Rok od tragédie v dole ČSM stále není jasné, co se stalo. Vyšetřování spěje do finále

Jakub Heller Martin Biben Jakub Heller, Martin Biben
19. 12. 2019 12:25
V pátek to bude přesně rok, co se poblíž Stonavy na Karvinsku otřásl důl ČSM. Devět set metrů pod povrchem zemřelo při výbuchu metanu třináct horníků. Okamžitě zazněly otázky, proč selhala bezpečnostní opatření, která mají takovému neštěstí zabránit. Otec jednoho z horníků vynesl obvinění, že byla v dole zakryta bezpečnostní čidla. Zda je to pravda, má odhalit vyšetřování, které se chýlí ke konci.
Důlní záchranáři zasahují při neštěstí v Dole ČSM na Karvinsku, kde explodoval metan.
Důlní záchranáři zasahují při neštěstí v Dole ČSM na Karvinsku, kde explodoval metan. | Foto: ČTK

V osudný den zahynulo v šachtě dvanáct Poláků a jeden Čech. Dalších deset havířů bylo zraněno. Šlo tak o největší důlní neštěstí v Česku od roku 1990, kdy v dole 1. máj na Karvinsku zemřelo horníků třicet. Také po výbuchu metanu.

Z třinácti loňských obětí záchranáři bezprostředně po výbuchu dokázali vyprostit jen čtyři. Zbytek rodin musel na vyzvednutí ostatků svých blízkých čekat dalších pět měsíců. A podobně se táhne i vyšetřování příčin nehody. Už v lednu vznikl společný česko-polský vyšetřovací tým, ten však ani po roce od neštěstí žádné odpovědi nepřinesl. Podle okresní státní zástupkyně Gabriely Slavíkové, která případ dozoruje, už však vyšetřování směřuje k rozuzlení.

"Byly provedeny pitvy zemřelých horníků a vyslechnuto přes 80 svědků," uvedla ve vyjádření pro Aktuálně.cz. Polská strana podle ní zajistila vypracování znaleckého posudku na počítačovou jednotku důlního kombajnu, který se nacházel na místě neštěstí. Vyšetřovatelé také celkem sedmkrát detailně ohledali místo neštěstí.

Nyní se pode Slavíkové čeká na závěry klíčového znaleckého posudku, který by měl objasnit, z jakého důvodu se metan v dole vznítil. "Jeho doručení je očekáváno v lednu 2020," dodává. Na jeho základě by podle ní měl být báňský úřad schopný posoudit, zda byly v dole porušeny bezpečnostní předpisy a případně které.

"Následně bude možné ve věci rozhodnout," říká okresní státní zástupkyně. Kdy k tomu ale skutečně dojde, neupřesnila.

I po mně chtěli, abych čidla zakrýval, tvrdí předák

Zaměstnancům dolů už však s délkou vyšetřování dochází trpělivost. "Říká se tady, že už to vyšetřovatelé vědí, ale ještě to tají. Nedělá to dobrotu," řekl jeden z techniků dolu ČSM, který si nepřál být jmenován.

Čeká se zejména na to, zda policie potvrdí tvrzení dvou bývalých horníků, kteří bezprostředně po nehodě prohlásili, že za výbuchem stálo úmyslné zakrytí čidel, která v dole měří hladiny metanu. 

Jako první toto obvinění zaznělo z úst Zbigniewa Kaczmarka, otce devětadvacetiletého horníka Patryka Kaczmarka, který při výbuchu zahynul. "Zase děláte nějaké podvody, dáváte na čidla nějaké fólie nebo co, jde vám jen o uhlí, život máte u prdele. Sám jsem pracoval v dole v Polsku 28 let, devět let už jsem v důchodu, vím, co se tam děje. Čidla se pokrývají fólií, aby se dalo uhlí pořád dolovat," řekl před rokem Kaczmarek serveru Gazeta.pl.

Takřka okamžitě se k němu přidal i bývalý předák části horníků, kteří při neštěstí zahynuli. Grzegorz Wierzbicki pracoval v dole ČSM jako předák do loňského léta, kdy odešel s chorobou plic na nemocenskou. Nebýt toho, byl by v osudnou noc možná další obětí. Na otázku, co podle něj k neštěstí v dole vedlo, odpověděl před rokem jednoznačně: "Zakryté čidlo na měření metanu."

Hlavním účelem těchto stropních čidel je nouzově vypnout všechnu těžící a razící techniku ve chvíli, kdy hladina plynu dosáhne nebezpečné koncentrace. Mají tak zabránit tomu, aby vznikla jiskra, která by mohla metan zažehnout. Čidla však zároveň podle Wierzbického zdržují práci a narušují plány.

