Praha - Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra nedokáže uspokojivě vysvětlit, proč si vybrala ke spolupráci kancelář externího advokáta Petra Šustka. Na zakázku nevyhlásila otevřené výběrové řízení.
Na možný střet zájmů poukazuje také skutečnost, že ředitel pojišťovny Jaromír Gajdáček dlužil Šustkovi laskavost. Když se jeho životní partnerka dostala do problémů, převzal Šustek její zastavenou nemovitost a nechal ji tam pár měsíců bydlet. Dokládají to dokumenty, které má deník Insider k dispozici.
Právník i šéf pojišťovny přesto jakékoliv pochybení odmítají.
Bez veřejné soutěže
Všechno to začalo na přelomu let 2012 a 2013. Šéf druhé největší zdravotní pojišťovny Jaromír Gajdáček se rozhodl podepsat lukrativní smlouvu s externím právníkem Petrem Šustkem. Spolupráci zahájil i přes to, že si pojišťovna drží celé právní oddělení.
"Oddělení má pět právníků včetně vedoucího, v době veřejného řízení to byli tři právníci. Zajišťují veškerou právní podporu obvyklou pro zdravotní pojišťovny," přiznává mluvčí pojišťovny Hana Kadečková. Na otázku, kolik korun ročně zaměstnanci stojí, neodpověděla.
Otevřenou soutěž ale Gajdáček kvůli zakázce nevypsal. Vystačil si s tím, že vyzval vybrané právníky, aby pojišťovně učinili nabídku. Kolik právníků obeslal a kteří to byli, ovšem pojišťovna tají. Mluvčí Kadečková ani po urgencích seznam neposkytla. "Postupovali jsme podle vnitřních postupů a v souladu s hlavními zásadami § 6 zákona o veřejných zakázkách," uvedla Kadečková. Z obdržených nabídek podle ní byla vyhodnocena jako nejvýhodnější právě ta Šustkova.
Podobně se pojišťovna zachovala i o rok později, když spolupráci s externím právníkem prodlužovala. Ani tehdy se žádný tendr nekonal.
Šustek si přitom vydělal podle první smlouvy z ledna 2013, která měla trvat jeden rok, celý milion korun. Druhý kontrakt z března 2014, který má trvat až do března 2016, mu slibuje dokonce 1 999 999 korun. Na další peníze si mohl Šustek přijít i na základě plné moci. Tu s ním Gajdáček podepsal ještě před uzavřením obou zmíněných smluv na začátku prosince roku 2012. O kolik korun mohlo jít, ale z dokumentu nevyplývá.
Laskavost za laskavost?
Jenomže podle odborníků může mít Gajdáček kvůli smlouvám problém. Ukazuje se totiž, že si mohl Šustka vybrat jen proto, že mu dlužil velkou laskavost.
Petr Šustek totiž půl roku předtím – v květnu roku 2012 – pomohl Gajdáčkově partnerce Martině Strnadové s bydlením. Podle smluv, které má deník Insider k dispozici, převzal její nemovitost i s věcným břemenem. Mělo jít o dvoupokojový byt v Brně za 3,7 milionu korun. Sám Šustek přiznává, že tím chtěl Gajdáčkově přítelkyni pomoci během těžkého období.
"Předmětný byt jsem pořídil a paní Strnadová v něm jistou dobu bydlela. Jednalo se o výpomoc z mé strany, neboť paní Strnadová měla vysloveně strach ze svého expřítele po vážném rozchodu a odstěhování se od něj," připouští Šustek. Nepopírá ani skutečnost, že se už před podpisem smlouvy dlouhodobě znal s ředitelem pojišťovny Gajdáčkem.
Ať pojišťovna informace zveřejní
Jakoukoliv souvislost s výpomocí přesto popírá. "Šlo o moji osobní službu, která nesouvisí s prací pro pojišťovnu, ale spíše s lidským přístupem, a pomoc bych jí poskytl znovu," ohrazuje se Šustek. Spolupráce s pojišťovnou podle něj vznikla jen proto, že jeho advokátní kancelář patří mezi několik málo specialistů v oboru.
Podobně odpovídá také Jaromír Gajdáček. Skutečnost, že je Martina Strnadová jeho přítelkyní, sice přiznává, Šustkova laskavost ale podle něj s rozhodnutím předat zakázku právě jeho advokátní kanceláři nesouvisí. "Jakékoliv soukromé aktivity kohokoliv nemohou nijak ovlivňovat výsledky výběrových řízení," odmítá Gajdáček.
David Ondráčka z organizace Transparency International to ale vidí jinak. "Zakázka samozřejmě může mít souvislost s výhodou, kterou ředitel pojišťovny získal. Mohl kvůli tomu zakázku právníkovi přihrát. To se nabízí zejména v situaci, kdy pojišťovna tají, jak byl konkrétní právník vybrán," hodnotí Gajdáčkovu situaci Ondráčka. Pokud chce šéf pojišťovny odvrátit podezření, že spáchal trestný čin, měl by podle něj informace o výběrovém řízení a oslovených advokátech okamžitě zveřejnit.
Podobně reaguje také Lenka Petráková z občanského sdružení Oživení, které se věnuje potírání systémové korupce a nehospodárností ve veřejné správě. "Veřejně činná osoba, kterou je také ředitel zdravotní pojišťovny, by měla jednat v zájmu řádného hospodáře. Měla by zadávat jen takové veřejné zakázky, které jsou potřebné a za co nejlepší cenu. Což v tomto případě zřejmě nejde doložit, protože neexistuje dostupná dokumentace k tomu, že nějaké výběrové řízení vůbec proběhlo," komentuje situaci Petráková.
Také podle ní hrozí značné riziko zneužití, pokud šéf pojišťovny svěří veřejnou zakázku osobě blízké, která je s ním v jakémkoliv politickém, obchodním či jiném vztahu.
