Ostrava - U Krajského soudu v Ostravě probíhá prvním dnem ostře sledovaný proces s údajnými žháři z Vítkova.
Jednání doprovázejí přísná bezpečnostní opatření.
Obžaloba viní čtveřici mladých neonacistů z toho, že v noci na 19. dubna vhodili do domu romské rodiny Sivákových tři zápalné láhve.
Při útoku utrpěla tehdy dvouletá Natálka popáleniny druhého a třetího stupně na 80 procentech těla. Zraněni byli i rodiče dívky.
Davidovi Vaculíkovi, Jaromíru Lukešovi, Ivo Müllerovi a Václavu Cojocaruovi hrozí za pokus o rasově motivovanou vraždu až 15 let vězení. Mohou ale také dostat výjimečný trest, tedy doživotí.
"Dopustili se činu pro společnost nebezpečného. Chtěli zabít více lidí - včetně nezletilých osob - pro jejich rasovou příslušnost. Zároveň způsobili škodu na majetku ve výši 253 tisíc korun," zaznělo u soudu z úst krajské státní zástupkyně.
Chtěli uctít Hitlera
Čtyři obvinění muži podle obžaloby útok plánovali několik týdnů dopředu. Útočníci se veřejně hlásili k neonacistům a rasovému a xenofobnímu smýšlení.
Před 120. výročím narození Adolfa Hitlera, které připadalo na 20. dubna 2009, chtěli udělat něco velkého, aby se zviditelnili v rámci extremistických skupin, a tak se rozhodli zapálit dům Sivákových.
"Dobře znali okolí, proto si vytipovali místo, které je hustě osídleno romskými obyvateli," uvedla krajská státní zástupkyně.
Rodina chce odškodné 10 milionů
Čtveřice v noci na 19. dubna přijela autem do Vítkova k domu č. 58. Z vozu vystoupili Vaculík, Müller a Cojocaru, kteří si před útokem zamaskovali obličej a na ruce si vzali rukavice. Lukeš, který řídil, se nijak nemaskoval.
Zápalné láhve si útočníci přivezli s sebou, materiál na jejich výrobu obstaral Cojocaru.
Trojice mužů podle obžaloby přistoupila k domu a prudkou silou do něj okny vhodila zápalné láhve. Ty se při dopadu rozbily a dům zapálily. Ihned poté útočníci odjeli pryč.
U soudu také zazněly požadavky poškozených. Zdravotní pojišťovna požaduje po obžalovaných odškodnění za péči o popálenou Natálku ve výši 7,4 milionu korun.
Rodina Sivákových pak celkově žádá za poničený majetek, náklady na péči o Natálku a za celkovou újmu více než 10,2 milionu korun.
Lukeš tvrdil, že je to jen sklad
Před soudci se rozhodli vypovídat jen Cojocaru a Müller. Lukeš a Vaculík výpověď odmítli.
"Chtěli jsme zničit ten dům. Naším úmyslem nebylo někoho zabít," uvedl před soudem Müller, podle něhož celou akci vymyslel Lukeš.
Jak ale Müller tvrdí, nevěděli, že v domě žijí lidé. Lukeš jim prý řekl, že už tam dávno žádní Romové nebydlí. "Prý tam byl sklad kradených věcí, že by to bylo dobré poškodit či zničit," řekl Müller.
Popřel ale, že by útok souvisel s výročím Hitlerova narození, šlo prý o spontánní akci.
Druhý den, když zjistil, že v domě spali lidé a že malé dítě bojuje o život, byl z toho podle svých slov "vyjevený" a dítěte mu bylo líto. Stejně tak se prý vyjadřovali i ostatní útočníci, když se skupinka druhý den setkala.
"Nepočítal jsem, že se něco může někomu stát, natož malému dítěti," uvedl. Müller před soudem také řekl, že měl v minulosti osobně s Romy nepříjemné zkušenosti. Na učilišti, když mu bylo šestnáct let, ho prý Romové několikrát zbili.
K extremistickým skupinám se prý dostal, protože chtěl někam patřit. Přiznal, že se několikrát v minulosti zúčastnil veřejných mítinků Dělnické strany, hudebních akcí či demonstrací extremistů v litvínovském Janově.
"Bral jsem to jako výlety, náplň volného času," řekl soudu.
Líbila se mu móda extremistů
Po půlhodinové přestávce začal vypovídat Václav Cojocaru, který se zná s Müllerem a Vaculíkem od dětství a s Lukešem z mítinků.
K extremistům se přidal kvůli módě - líbila se mu letecká bunda a vojenské boty - a také proto, že mu byla myšlenka vlastenectví a nacionalismu blízká. Později se začal zajímat i o politiku.
"Líbil se mi zájem o historii Československa. Člověk by měl být nějakým způsobem hrdý na to, že je Čech, že máme nějakou svoji kulturu, historii, památky," řekl u soudu.
Přesvědčoval se, zda tam někdo nebydlí
Potvrdil Müllerovu verzi, že jim Lukeš o domě řekl, že se jedná o starý opuštěný sklad. Protože mu ale objekt připadal jako rodinný domek, nahlédl dovnitř. Viděl tam prý ale jen propadlou střechu a okno zakryté tmavou látkou.
Před soudci se přiznal, že jednu z lahví hodil on. Popálil si při tom ruku. Popřel ale, že by se, na rozdíl od dalších dvou útočníků, maskoval.
Informace o těžkém popálení malé Natálky ho prý velice zaskočila. "Musel jsem si sednout, protože jsem tomu nevěřil. Nechápal jsem to. S takovými následky nikdo z nás nepočítal," popsal svou reakci na zprávu o následcích požáru, o nichž se dozvěděl druhý den z televize.
Uvedl také, že se s tím, co provedl, vyrovnává dodneška a stále musí na rodinu Sivákových myslet. "Opravdu jsem se přesvědčoval, jestli objekt je obydlený nebo ne. V životě nikdy bych nemohl takhle vědomě někomu ublížit," dodal.
