Před zahájením hlavního líčení Havelka novinářům řekl, že obžalobu vnímá jako neoprávněnou. "Nesouhlasím v podstatě se všemi body skutkové věty, které jsou popsány. Já nesouhlasím, že jsem to udělal, to je první věc, nemám jak to udělat samozřejmě, i z mé pozice. A zadruhé, že Energoaqua to udělala, s tím nesouhlasím taky," řekl Havelka. "Cítím se naprosto nevinný," řekl následně před soudem.
Energoaqua spravuje tovární areál bývalé rožnovské Tesly. Zajišťuje v něm i čištění odpadních vod. Z areálu odcházejí kanálem, který ve Valašském Meziříčí ústí do Bečvy. Obžaloba, která se opírá i o posudek znalce Jiřího Klicpery, dospěla k závěru, že se kyanidy do řeky dostaly právě tímto kanálem.
Podle státního zástupce Jiřího Sachra byla čistírna dlouhodobě provozována v rozporu se zákony, byly v ní prováděny neodborné zásahy a opakovaně vypouštěla nedostatečně vyčištěné odpadní vody. Havelka uvedl, že společnost nenakládala s odpady, jak uvádí obžaloba, ale s odpadními vodami, a to v souladu s rozhodnutím orgánů státní správy.
V září 2020 podle obžaloby firma způsobila znečištění Bečvy jedovatými kyanidy a šestimocným chromem, a to minimálně na 37 kilometrech řeky. Obžaloba uvádí, že to mělo za důsledek masivní úhyn více než 39 tun ryb různých druhů, velikosti a stáří. "Úmyslně poškodili vodu, a to na větším území," viní Havelku a firmu žalobce.
Zástupci obžalované firmy tvrdí, že první ryby začaly hynout zhruba 3,5 kilometru od vyústění firmy Energoaqua, a je podle nich tedy prakticky vyloučeno, aby původcem ekologické havárie byla ona. "Není možné, aby to bylo od nás. Žádná havárie ani provozní událost se neudála v naší společnosti," řekl Havelka. Hypotézu znalce Klicpery považuje za nereálnou. "Jsou zpochybněné jakékoliv chemické a fyzikální zákony," uvedl k ní Havelka.
Také někteří rybáři a vědci míní, že zdroj znečištění musel být blíže k místu nálezu prvních uhynulých ryb. Obhajoba tvrdí, že předložila soudu před několika dny revizní posudek, který vyvrací závěry Klicperova znaleckého posudku.
"Jsou i jiné výpusti, ze kterých to mohlo být vypuštěno," řekl Havelka. Proč bylo ve vzorku vody odebraném pod výpustí firmy Energoaqua po havárii prokázáno zvýšené množství kyanidu, si Havelka nedokáže vysvětlit. Kurka dodal, že další odebrané vzorky byly podlimitní.
Do mnohakilometrového kanálu mezi areálem v Rožnově pod Radhoštěm a Valašským Meziříčím se podle Havelky dá vstoupit na 135 místech, na otevření poklopů lze použít krumpáč, uvedl obžalovaný. Policie podle něj nekontrolovala, zdali se do výpusti nemohl kyanid dostat těmito vstupy.
Povolený limit pro vypouštění kyanidů podle něj Energoaqua za posledních 20 let překročila jedenkrát, k žádnému úhynu ryb v Bečvě kvůli tomu tehdy nedošlo, poukázal Havelka. Připustil však, že po havárii Energoaqua vypověděla smlouvu s firmou Liss, která dodávala do čističky kyanidové vody. "Udělali jsme to, že jsme přestali brát kyanidy," řekl Havelka, který v pondělí před soudem vypovídal zhruba čtyři hodiny.
Aby způsobila Energoaqua havárii takového rozsahu, jako se stala v září 2020, musela by podle Kurky shromažďovat koncentrovaný kyanid po celý rok a následně jej najednou vypustit do řeky. Kauzu Bečva považuje za vykonstruovanou, plnou lží a polopravd.
Kritizoval i postup orgánů, které se havárií krátce po jejím zjištění zabývaly. "Veliká chyba byla, že nebyly odebrány žádné vzorky proti proudu vody," řekl Kurka. Stejně jako Havelka zasedá v představenstvu firmy.
Rybáři požadují v kauze náhradu škody bezmála pěti milionů korun. Dalších zhruba 666 tisíc korun žádá Povodí Moravy, přibližně 750 tisíc korun ministerstvo zemědělství. Ekologická havárie postihla Bečvu v úseku pod Valašským Meziříčím na Vsetínsku až po Přerov. Jedovaté látky podle odborníků poškodily biotop a podmínky pro všechny na vodu vázané organismy asi na 40 kilometrech toku. Hlavní líčení bude pokračovat ve středu, kdy by se soud měl zabývat listinnými důkazy.
