Otravné látky se u nás vyrábí jen pro testování a v pár gramech, tvrdí odborník z brněnského ústavu

ČTK ČTK
17. 3. 2018 19:26
Podle ředitele Vojenského výzkumného ústavu v Brně Bohuslava Šafáře se takové látky vyrábí jen kvůli otestování jejich vlastností a jde spíše o "laboratorní přípravu malého množství".
Záběry ruského exšpióna Sergeje Skripala z obchodu jen 5 dní před otravou | Video: Associated Press

Brno - Otravné látky se v České republice vyrábějí výhradně pro laboratorní účely, kvůli otestování jejich vlastností. V sobotu to uvedl ředitel Vojenského výzkumného ústavu v Brně Bohuslav Šafář.

"Nemám povědomost, že by se někde u nás jakékoliv otravné látky ve větším množství vyráběly. Pokud se vyrobí malé množství, je to jen pro výzkumné účely," uvedl Šafář. 

Pokud se vůbec nějaké připraví, tak pouze v malém množství v řádu gramů, zdůraznil Šafář. V souvislosti s nynějším děním kolem smrtící látky zvané Novičok řekl, že není jasné, co se pod tímto názvem skrývá. Reagoval tak na vyjádření ruského ministerstva zahraničí, podle kterého je nejpravděpodobnějším zdrojem této látky Česká republika, Slovensko, Británie nebo Švédsko.

Malé množství otravných látek vyrábí i Šafářův ústav, ale má k tomu schválení Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Výroba je pouze pro výzkumné účely. Řádově jde o gramy, takže podle Šafáře nejde o výrobu, ale spíše "laboratorní přípravu malého množství", kvůli otestování jejich vlastností.

Šafář vidí problém v tom, co se za Novičok označuje. "Nikde oficiálně nebylo řečeno, co je to za látku. Není to v žádné odborné literatuře, že zrovna tato látka je Novičok," vysvětluje Šafář.

Moderní látky je těžké vystopovat

Novičokem byl tento měsíc v anglickém Salisbury přiotráven bývalý ruský agent Sergej Skripal a jeho dcera. Londýn z útoku viní Rusko, které to ale odmítá.

Na zjišťování toho, kdo a čím útočil na Skripala, se podílelo i Centrum ochrany proti zbraním hromadného ničení ve Vyškově. "Prvotní analýzu k možnému použití nervových látek v Salisbury zpracovali pro NATO odborníci vyškovského Centra ochrany proti zbraním hromadného ničení. Umístění aliančního expertního pracoviště na chemickou ochranu v ČR potvrzuje, že naše armáda má v této oblasti výborné jméno," uvedla už dříve ministryně obrany Karla Šlechtová (ANO).

"Rusové tvrdí, že nikdy nic takového nedělali, něco co by se takto jmenovalo, viděl bych to, že je to v oblasti jakéhosi názvu," řekl Šafář, podle něhož se obecně předpokládá, že Novičok je ruský název, i když zřejmě neoficiální.

Obdobné moderní látky je podle něj velice složité vystopovat. "Přibližně víme, o jaké látky jde. Pokud si to někdo nevyrábí někde v kuchyni, tak organizace, která by to u nás vyráběla, já myslím, že není," zdůraznil ředitel brněnského ústavu. 

Podle nedávné informace listu Kommersant nervově paralyzující látku Novičok vyvinuli pracovníci ruského Státního vědecko-výzkumného ústavu organické chemie a technologie (GNIIOChT) koncem 80. let minulého století. Za výsledek své práce dostali Leninovu cenu, jedno z nejvyšší sovětských vyznamenání.

Proti tvrzení mluvčí ruského ministerstva zahraničí, že by smrtící látka Novičok mohla pocházet z České republiky, se v sobotu důrazně ohradila Šlechtová i ministr zahraničí v demisi Martin Stropnický (ANO). Tvrzení Moskvy odmítly i Slovensko a Švédsko.

Británie už kvůli roztržce vypověděla ze své země 23 ruských diplomatů. Rusko reagovalo stejnou odvetou. Více než dvacítka britských diplomatů musí zemi opustit do týdne. 

