Mnohé děti se 1. září vrátí do školy téměř po půl roce. Tak dlouhou pauzu nikdy nezažily, některé byly ve škole naposledy 10. března. O den později totiž začalo platit mimořádné opatření ministerstva zdravotnictví kvůli koronavirové epidemii, které zakazovalo osobní přítomnost žáků a studentů na všech typech škol. Někteří se vrátili 25. května, ale jelikož mohlo jít pouze o skupinky po patnácti dětech, velká část dětí zůstala doma a další chodily do jiné třídy. Teď je čeká návrat "do normálu". Nikdo zatím neví, na jak dlouhou dobu a za jakých podmínek.
Docentka Martina Maněnová je odborná poradkyně z Národního pedagogického institutu a také vedoucí oddělení primární pedagogiky na Univerzitě Hradec Králové. Říká, že návrat dětí a učitelů k běžnému režimu, disciplíně a každodenním povinnostem po půlroční pauze nebude až tak složitý, jak by se mohlo zdát. "Žáci se na pravidelný režim těší. Ne všem domácí vzdělávání vyhovovalo. Záleží ale na ministerstvu školství, jak nastaví podmínky."
Návrat po koronavirové pauze by podle ní neměl nutně znamenat úplné najetí do starých kolejí, ale mimořádnou jarní situaci by šlo využít k prospěšným změnám. "Minimálně se naskytl prostor pro přehodnocení toho, co je důležité. A to jak co se týče redukce učiva, tak využití informačních a komunikačních technologií ve výuce," míní.
Poradkyně také doporučuje zachovat z distanční výuky e-learningové a komunikační systémy, které školy zavedly a které mohou být vhodným doplňkem prezenční výuky. Z chodu školy by pak nemusely vymizet osvědčené on-line porady učitelů nebo on-line komunikace s rodiči.
Připravit se na druhou vlnu
Školy se sice mají otevřít v běžném režimu, ale nikdo v této chvíli nedokáže předvídat, na jak dlouhou dobu to bude a zde během pozdního podzimu zase žáci a jejich učitelé neusednou doma k on-line výuce. Pakliže by tato situace nastala, ředitelé i pedagogové již budou mnohem lépe připraveni. Budou vědět do čeho jdou, co fungovalo a co se naopak ukázalo jako slepá ulička.
Projekt Strategické řízení a plánování ve školách a v území (SRP), realizovaný Národním pedagogickým institutem, provedl interní šetření, ze kterého vyplývá, že ředitelé věnující se strategickému rozvoji školy byli na krizi lépe připraveni, protože komplexně znali své podmínky a možnosti.
Jak říká manažer tohoto projektu Petr Valenta, zapojené školy tak přesně věděly, kde jsou jejich slabé a silné stránky, pokud by musely být uzavřeny. Znaly stav svého technického vybavení, ale i technologických a didaktických dovedností učitelů pro vedení on-line výuky. Věděly i o možnostech žáků a jejich rodičů. Mohly tak na mimořádné opatření včas reagovat a například rychle dokoupit notebooky nebo zajistit školení pro učitele. A i nyní jsou lépe připraveny na možnou druhou vlnu.
V rámci přípravy na případné další uzavření škol Valenta radí včas si nastavit pravidla výuky, vymezit obsah vzdělávání, způsob hodnocení žáků a organizaci práce učitelů. "Víc než kdy jindy je důležitá komunikace, motivace, zapojování učitelů, zřizovatelů i rodičů," dodává.
"Řada škol si uvědomuje, že situace se může opakovat, a reagují na to například proškolováním učitelů v on-line komunikaci a práci v e-learningových systémech," připojuje Martina Maněnová.
V on-line nástrojích budeme pokračovat
Jak konkrétně se ředitelé připravují na start školy v této nejisté době? Deník Aktuálně.cz se ptal například ředitelky ZŠ Prodloužená v Pardubicích Jany Smetanové, která působila i jako radní Pardubického kraje pro vzdělávání.
V době karantény na škole vyučovali on-line přes Microsoft Teams. Toto spojení se žáky ponechají na konzultace pro doučování a pro případy, kdy jsou děti nemocné, ale mohou komunikovat s učitelem a doplňovat si učivo. "Pro komunikaci jsme využívali i Microsoft Forms. Budeme je nadále používat na tvorbu kvízů pro žáky i k tvorbě dotazníků pro pracovníky školy, žáky i pro rodiče," doplňuje.
Osvědčily se jim i různé výukové aplikace, pro ukládání materiálů a testování hodně využívali i Moodle, což je systém virtuální školy vhodný pro prezenční i distanční výuku. "Vytvořené elektronické materiály i práci s aplikacemi budeme využívat i nadále, protože máme všechny učebny vybavené interaktivními tabulemi nebo interaktivními dataprojektory. Aplikace jdou používat i na mobilních telefonech, takže například Toglic (výukový software na procvičování učiva - pozn. red.) můžu běžně používat v matematice s dětmi přes žákovské mobily," říká Jana Smetanová.
V přípravném týdnu tato pardubická ředitelka s učiteli upravuje tematické plány. "Kolegové si mezi sebou sdělí, co je potřeba ve které třídě a ve kterém předmětu ještě dobrat. Doplňování učiva budeme věnovat září, říjen a listopad - minimálně. U nového učiva se zaměříme na klíčové dovednosti, tak bychom naplnili výstupy školního vzdělávacího programu pro nový školní rok."
"Nové učivo budeme redukovat tak, abychom měli čas na dobrání a zopakování učiva za druhé pololetí i na učivo nové. Podle potřeby pak nabídneme žákům odpolední doučování, aby měli možnost doplnit si zameškanou látku," vysvětluje.
Děti, které vůbec nespolupracovaly při distanční výuce, tu mají podchycené a dostanou nabídku bezplatného odpoledního doučování.
Vojtěch Vrána Vrána je ředitelem základní a mateřské školy v městysu Nová Říše nedaleko Telče. Říká, že jeho škola je na koronavirovou dobu připravena, vlastní dostatečnou zásobu dezinfekce a roušek již z období nouzového stavu. V případě dalšího zavření škol chce kompletně přejít na on-line výuku přes Microsoft Teams. "Je to méně náročné na přípravu a učitelé u toho nebudou muset sedět celý den. To samé platí pro rodiče a žáky," vysvětluje.
Během září chce ve škole udělat kurz používání Teams pro rodiče s dětmi. Proběhne ukázka přihlášení a zkrácené vyučovací hodiny. "Věřím, že se to podaří a v případě druhé vlny pandemie by výuka měla být jednodušší a hlavně dlouhodobě udržitelná," dodává.
