Do základních škol chodilo v červnu podle průzkumu mezi ukrajinskými rodiči 57 procent dětí. Situace se ale liší i podle regionů. Nižší podíl žáků nastoupil ve Středočeském kraji a v Praze, kde už dříve odborníci upozorňovali na přeplněné školy a ředitelé tak neměli pro uprchlické děti místo. Lepší je rovněž situace na prvním stupni, kde školu navštěvovaly dvě třetiny dětí, zatímco na druhém stupni jen polovina.
"Vyšší docházka je také v rodinách, které žijí v kontaktu s českými domácnostmi - v jimi poskytovaných či pronajímaných bytech nebo v obecních bytech. Důvodem může být, že tyto rodiny přišly do Česka dříve, ale i to, že mohou využít pomoc Čechů při zápisu a hledání škol," vysvětlují autoři studie, na které se podílel také Sociologický ústav Akademie věd.
Horší situace je na středních školách, kterou navštěvovala jen čtvrtina mladistvých ve věku 16 až 17 let. "Jedním z důvodů může být i jiná vzdělávací soustava na Ukrajině, kde existuje na základní škole navazující desátý a jedenáctý ročník, kteří se žáci snaží dokončit online. Online výuky se celkově účastnilo 65 procent z nich a zhruba 40 procent základoškoláků," uvádí studie.
Velmi nízká byla rovněž docházka do mateřských škol, do kterých chodilo zhruba 30 procent dětí ve věku tří až šesti let a naprosté minimum dvouletých. "Stát by měl podpořit budování kapacit ve školkách a dětských skupinách, protože to pomáhá i pracovnímu uplatnění. Navíc to umožní rodičům hledat si práci ve své kvalifikaci, což je pro ně i českou ekonomiku výrazně prospěšnější," vysvětluje sociolog Daniel Prokop z PAQ Research.
Do školy nechodí vyšší tisíce dětí
Ze získaných odpovědí vyplývá, že v červnu bylo v Česku mnoho žáků, kteří se neučili ani v českých školách, ani na dálku na Ukrajině. V případě základních škol to bylo kolem 13 procent dětí, u středoškoláků 20 procent a v případě předškolních dětí dokonce dvě třetiny. "Hovoříme tedy o vysokých tisících dětí a žáků, kteří se neúčastní žádného formálního vzdělávání," varují autoři studie.
Důvodem vysokého počtu předškolních dětí, které nenavštěvují mateřskou školu, jsou především kapacitní důvody. Více než třetinu dětí se rodiče pokoušeli zapsat, ale školka je odmítla nebo žádná v jejich okolí není.
Najít dětem školu je přitom důležité, protože z odpovědí rodičů vyplývá, že návrat na Ukrajinu v nejbližších letech plánuje jen zhruba třetina oslovených rodin, naopak 43 procent chce určitě nebo spíše setrvat v Česku. "Lze ale očekávat, že z důvodů nestability a nemožnosti návratu může v Česku zůstat většina uprchlíků, kteří dnes jsou na našem území," odhaduje studie.
Česko od začátku ruské invaze vydalo lidem prchajícím z Ukrajiny 395 tisíc víz. Kolik uprchlíků v zemi skutečně pobývá, není známé. Úřady odhadují jejich počet na 300 tisíc.
Omezené znalosti češtiny
Děti, které do školy chodí, se však daří začlenit mezi české žáky. Jen čtyři procenta rodičů uvádí, že jejich děti dochází do ukrajinských tříd, další čtyři procenta říkají, že jejich děti mají ve třídě šest a více ukrajinských spolužáků. Nejčastěji děti z uprchlických rodin chodí do třídy, kde mají jednoho až dva spolužáky ze své vlasti.
Ukrajinští žáci však mají podle rodičů zatím dost omezené znalosti češtiny. Pětina z nich neumí vůbec, dalších 43 procent jenom některá slova a základní fráze. V běžných situacích se domluví jen zhruba každé dvanácté dítě. Nejhorší situace je ve věkové skupině od tří do šesti let, ve které jen každé dvacáté dítě dá dohromady pár vět a jednodušším rozumí, zatímco ostatní umí jen základní slova nebo neznají vůbec nic.
Nízká znalost češtiny může být odrazem toho, že se jí učitelé na školách věnují málo. Čtvrtina respondentů uvedla, že se jejich děti učí jen hodinu denně, více než deset hodin českého jazyka týdně má ve škole jen každý jedenáctý žák.
"Náš výzkum přitom ukazuje, že děti, které se ve škole intenzivně česky učí, častěji už jazyk umí použít. Bylo by dobré využít i zbytek prázdnin na jazykovou přípravu a od září se jí intenzivně věnovat. A také ukrajinským rodinám pomoct, aby se děti více účastnily sportů a kroužků s českými dětmi, kde se jazyk učí přirozeně," doporučuje sociolog Daniel Prokop.
Nedostatečná znalost češtiny patrně brání dětem v začlenění se do kolektivu. Přes 40 procent rodičů uvedlo, že jejich dítě nemá českého kamaráda, další pětina rodičů uvádí, že jejich děti jsou spíše málo začleněné. České kamarády, se kterými tráví čas, má pak pouze zhruba každé páté uprchlické dítě.
Pomoci by v tomto ohledu mohly volnočasové kroužky, kde se děti lépe dostanou do kolektivu a ještě se přirozenou cestou budou učit česky. V tomto ohledu zatím funguje nejlépe týmový sport, který v Česku provozuje pětina ukrajinských dětí. Do skupinových uměleckých kroužků pak chodí zhruba každé osmé dítě.
"Účast ve volnočasových aktivitách se výrazně liší podle věku. Děti v základoškolském věku se více účastní skupinových sportovních aktivit. Byť i mezi nimi je provozuje jen 23 procent dětí. Mladiství ve věku 16 až 17 let častěji sportují sami. To v kombinaci s online vzděláváním může posilovat jejich sociální izolaci v Česku," varuje studie.
