Praha - Ministerstvo kultury přijde o miliardu. Jeho rozpočet chce pokrátit šéf rezortu financí Andrej Babiš (ANO).

Některé příspěvkové organizace by měly dostat dokonce o deset procent peněz méně, vyplývá ze současného návrhu rozpočtu na příští rok.

Jednotlivé organizace už přitom nyní hospodaří s napjatými rozpočty a desetiprocentní snížení by pro některé mohlo znamenat výrazné omezení jejich činností, které jim však ukládají zákony.

Ministerstvo kultury už chce nyní po organizacích, které zřizuje, aby omezily provozní náklady včetně mzdových. Například v případě Národní galerie by to znamenalo, že se průměrný plat jejích zaměstnanců sníží z 18 500 korun na 16 000 korun.

Současně ale vláda slibuje, že porostou platy státním zaměstnancům. Průměrná mzda v zemi loni překročila 25 000 korun.

Propouštění vysoce kvalifikovaných

Pro Národní galerii by desetiprocentní snížení nákladů na mzdy znamenalo o přibližně šest milionů korun méně. "To by si vyžádalo propuštění více než deseti procent zaměstnanců organizace. Druhá možnost, tedy drastické plošné snížení platů, nepřichází v úvahu," sdělil Vít Vlnas pověřený řízením Národní galerie.

Vysokoškolsky vzdělaní a mezinárodně uznávaní odborníci nemohou podle něj živořit na úrovni minimální mzdy. Podle statistik jsou pracovníci v kultuře dlouhodobě druhou nejhůře odměňovanou skupinou zaměstnanců ve sféře veřejných služeb a správy.

Hůře jsou na tom už jen lidé v sociálních službách - kde je ovšem podstatně nižší kvalifikační a vzdělanostní struktura zaměstnanců.

Výrazné snížení počtu odborných pracovníků by podle Vlnase znamenalo redukci výstavního programu, aktivit pro veřejnost i objemu vědecké práce.

Snižované státní dotace navíc neumožní příspěvkovým organizacím z vlastních zdrojů dofinancování grantových projektů, včetně takových, které jsou subvencovány ze zahraničí.

Trestání úspěšných

"V praxi to znamená trestání úspěšných. A také to, že v krajním případě budou muset příjemci již schválené dotace vrátit," říká Vlnas, který sám je garantem jedním z rozpracovaného mezinárodního výstavního projektu financovaného z grantu.

Také Národní knihovna již dostala z ekonomického odboru ministerstva kultury dopis s návrhem na snížení příspěvku na provoz včetně snížení mzdových prostředků. "V současné době prověřujeme, jaké dopady by aplikace tohoto rozpočtu měla na Národní knihovnu, zda by to například nevedlo k tomu, že bychom museli omezit vykonávání některých statutárních činností," řekla mluvčí knihovny Irena Maňáková.

Šetřit by měl začít i Národní filmový archiv. Koncem minulého týdne ale následoval další dopis s ubezpečením, že se ministerstvo pokusí ještě rozpočet zvýšit.

Ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) v polovině května zástupce odborů ubezpečoval o tom, že rozpočet ministerstva zůstane v příštím roce stejný jako letos. Tento návrh však ministr financí Andrej Babiš seškrtal o miliardu oproti letošním 9,9 miliardy.

Kapitola zahrnuje i výdaje na církve, přibližně 1,5 miliardy ještě několik let půjde na platy duchovních a přibližně dvě miliardy činí roční splátka finanční náhrady, jež je součástí majetkového vyrovnání státu s církvemi.

Platy jsou zmrazené několik let

Příspěvkové organizace mají platy zmrazené již několik let, někde propustili zaměstnance, někde si platy snížili, aby propouštět nemuseli. Víc peněz na kulturu a růst platů o pět procent požadují pro příští rok také odbory. V tomto týdnu o tom jednali s ministrem Hermanem a situací by se měla v pondělí zabývat i tripartita, kam také Herman plánuje přijít. Odboráři jsou údajně připraveni i k veřejným protestům, pokud by se svými požadavky neuspěli.

Vláda se v koaliční dohodě zavázala k tomu, že navrhne opatření k vícezdrojovému financování, aby se suma na kulturu přiblížila procentu státního rozpočtu. Takové závazky si ale české vlády dávají již léta, rozpočet ministerstva kultury se ale od tohoto podílu spíše vzdaluje.