Vlna referend v Česku: Lidé sami rozhodnou o hernách

Marek Pokorný Marek Pokorný
16. 6. 2014 5:30
Aktivisté finišují se sběrem podpisů, aby se hlasování uskutečnila současně s říjnovými komunálními volbami. Ušetří se, přijde víc lidí a nehrozí tak, že výsledky nebudou platit kvůli nízké účasti.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Vojtěch Marek

Praha - Česko se na podzim promění v zemi referend o hazardu. Obyvatelé více než dvaceti měst budou moci sami rozhodnout, zda chtějí ve svém okolí herny, anebo zda by je radnice měly úplně zakázat.

Ve čtyřech městech – Chomutově, Teplicích, Štětí a na Praze 8 – již aktivisté bojující proti hazardu sesbírali na petiční archy podpisy deseti procent oprávněných voličů, tedy minimální hranici, která nutí radnice referendum vypsat. A v patnácti dalších městech organizátoři se sbíráním finišují.

"Více než čtyři tisíce podpisů pod návrhem našeho referenda svědčí o tom, že minimálně deset procent Tepličanů má na regulaci hazardu odlišný názor než radnice," říká Jakub Mráček, iniciátor úspěšného sběru podpisů pro referendum v Teplicích.

V dalších městech pak zřejmě radnice vyhlásí referenda i bez petičních podpisů.

"V Kladně, Jablonci, Ústí nad Orlicí či Kutné Hoře je to reálné," podotkl Martin Svoboda ze sdružení Občané proti hazardu, které tažení proti hernám pomáhá koordinovat.

Podle Svobody je navíc pravděpodobné, že se seznam měst, kde se budou konat referenda, ještě rozroste.

Vyhlásit do tří měsíců

Některé radnice už petiční archy obdržely a zastupitelé nyní budou na svém nejbližším zasedání povinni referendum vyhlásit tak, aby se konalo nejpozději do 90 dnů.

V kterých městech podepisují petice za referenda

Ústí nad Labem

Olomouc

Znojmo

Zlín

Holešov

Ostrava

Praha 1

Praha 7

Plzeň

Litoměřice

Štětí

Lovosice

Neratovice

Karlovy Vary

Hodonín

Odpůrci hazardu finišují se sběrem podpisů právě teď. Chtějí totiž, aby se referenda uskutečnila v termínu říjnových komunálních volebMěla by to být záruka, že přijde hlasovat dostatečný počet lidí.

K platnosti referenda je totiž potřeba, aby se ho účastnilo nejméně 35 procent oprávněných voličů.

Trucreferenda v Praze

Ukázkovým příkladem, jak by mohlo referendum pohořet na nízké účasti voličů, jsou sedmá a osmá městská část Prahy. V nich odpůrci heren chtěli nechat referendum vypsat právě na podzim v termínu komunálních voleb. Začali proto sbírat hlasy pro vypsání referenda již počátkem letošního roku.

Jenže vedení obou radnic zareagovalo nečekaným krokem: referenda vyhlásilo narychlo ještě na jaře – Praha 8 již koncem dubna, Praha 7 pak na den voleb do Evropského parlamentu koncem května. Účast ani v jednom případě nepřekročila stanovenou hranici pro platnost hlasování, a přestože devět z deseti lidí hlasovalo pro zrušení heren, výsledek referenda není pro radnice závazný.

"Tak zásadní změna dlouhodobého zamítavého postoje vyvolává pochybnosti o tom, co vlastně radní vypsáním referenda sledují," komentoval už dříve Ondřej Fér, koordinátor projektu 7 bez hazardu. Fér rovněž poukázal na to, že vedení obou radnic bylo dlouhodobě proti razantnější regulaci hazardu.

"Už předem jsme upozorňovali, že takové referendum bude s největší pravděpodobností neplatné," říká Vlaďka Jelínková ze sdružení 8 bez hazardu.

Podle starosty Prahy 8 Jiřího Janků však radní budou o regulaci hazardu dál diskutovat. "To, že výsledek není pro vedení městské části závazný, neznamená, že nebudeme v této oblasti podnikat další kroky," komentoval Janků dubnový výsledek referenda. Konkrétní však nebyl.

Praha 8 si přesto veřejné hlasování zopakuje. "Podpisů jsme sesbírali dost, takže budou muset referendum znovu vyhlásit," říká Vlaďka Jelínková. Není si však jista, zda radnice nové referendum uspořádá skutečně v termínu komunálních voleb, jak požadují aktivisté.

Sežene opozice dva hlasy?

K výsledkům květnového referenda se vrátí i zastupitelé Prahy 7 na pondělním zasedání. Není přitom jasné, zda budou respektovat, že i při nízké účasti bylo 87% hlasujících pro úplné zrušení heren a hazardu.

Zastupitelé Strany zelených a SNK Evropských demokratů připravili návrh na změnu celopražské vyhlášky a zařazení Prahy 7 do kategorie městské části zcela bez heren.

"Pevně věřím, že ostatní politické strany v zastupitelstvu najdou dostatek odvahy respektovat názor občanů vyjádřený v referendu a také v desítkách dopisů, které nyní dostáváme. Věřím, že se postavíme i nátlakům hazardní lobby, která v předvečer jednání zastupitelstva lobbovala u všech zastupitelů pro zachování heren. Zatím máme podporu od T0P 09 a potřebujeme ještě dva hlasy," komentuje stav před zahájením zastupitelstva iniciátor referenda o nulové toleranci a zastupitel Prahy 7 Ondřej Mirovský.


 

Právě se děje

před 31 minutami

Žalobce navrhl vazbu pro tři lidi, kteří se zapojili do bojů na Ukrajině. Čelí obvinění z terorismu

Státní zástupce navrhl vazbu pro tři z pěti obviněných, kteří se podle vyšetřovatelů zapojili do bojů na východě Ukrajiny na straně samozvané Doněcké lidové republiky. V tiskové zprávě o tom informoval Martin Bílý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Pětici policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu obvinili ve čtvrtek z teroristického útoku, účasti na teroristické skupině, financování terorismu a podpory a propagace terorismu. Obvinění čelí i jedna právnická osoba.

Bílý navrhuje na tři stíhané uvalit vazbu kvůli tomu, že by mohli uprchnout nebo působit na dosud nevyslechnuté svědky. Obviněným hrozí za trestný čin teroristického útoku až 20 let vězení, u trestného činu financování terorismu až 12 let vězení a v případě podpory a propagace terorismu může soud uložit maximálně patnáctileté vězení.

Policie podezřelé zadržela ve středu. Kvůli případu zasahovala po celém Česku. Zadržení čeští občané podle kriminalistů jezdili bojovat na Ukrajinu na straně proruských separatistů nebo takové cesty chystali či organizovali. Server Aktuálně.cz uvedl, že podle zjištění jeho a Respektu je mezi zadrženými předseda spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír Ivan Kratochvíl.

Podle informací serveru iROZHLAS.cz se vyšetřování soustředí kolem paramilitárního spolku Českoslovenští vojáci v záloze za mír. Policie zjistila, že jeden z jeho členů v minulosti odjel na Donbas, kde se údajně zapojil do bojů na straně separatistů. Po návratu spolek začal shánět peníze, aby do válčící zóny mohli vycestovat další zájemci. Policisté údajně zasahovali na sídlišti ve Slaném v domě, kde bydlí šéf spolku Kratochvíl.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Cena bitcoinu poprvé od začátku března klesla pod 50 tisíc dolarů

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin dnes poprvé od 8. března sestoupila pod hranici 50 tisíc dolarů (zhruba 1,1 milionu korun). Kolem 8:00 SELČ se bitcoin podle obchodní platformy CoinDesk prodával za zhruba 49 600 dolarů. Za posledních 24 hodin tak ztrácel kolem devíti procent.

V průběhu dnešního obchodování cena bitcoinu klesla až na zhruba 48 400 dolarů. Minulý týden se přitom vyšplhala až na rekordní maximum v blízkosti 65 tisíc dolarů. K dnešnímu poklesu podle agentury Reuters přispěly spekulace, že plán amerického prezidenta Joea Bidena na výrazné zvýšení daně z kapitálových výnosů povede k omezení investic do digitálních aktiv.

Někteří obchodníci a analytici však předpokládají, že pokles ceny bitcoinu je pouze přechodný. Poukazují na to, že digitální měny jsou mezi drobnými i institucionálními investory čím dál více vnímány jako legitimní investice. Minulý týden zájem o bitcoin podpořil vstup největší americké kryptoměnové burzy Coinbase na akciový trh Nasdaq.

Zdroj: ČTK
Další zprávy