Praha - Nehledě na razantní snížení výkupních cen proudu ze a další znevýhodnění fotovoltaiky se po dvouletém solárním stop-stavu znovu rozjela lavina zájmu o tento obnovitelný zdroj. Panely na střeše svého domu chtějí tisíce domácností.
Energetický regulační úřad dokonce předpokládá, že letošní počet žádostí o licenci překročí 10 tisíc.
"Očekáváme v závěru roku mimořádný nárůst žádostí o udělení licence pro výrobu elektřiny z nově připojených fotovoltaických zdrojů," říká mluvčí úřadu Jarmila Lehnerová.
"Zatímco od začátku roku do 30. září bylo zpracováno 4653 žádostí, očekáváme navýšení tohoto počtu o více jak dvojnásobek," dodává.
Podpora míří už jen na střechy
Oproti rokům 2009 a 2010, kdy kvůli státem nezvládnutému rozvoji fotovoltaiky několikanásobně narostl instalovaný výkon solárních elektráren, je letošní situace odlišná.
Především výkupní cena proudu je asi o polovinu nižší než před dvěma třemi lety. A hlavně: o podporu už mohou žádat jen malé instalace na budovách, a nikoli velké solární parky na polích či loukách, takže nejčastějšími žadateli jsou majitelé rodinných domů.
Z údajů, které Aktuálně.cz poskytl Energetický regulační úřad, požádaly od ledna do září tisíce zájemců o licence na elektrárny o celkovém výkonu zhruba 32 megawattů.
Rozvoj je zatím na papíře
Jenže cesta od "chci vyrábět proud ze slunce" k "už vyrábím" je dlouhá a mnozí zájemci k cíli z různých důvodů ani nedojdou. Získání licence od regulačního úřadu je jen jedním z prvních kroků, pak následuje stavební povolení a další razítka, například i od památkářů. Než zájemce získá všechna povolení, může to trvat až sedm měsíců.
Podle Zuzany Musilové z fotovoltaické asociace je tak letošní rozvoj do značné míry zatím jen na papíře, elektřinu začala vyrábět jen menší část majitelů licencí. I tak tento trend asociace podporuje, podle ní je reálné, aby se v Česku každý rok připojily elektrárny o výkonu 55 až 100 megawattů.
Asociace vyzvala distribuční společnosti i regulační úřad, aby připojení takového počtu panelů umožnily a podporovaly.
"Cena elektřiny se stále zvyšuje, fotovoltaika může domácnostem výrazně ušetřit," zdůrazňuje Zuzana Musilová z fotovoltaické asociace. "Návratnost investice do střešní instalace je dnes okolo deseti let, což je optimální doba," dodala.
Jenže pokud žadatelé nepřipojí svou elektrárnu do konce roku, může se stát, že výkupní ceny budou opět výrazně nižší. Energetický regulační úřad už takové razantní snížení plánuje.
Zatímco ještě v roce 2010 byla výkupní cena za kilowatthodinu slunečního proudu z malé fotovoltaické elektrárny víc jak 13 korun, letos už to je jen zhruba šest korun a od ledna to už mají být jen přibližně tři koruny. U zeleného bonusu je cena ještě nižší. Od polovinu příštího roku plánuje regulační úřad další snížení výkupních cen.
Zelené je drahé, stěžují si průmyslníci
Na další rozvoj obnovitelných zdrojů se nelibě dívají průmyslníci, podle nichž jsou už dnes poplatky za zelený proud neúměrně vysoké a pro některé firmy až likvidační.
"Dopad na český průmysl, zvlášť tedy na odvětví hutnictví, strojírenství, těžkou chemii a sklářství, je obrovský. Dneska to bere už víc než 50 procent zisku," říká Jan Světlík, generální ředitel společnosti Vítkovice a prezident Národního strojírenského klastru. Podle Světlíka budou muset firmy platit, i když budou ve ztrátě.
Na zmírnění nárůstu cen proudu kvůli podpoře fotovoltaiky a dalších zelených zdrojů dá letos stát ze svého rozpočtu 11,7 miliardy korun, přičemž větší část vybere na solární dani.
Na příští rok by ministr financí Miroslav Kalousek chtěl tuto částku snížit na 9,7 miliardy, na což průmyslníci reagovali výzvou, ať vláda ještě pro příští rok zůstane u původní sumy a pak vymyslí systémové nástroje, jak vysoký příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů snížit.
Vláda ale Kalouskův návrh odsouhlasila. Ministerstvo průmyslu a Energetický regulační úřad ovšem plánují, že podporu fotovoltaickým či větrným elektrárnám časem zcela zastaví.
Silová elektřina zdražila víc
Podle Aliance pro energetickou soběstačnost by se diskuse o ceně elektřiny neměla soustředit jenom na obnovitelné zdroje.
"Zelená část regulované složky elektřiny se pohybuje okolo 10 procent, přitom poplatek za distribuci je více než třikrát vyšší, činí 35 procent. Energetický regulační úřad by měl tlačit na distribuční společnosti, abychom se v poplatcích za distribuci dostali například na úroveň Německa, kde je tento podíl na 18 procentech," říká Martin Sedlák, výkonný ředitel aliance.
Připomněl, že zatímco ČEZ zdražil mezi lety 2011 a 2012 silovou elektřinu o 14 haléřů na kilowatthodinu, příplatek za obnovitelné zdroje narostl o pět haléřů.
