Ústí nad Labem / Praha – V Ústí nad Labem se současně s říjnovými komunálními volbami uskuteční i důležité referendum. Lidé mají rozhodnout, zda si přejí vymýtit z krajského města hazard. Že se ale hlasování vůbec bude konat, musel určit až soud. Zastupitelstvo totiž návrh na vypsání odmítlo projednat. A podobně se chtěly referendu vyhnout i další radnice. Ani tam jim ale takovou kličku soudy nepovolily.
Stotisícové Ústí nad Labem je příklad za všechny. Aktivisté z hnutí Ústí bez hazardu napřed posbírali na petici více než deset tisíc podpisů (potřebných bylo 7500) a v srpnu ji předali magistrátu s žádostí, aby vyhlásil referendum právě v termínu komunálních voleb. To proto, že k urnám přijde nejvíce lidí, a je tak šance dosáhnout povinné účasti 35 procent oprávněných voličů nutné k platnosti referenda.
Jenže přišel zádrhel: radní oznámili, že uznávají jen 7021 podpisů, tedy o necelou pětistovku méně, než je potřeba. U zbývajících podpisů jsou prý vadné údaje. Následně se radní odmítli peticí zabývat a předložit ji zastupitelstvu.
Je to špatně. Ale co?
Úřad přitom vůbec neposlechl zákon: nekonkretizoval chybné podpisy. Iniciativa Ústí bez hazardu proto požádala soud, aby vyhlásil referendum sám. Soud jí vyhověl. "Místní referendum se bude konat současně s volbami do zastupitelstva Statutárního města Ústí nad Labem ve dnech 10. a 11. října 2014," stojí v usnesení, které soud v pondělí vpodvečer vyvěsil na úřední desce.
Město tím, že řádně neodůvodnilo vyškrtnutí podpisů, porušilo zákon. "Znemožnilo tak svým jednáním vést případně konkrétní polemiku o jednotlivých neuznaných podpisech, kteréžto nemohou být konkrétně přezkoumány," vysvětlil soud.
Nemohl tak prý vyškrtnutí více než tří tisíc podpisů magistrátu uznat. "Návrh je proto bezvadný a nemá nedostatky," konstatoval soud.
"Mrzí mě, že občané jsou nuceni si demokratické referendum vymáhat u soudu, i když splnili podmínky pro jeho vyhlášení," říká hlavní představitel Ústí bez hazardu Václav Pištora.
"Obce a městské části nechápou, že peníze z automatů se jim pekelně prodraží jinde, na lidském neštěstí, kriminalitě a dalších následcích, které musí hasit," dodává.
Ústecký magistrát se k rozhodnutí soudu zatím nechce vyjádřit. "Stanovisko jsme zatím oficiální cestou neobdrželi," uvedla mluvčí Romana Macová.
Podobně uspěli aktivisté v minulých dnech i v dalších dvou městech, kde radnice odmítaly vyhlásit referendum v termínu požadovaném aktivisty. Že se musí hlasování konat spolu s říjnovými volbami, přikázal soud i Štětí a Lovosicím.
Právě v pondělí byl přitom poslední den, kdy obce či soudy mohly rozhodnout o konání referenda v termínu komunálních voleb - podle zákona totiž musí zachovat minimální lhůtu pětadvaceti dní, během níž lze stihnout hlasování zorganizovat.
Tažení proti hazardu
Velké tažení proti hazardu vyhlásili aktivisté počátkem letošního roku. V téměř dvou desítkách obcí a měst sesbírali hlasy pod petice požadující vypsání referenda o nulové toleranci hazardu. Některá města je ale odmítla vypsat.
"Dělají různé obstrukce, aby konání referenda zabránili," uvedl předseda sdružení Občané proti hazardu Martin Svoboda, který protihazardní aktivity koordinuje.
"Oblíbená varianta je vyhlásit vlastní referendum na termín, kdy nepřijdou lidi a výsledky hlasování nebudou závazné. Radnice přitom vědí, že jsou to vyhozené peníze. A vědí i to, jak se lidé staví k hazardu a že přes devadesát procent z nich jej nechce," poukazuje.
Příkladem byly letos na jaře Praha 7 a Praha 8. V okamžiku, kdy tamní aktivisté zahájili sběr podpisů za vypsání referenda v termínu komunálních voleb, radnice vyhlásily vlastní referenda na duben, respektive květen. Účast byla slabá - pod 35 procent oprávněných voličů -, a hlasování tak neplatilo.
Aktivisté proto pokračovali dál ve sběru podpisů a obě městské části musely referendum vyhlásit znovu – tentokrát již na termín komunálních voleb.
Příkladem podobných obstrukcí je podle Svobody například Praha 10, kde vyhlásili tři referenda během tří týdnů po sobě, či Praha 1, která v den, kdy dostala petiční archy s potřebnými podpisy, posunula termín zastupitelstva na dnešek, kdy se již referendum nestihne vyhlásit spolu s komunálními volbami. A dnes pak zastupitelstvo první městské části rozhodlo, že referendum bude v sobotu 7. listopadu.
Praha 10: Soud přepočítával hlasy
U soudu naopak neuspěli aktivisté v Praze10, kteří požadovali v termínu voleb referendum o plánované stavbě radnice – chtěli zavázat městskou část, že nové sídlo úřadu nesmí stát více než půl miliardy korun.
Jejich návrh ale zastupitelstvo odmítlo s tím, že nemají dostatečný počet podpisů – 1929 jich označilo za neplatných. Ať již kvůli tomu, že se někteří lidé podepsali dvakrát, nebo že nejsou obyvateli městské části. Anebo kvůli tomu, že údaje byly nečitelné či nekompletní.
Soud si dal práci a zkontroloval sám všechny podpisové archy – a došel k tomu, že radnice část hlasů odmítla neoprávněně. Například některé z těch, které označila za nečitelné.
"Několik takto vyřazených osob dokázal soud na rozdíl od odpůrce (radnice – pozn. red.) určit," podotkl soud v usnesení. A podobně soud vrátil i 38 hlasů, které radnice odmítla s tím, že tito lidé nebydlí na Praze 10 – ale soud je v seznamu obyvatel Prahy 10 dohledal. Přestože se soud nakonec dopočítal "jen" 1402 chyb – i to bylo příliš a do potřebné hranice 8355 hlasů jich stovka chyběla. "Návrh na vyhlášení místního referenda skutečně neobsahoval dostatečné množství podpisů," konstatoval soud.
Referendum o radnici tam sice bude – ale o dva týdny dříve v termínu druhého kola doplňovacích voleb do Senátu, kdy je téměř jisté, že nepřijde dostatek voličů pro závazné hlasování.
