Podle šéfa Vojenského zpravodajství Jana Berouna nastal zásadní problém už v 90. letech, kdy česká strana přistoupila na to, že Rusko splatí svůj dluh dodávkami vrtulníků, což ruské straně pomohlo vytvořit v tuzemsku neprůhlednou infrastrukturu.
Fakt, že se česká armáda bude zbavovat ruské techniky, vnímá proto vojenská tajná služba podle Berouna jako zásadní zlom. Jako další negativní příklady z ekonomické oblasti uvedl prodej firmy Let Kunovice do ruských rukou. "Bezpečnostní složky upozorňovaly několikrát, že to není správná cesta," řekl.
“Rusko je Třetí říše v barvě. To je čistě kriminální stát, který nás ohrožuje,” prohlašuje na videu @Aktualnecz z dnešního dne náčelník Vojenské policie plukovník Otakar Foltýn. Přidám další informace. pic.twitter.com/IVOR7jCH5x
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) October 10, 2022
Beroun se zmínil i o prodeji společnosti Škoda Jaderné strojírenství. "My jsme nevěřili tomu, že stát prodá naprosto klíčovou firmu do ruských rukou," poznamenal. Ruští vojáci podle něj vykonávají ideologickou činnost například při různých vzpomínkových akcích nebo při péči o hroby padlých vojáků. Zneužívají otevřenosti české společnosti, aby z toho vytěžili maximum, domnívá se.
Z pohledu Vojenského zpravodajství lze konstatovat, že rozpad východního bloku neznamenal ztrátu Ruska o prostor Československa a později Česka, uvedl Beroun. Informoval však, že na straně bezpečnostních složek i politiků panuje nevídaná jednota v tom, že Česko už by se nemělo vrátit do takové situace, kdy by bylo zásadním způsobem ohroženo.
"Ruská doktrína je doktrína permanentního konfliktu," řekl náčelník Vojenské policie Foltýn. Vůči Rusku nešetřil ostrými slovy. Přirovnal ho k nacistické třetí říši. Je podle něj řízeno čistě kriminálními strukturami a má čistě kriminální rozměr. "To, co by nás mělo spojovat, jsou naprosto jasné hodnotové postoje, které nestrpí kompromisy vůči frustrátům ani vůči těm, kteří jednají proti zájmům tohoto státu," prohlásil. Různým nepřátelským aktivitám nazývaným hybridní hrozby čelí stát roky, uvedl Foltýn. Podotkl, že se svými kolegy byli kvůli svým postojům označovaní za rusofoby a štváče.
Ředitel Ústavu zpravodajských studií Univerzity obrany Libor Kutěj mimo jiné řekl, že vzorce ruského chování zůstávají už 100 let stejné. Patří mezi ně ovlivňování veřejného mínění, vyhrožování a ozbrojené útoky. Rusko podle něj vnímá rozšíření NATO jako porušení daného slibu i jako využití jeho slabosti z 90. let. Ústupky zamýšlené jako gesta dobré vůle vnímá jako almužnu.
Největším rizikem jsou dezinformace
Nebezpečí ruských podvratných operací v Česku trvá a český stát musí být připraven mu jasně čelit. Rusové jsou takové operace schopni a jasným příkladem je výbuch v muničních skladech ve Vrběticích v roce 2014, řekl na konferenci ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka. Uvedl také, že po snížení počtu ruských diplomatů v Praze jsou možnosti zpravodajského působení Ruska proti Česku velmi omezené. Za jedno z největších rizik označil dezinformace, na čemž se shodl i s dalšími účastníky konference.
“Sovětské Rusko je dům, zbudovaný z papíru, slepeného krví,” cituje na videu @Aktualnecz T. G. Masaryka šéf civilní tajné služby (BIS) Michal Koudelka - a k tomuto názoru se připojuje. Natáčel jsem dnes na mimořádně zajímavém setkání ve Sněmovně o ruských hrozbách pro ČR. Dám víc pic.twitter.com/FJQWHNF9sy
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) October 10, 2022
"Rusko nás označilo jako svého nepřítele. A Rusko svého nepřítele, tedy nás, NATO a západní společenství, chce zničit," prohlásil Koudelka. "A k tomu využije všechny prostředky, všechny možnosti, které má," zdůraznil. Dodal, že právě dezinformace jsou jedním z velmi silných prostředků, které Rusko používá. "A přeci na to ta zem musí reagovat," prohlásil. "Protože když to neuděláme teď, tak možná nebude koho chránit," dodal.
Tím, že se po odhalení příčin výbuchů ve Vrběticích podařilo zásadně snížit počet pracovníků ruské diplomatické mise v Praze, se zásadně snížil i počet ruských zpravodajců na českém území. Nyní je v Praze na ruském velvyslanectví pět diplomatů a kolem 20 administrativních pracovníků. Ruské zpravodajské působení z tradičních pozic je velmi omezené, poznamenal šéf BIS a dodal, že Rusové jsou nyní nuceni používat jiné způsoby. Varoval před snahou počet ruských diplomatů opět zvýšit. Je si jist, že tyto snahy přijdou a budou zakrývány různými bohulibými důvody.
Ruské možnosti poškodit českou stanu jsou značné a nelze je v krátkém horizontu zcela eliminovat. Lze se ale vyvarovat vytváření nových zranitelností. Rusko problémy ve společnosti nejen vytváří, ale snaží se zesilovat ty existující. Týká se to hlavně dopadu cen energií, pohonných hmot a s tím souvisejícího zdražování spotřebního zboží a rostoucí inflace, uvedl Koudelka.
Konference nese název "Ruské mocenské a vlivové působení proti (střední) Evropě a naše reakce". Mají na ní dále vystoupit například ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost Lukáš Kintr nebo zvláštní vyslanec pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška.
Konfliktu mezi Ruskem a NATO jsme nikdy nebyli blíž
Za posledních několik desetiletí nebylo Rusko a NATO blíže reálnému konfliktu, ani konvenčnímu, ani jadernému, než nyní, řekl na konferenci náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka. Konflikt by na Česko měl značný dopad, situace je vážná, uvedl.
Doba varování před případným konfliktem na evropském válčišti může být poměrně krátká, řekl Řehka. Za výhodu označil, že nyní má NATO v Evropě jasně definovaného protivníka. "Další věc, která se změnila pro mě jako pro vojáka, je, že mám jasně definovaného protivníka tady v Evropě," prohlásil. "My jsme se styděli nazývat Rusko hrozbou nebo protivníkem nebo něčím podobným, zatímco oni nás tak označují, chovají se tak k nám," řekl.
"Je potřeba si říct, že já jako náčelník generálního štábu mám absolutně jasno, že jestli budu s někým válčit tady na evropském válčišti, kdo to je. V současné době s největší pravděpodobností je to Ruská federace," řekl.
Řehka míní, že není možné doufat v rychlý konec rusko-ukrajinského konfliktu. "Stát se může cokoli, ale já ho spíš nevidím," poznamenal. Konflikt podle něj také nemá žádné dobré řešení. "Teď se bavíme, jak špatné víc nebo méně to řešení do budoucna bude,"řekl.
