Podle dat zahraničních webů, které se zabývají analýzami krátkodobého ubytování, je v celé Praze asi 13 600 bytů krátkodobě pronajímaných přes digitální platformy typu Airbnb, uvedl letos v červenci ředitel městského Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč.
Negativní důsledky využívání bytů pro krátkodobé ubytování kritizují jak pražské samosprávy, tak místní obyvatelé. Podnět na stavební úřad, na základě kterého pokuta padla, podal loni v lednu předseda spolku Snesitelné bydlení v centru Prahy Petr Městecký. Ten dlouhodobě prosazuje názor, že využívání bytů tímto způsobem je protiprávní. "Nejde o pronajímání, jde o poskytování ubytovacích služeb, tedy podnikání," řekl.
Rozhodnutí o pokutě vydal stavební úřad Prahy 1 a po přezkumu letos v srpnu potvrdil magistrát. Podle radní pro bydlení Hany Marvanové (za STAN) je to důležitý precedent, který potvrdil právní analýzy magistrátu a kanceláře ombudsmana. "Pokuty mohou být ukládány opakovaně, mohou dosáhnout výše až půl milionu korun," uvedla radní.
Doplnila, že město usiluje o to, aby ministerstvo pro místní rozvoj vydalo metodický pokyn, kterým by stavebním úřadům stanovilo rozhodování v podobných případech. K tomu podle ní pomůže, pokud podobných rozhodnutí bude více. "Chtěli bychom, aby obyvatelé či majitelé nemovitostí, kteří trpí tímto problémem, se obrátili na naši poradnu, kde dostanou konkrétní právní radu pro podání podnětu stavebním úřadům," řekla. Dodala, že již v létě požádala k tématu o schůzku s ministryní Klárou Dostálovou (za ANO), ale ta se zatím neuskutečnila.
Lidé mají negativní zkušenosti hlásit úřadům
Radní dále uvedla, že na základě stanoviska ministerstva průmyslu a obchodu začnou živnostenské odbory vymáhat také povinnost, aby byly domy s byty poskytovanými přes platformy zvenku označeny.
Problém podle radní totiž je i to, že město neví, kde se byty nacházejí, i proto, že platformy odmítají i přes schválení zákonné povinnosti poskytovat městu informace. I to je důvod, proč by lidé měli své negativní zkušenosti hlásit úřadům. "Bez podnětů od obyvatel se ani nedozvíme, kde ten problém je," řekla Marvanová.
Ředitelka hotelu Emblem v centru Prahy Helena Valtrová uvedla, že poskytovatelé klasických ubytovacích zařízení musí plnit celou řadu nákladných povinností, kterým se majitelé bytů poskytovaných přes platformy zcela vyhýbají.
Jde podle ní například o povinné každoroční revize, úpravy vyplývající z protipožárních a hygienických norem nebo povinnost hlášení všech zahraničních návštěvníků cizinecké policii. Dodala, že hotely také vyplňují statistiky o cestovním ruchu, které jsou však bez započtení hostů v bytech v zásadě k ničemu.
Hlavní město prosazuje ve sněmovně zákon, který by samosprávám umožnil poskytování bytů přes ubytovací platformy omezit. Ten již město předložilo sněmovně, ta současná ho však podle Marvanové neprojednala. "Věřím, že nová sněmovna si na to čas najde," řekla. Mezi další návrhy Prahy patří posílení pravomocí společenství vlastníků jednotek, aby mohla tento způsob využívání bytů omezit.
