Praha - Radim Novák měl smůlu. Státní část maturitní zkoušky z matematiky mu utekla o jeden bod. V jedné z úloh se přitom dopočítal správného výsledku, přesto nedostal žádné body.
Jak je to možné? Do záznamového archu, vlivem nepozornosti a stresu, které při zkoušce z dospělosti panují, ke správnému výsledku 325 dopsal i jednotku - metry čtvereční. Jenže Novák se přepsal, maturanti měli zjistit cenu: 325 korun. Novák by přitom uspěl, i kdyby do archu napsal jen 325.
Postup i výsledek mu hodnotitelé z Cermatu, který pro stát maturity organizuje, neuznali. Automaticky mu udělili nula bodů s odůvodněním, že je u příkladu špatná jednotka. "Chyba ale vznikla špatným přepisem příkladu do záznamového archu, nikoliv nedostatkem vědomostí," zlobí se Novák.
Odpověď proto považuje za správnou a požádal ministerstvo o přezkoumání zkoušky. Kýžený bod mu utekl právě v této otázce, v níž mohl získat až dva.
Úředníci při zpětné kontrole žádné problémy v hodnocení nenašli. S tím však Novák zásadně nesouhlasí. "Jelikož ministerští úředníci na mé další odvolání již nijak nereagovali, rozhodl jsem se podat na ministerstvo žalobu," dodává rozhořčeně student.
Matematika je o přesnosti, říká ministerstvo
Ministerstvo však práci svých hodnotitelů brání. Údajně nemohli postupovat jinak. "Všichni maturanti jsou hodnoceni stejně na základě rovných podmínek. Nemůže se proto stát, že za stejně řešenou úlohu udělí hodnotitelé dvěma žákům rozdílný počet bodů," říká mluvčí resortu Jarmila Balážová. Žaloby neúspěšných uchazečů se podle ní objevují jen výjimečně, v řádu jednotek.
"Pokud Cermat hodnotí postup, tak by měl studentovi dát maximální počet bodů, protože výsledek je správný. Pokud hodnotitelé kontrolují správnost výsledku, tak měli udělit polovinu bodů, protože na příkladu je špatně pouze jednotka," domnívá se Novákův právník Vít Křížka.
Ministerstvo si však za bodovým hodnocením stojí. "Matematika je o přesnosti, a to i v jednotkách," oponuje Balážová. Podle ní jsou navíc studenti ještě před samotnou zkouškou seznámeni se způsobem zápisu i s konečným hodnocením. "Například na otázku "Kolik litrů obsahuje…?" musí studenti do archu uvést buď patnáct, nebo patnáct litrů, což je oboje správná odpověď," dodává za ministerstvo Balážová. Poloviční počet bodů by student dostal pouze v případě, že by se jednalo o příklad, který by byl složený z více částí, což nebyl.
Ombudsmanka: Stejná, šablonovitá rozhodnutí
Případem Radima Nováka se tak bude v nejbližších měsících zabývat Městský soud v Praze. Podobnou kauzu, v níž neúspěšný maturant napadá hodnocení a zpětnou kontrolu ministerstva, však v těchto dnech zkoumají i v Kanceláři veřejného ochránce práv. Podle ombudsmanky Anny Šabatové by se Cermat měl řídit stanoviskem Nejvyššího správního soudu, podle kterého musí být každé rozhodnutí v žádosti o přezkoumání výsledku maturity individuální a řádně odůvodněné.
Místo toho však ministerstvo podle Šabatové pouze ověří, zda nedošlo k technické chybě při zpracování archu. "Úředníci pak vydávají stejná, šablonovitá rozhodnutí, která odporují stanovisku Nejvyššího správního soudu," doplnila Šabatová.
Podle statistik ministerstva podalo loni žádost o přezkoumání didaktického testu 778 studentů, uspělo jich pouhých deset. K soudu se pak podle ministerstva dostal jen zlomek případů.