"Aby se to znovu nahodilo, musí se zavolat dispečer, který to musí odblokovat, trvá to plus minus půl hodiny. A půl hodiny, to je pro ně už půl tuny uhlí. Když na šichtě dvakrát třikrát nebo čtyřikrát vyletí elektřina, zakrývají čidla, aby se to nedělo. A na monitoringu nepoznají nic, protože čidlo mlčí, nemá metan. Všechno je pro ně v pořádku," vysvětlil bývalý předák usmrcených horníků Deníku N. Dodal, že i na něj byl vyvíjen nátlak, aby čidla zakrýval, ač to prý sám vždy odmítl. 

Nesmysl, horníci by se sami ohrožovali na životě, brání se nařčení OKD

OKD, vlastník dolu, však taková tvrzení od počátku razantně odmítá. Mluvčí společnosti Ivo Čelechovský hned po prvním obvinění uvedl, že ho probíral s desítkami horníků a všichni mu shodně potvrdili, že je to nehorázná spekulace. "Proč by horníci něco takového dělali, když je to ohrožuje na životě?" uvedl mluvčí.

Tvrzení ostatně rozporovali i další zaměstnanci dolu. "Takové věci se děly možná někdy v dávné minulosti, nyní by si to absolutně nikdo nedovolil. Dnes už je čidel navíc tolik a jsou spojená s dispečinkem, že je to nemyslitelné. Ošidit to už ani nelze," řekl Aktuálně.cz jeden z techniků, který v dole pracuje. Nepřál si však uvést své jméno.

Přišel nicméně s vlastní teorií, jak k výbuchu v dole došlo. "Výjimečně se metan může objevit tak rychle a nečekaně, že systém nezareaguje včas. Když tady kombajn jel do vrchní úvratě, kaple, jak my říkáme, kde se plyn zřejmě nahromadil náhlým způsobem, tak zařízení nestačilo proud včas vypnout. Mohla se tam objevit i jiskra," řekl technik.

Ani ústřední báňský inspektor Českého báňského úřadu Bohuslav Machek tvrzení o přelepených čidlech nepřikládá větší význam. "Ta čidla nejsou tak hloupá a v takovém případě by signalizovala poruchu," řekl. Před rokem však sliboval, že pokud by k jejich zakrytí skutečně došlo, při vyšetřování se na to přijde. 

Dnes, rok po nehodě, se nechtěl vyjadřovat k tomu, zda vyšetřování zakrytí čidel prokázalo, či nikoliv. S odkazem na to, že práce policie a expertů ještě není u konce. Délku vyšetřování, na kterou si horníci stěžují, však označil za standardní. "Zasažené důlní pracoviště dlouho hořelo a nebylo přístupné, dlouho nebylo možné vyslechnout klíčové svědky," říká Machek.

Pozůstalí uctí památku horníků ve Stonavě

V pátek, přesně rok od tragédie, se v centru Stonavy uskuteční pietní akce, které se kromě pozůstalých zúčastní zástupci firmy, politici i horníci. Na akci zřejmě promluví i český premiér Andrej Babiš a polský premiér Mateusz Morawiecki.

Už začátkem prosince také stonavský farář Roland Manowski uspořádal v kostele svaté Máří Magdalény mši za uctění památky zemřelých horníků. Kostel byl téměř plný. Farář během mše přečetl jména všech horníků, kteří při neštěstí v dole zahynuli. 

Sestřih z událostí po výbuchu dolu ČSM | Video: Aktuálně.cz
 

Právě se děje

před 2 hodinami

V Barmě pokračují protesty proti převratu, mají už sedm obětí

Nejméně sedm lidí v neděli podle agentur zemřelo a řada dalších utrpěla zranění v Barmě, kde dál pokračují protesty proti nedávnému vojenskému převratu a s nimi i tvrdé represe vůči demonstrantům. Bezpečnostní složky je zatýkají po stovkách a manifestace rozhání vodními děly, slzným plynem, omračujícími granáty a zřejmě také střelbou.

Zásahy bezpečnostních složek proti shromážděním se podle agentury AP zdají být čím dál agresivnější, ovšem protestní hnutí dosud neztrácelo na síle.

V největším barmském městě Rangúnu v neděli násilnosti vypukly dopoledne při pochodu studentů medicíny. Záběry zveřejněné na sociálních sítích ukazovaly demonstranty prchající před policisty i to, jak lidé pomáhají zraněným. Co jim krvavá zranění způsobilo, nebylo jasné, některá média ale hlásila střelbu ostrými náboji. Desítky studentů a dalších lidí skončily ve vazbě, píše AP.

Jedna žena zemřela na infarkt poté, co policie zasáhla omračujícími granáty proti demonstraci učitelů v Rangúnu. O úmrtí informovala dcera oběti a kolegové učitelé, píše Reuters. Střílelo se také ve městě Dawei, jeden člověk tam zemřel. Podle listu Myanmar Now zemřeli dva lidé také ve druhém největším městě Mandalaj.

Zdroj: ČTK
Další zprávy