdůvodnil Bělobrádek výběr židovského státu jako první destinace. "S Izraelem sice máme strategické partnerství už nějakou dobu, přesto si nejsem jist, že v oblasti vědy a výzkumu ho dokázali náležitým způsobem využít," doplnil Zaorálek.
Rozhodnutí vlády přivítal velvyslanec židovského státu v ČR Gary Koren. "Jsem si jistý, že nový český diplomat bude v Izraeli vřele přijat a bude řešit zajímavá témata. Izrael je jedním ze světových lídrů na tomto poli," řekl Koren.
Připomněl, že rozvoj spolupráce ve vědě a výzkumu mezi Českem a Izraelem byl jedním z hlavních výsledků loňského společného zasedání vlád obou zemí.
Výběrové řízení
Na základě podepsané dohody vypíše ministerstvo zahraničí na nový post otevřené výběrové řízení, do kterého se budou moct přihlásit jak kariérní diplomaté, tak vědci mimo ministerstvo.
Česko v současnosti klade důraz na vysílání ekonomických diplomatů. Loni se ministerstva zahraničí a zemědělství dohodla na zřízení postů agrárních diplomatů. Experti na zemědělství mají zatím působit na českých ambasádách v Rusku, Srbsku, Saúdské Arábii, Číně a na Ukrajině.