Video: Otrava agenta? Je smutné, že Miloš Zeman mlčí. Musíme stát bok po boku s Brity, říká Telička

To, k čemu došlo, je nevídaná záležitost, z Hradu bych očekával jasné vyjádření solidarity a pochopení, říká europoslanec Pavel Telička. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 17 minutami

Česko v pololetí získalo od Evropské unie o 38,7 miliardy korun více, než zaplatilo

Česká republika v letošním prvním pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o 38,7 miliardy korun více, než do něj odvedla. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo financí. Loni v pololetí takzvaná čistá pozice ČR činila 50,1 miliardy korun.

Od vstupu do EU v květnu 2004 do konce června zaplatilo Česko do rozpočtu EU 709,8 miliardy korun a získalo z něj 1,64 bilionu korun. Česko dosud získalo z EU o 934,2 miliardy korun více, než do něj odvedlo. "Předpokládám, že celkovou čistou pozici ve výši jednoho bilionu korun bychom měli dosáhnout nejpozději v první polovině roku 2022," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Zdroj: ČTK
před 19 minutami

Zisk AstraZeneky klesl i přes růst tržeb, k němuž přispěla vakcína proti covidu

Čistý zisk britsko-švédské farmaceutické společnosti AstraZeneca ve druhém čtvrtletí meziročně klesl o čtvrtinu na 550 milionů dolarů (zhruba 12 miliard koreun), a to navzdory prudkému růstu tržeb, ke kterému výrazně přispěla vakcína proti covidu-19. Firma to uvedla ve své výsledkové zprávě. Celkové tržby se meziročně zvýšily o 31 procent na 8,22 miliardy dolarů.

Tržby z prodeje vakcíny proti covidu dosáhly 894 milionů dolarů, takže se více než ztrojnásobily z 275 milionů v prvním čtvrtletím. AstraZeneca podle listu The Wall Street Journal ve druhém čtvrtletí na vakcíně dál prodělávala, ztráta se ale snížila zhruba na 13 milionů dolarů ze 40 milionů v prvním kvartálu.

Vakcína firmy AstraZeneca je levnější a používá se snadněji než některé konkurenční přípravky. Potýká se ale i s problémy, například s potížemi při výrobě či s obavami z vedlejších účinků, kvůli kterým některé země její používání omezily či rovnou zakázaly. Obzvlášť kritické vůči této vakcíně jsou Spojené státy, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 23 minutami

Selhání české justice, vzkázal Štrasburk. Doživotní trest pro Tempela musí přezkoumat soud

Robert Tempel, který si odpykává doživotní trest za dvojnásobnou vraždu spáchanou v roce 2001 na Sokolovsku, dosáhl nového projednání svého případu. Ústavní soud (ÚS) po zásahu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku revidoval svá starší odmítavá rozhodnutí. Kauzou se musí znovu zabývat odvolací Vrchní soud v Praze.

Tempel vinu popíral. Krajský soud v Plzni jej čtyřikrát osvobodil, pražský vrchní soud ale zprošťující verdikt pokaždé zrušil. Tempel byl pravomocně odsouzen až poté, co vrchní soud přeložil proces z Plzně ke Krajskému soudu v Praze. Na ÚS se Tempel obracel kvůli přeložení kauzy z Plzně do Prahy a znovu po definitivním uložení doživotního trestu, avšak neuspěl. Obě stížnosti tehdy soud odmítl, nyní musel rozhodovat znovu.

Důvodem pro nové kroky v Tempelově kauze bylo stanovisko štrasburského soudu, který se za odsouzeného muže postavil loni v červnu. Českou republiku zkritizoval za "významné selhání justice" při projednávání mužova případu. Pochybení spočívalo v délce řízení, ale také v přesunu věci z Plzně do Prahy. Ústavní soud vrátil kauzu právě do fáze odvolacího řízení před přeložením z Plzně do Prahy, justice by měla znovu rozhodnout také o případné vazbě Tempela.

Podle advokáta nejsou splněny podmínky pro další vazbu Tempela, měl by očekávat nový proces na svobodě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy