Brno - Už to, že si řidič při nehodě, při které nedojde ke zničení žádného jiného majetku než bouraného vozu, způsobí vysokou škodu, je dostatečně tvrdým trestem.
A postih od úřadu za porušení silničních pravidel, které nehodě předcházelo, tak nemusí být tak přísný jako v případě, že je při havárii poškozeno další auto nebo veřejný majetek. Je přitom jedno, zda bourající auto řídí jeho majitel, nebo někdo jiný, komu majitel auto půjčil.
Nejvyšší správní soud tak jasně vyložil, jak postupovat a trestat v případech havárie jednoho auta s vysokou škodou.
Trestejme přísně a všechny
Rozhodl tak ve sporu mezi úředníky z Moravskoslezského kraje a řidičem, který při projíždění zatáčky na zasněžené silnici dostal smyk a vrazil do stromů. Škoda při nehodě převýšila sto tisíc korun.
Za to, že řidič nepřizpůsobil rychlost své jízdy technickému stavu silnice, povětrnostním podmínkám a právě s přihlédnutím ke způsobené vysoké škodě, dostal řidič pokutu ve výši dva a půl tisíce korun.
Řidič ale úřad zažaloval a Krajský soud v Ostravě rozhodnutí úřadu zrušil s tím, že při stanovení výše trestu nejde majiteli auta přičítat škodu způsobenou jenom na jeho autě.
Kraj se ale obrátil se stížnosti na Nejvyšší správní soud s tím, že není žádný důvod mírněji trestat řidiče aut, kteří nezničí při nehodě žádný jiný majetek kromě svého.
"Ze zásady zákonnosti plyne, že se musí posuzovat škoda na jakémkoliv vozidle bez ohledu na vlastnictví," uvedli ve stížnosti zástupci kraje s tím, že se tak vlastníci aut budou moci vymlouvat na to, že jejich auto řídil a škodu způsobil někdo jiný.
Senát Nejvyššího správního soudu vedený soudcem Vojtěchem Šimíčkem ale rozhodl, že přísnější trest při nehodě, kde je poničeno pouze auto viníka, úřady ukládat nemají.
Nehoda a stres je dostatečný trest
Už samotná nehoda a vysoká škoda jsou totiž pro řidiče dostatečným trestem. "Jestliže totiž dojde ke vzniku vysoké škody jen na vozidle, které řídil pachatel přestupku, je z povahy věci zřejmé, že již tato samotná škoda představuje citelnou újmu. Jakkoliv sice lze negativní následky této škody do určité míry eliminovat formou havarijního pojištění, je zřejmé, že uvedení vozidla do původního stavu je spojeno s řadou obtíží, které samy o sobě jsou pro pachatele nepříjemné," uvedli soudci ve svém verdiktu.
"Nemluvě samozřejmě ani o tom, že samotný prožitek dopravní nehody, bez ohledu na výši materiální škody, je zpravidla nanejvýš stresující," uvedli soudci. Podle nich je tak logické, že musí být uložena výrazně nižší pokuta. Zatímco u nehody, při které je přičtena i vysoká škoda na vozidle, může být horní hranice pokuty 5 tisíc korun, v případě mírnějšího postihu je horní sazba poloviční.
Podle soudců v případě, že je škoda pouze na jediném autě (a není zásadněji poškozeno například ani svodidlo, obrubník či dopravní značka) není žádný důvod postupovat jinak v případech, kdy auto neřídí jeho majitel.
"Ze zákona o přestupcích totiž vskutku neplyne, že se musí jednat o vozidlo vlastněné pachatelem přestupku a že nemůže jít i například o vozidlo, které si pachatel zapůjčil," rozhodli soudci