reklama
 
 

Lékaři: Ziku i spalničky přivezli do Česka turisté, ne uprchlíci. Migrační vlna epidemii nezpůsobí

17. 3. 2016 14:53
Migranti nepředstavují riziko pro zavlečení nebezpečných nemocí z ciziny, závažnějším ohrožením jsou cestovatelé. Podle lékařů Nemocnice Na Bulovce migrační vlna není z hlediska zavlečení chorob ohrožující, neboť počet běženců v ČR je velmi malý a navíc v záchytných centrech procházejí zdravotními prohlídkami. Nebezpečnou nákazu do Čech ve většině případů přivezou čeští turisté, kteří se vrátí ze zahraničí.

Praha - Mnohem větší riziko přivezení nebezpečných nákaz do Česka než migrace představuje cestování. Lidé se mohou nakazit při cestě po zahraničí, infekci pak přivezou do vlasti. Platí to i v případu viru zika, který se v poslední době šíří především v Latinské Americe. Na tiskové konferenci to řekli primářka kliniky infekčních nemocí Nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová a František Stejskal z odborné společnosti infekčního lékařství.

"Větší riziko importu chorob je z cestování, ne migranti," uvedl Stejskal. Podle Roháčové migrační vlna v Česku hrozbu pro šíření nákaz nepředstavuje. "Rozhodně nechci říct, že migrační vlna povede k zavlečení vysoce nebezpečné nákazy. Opravdu nejsme ohroženi migrační vlnou," uvedla.

Počet běženců v Česku je velmi malý. Lidé bez řádných dokladů, které policie zadrží, se dostávají do záchytných zařízení. V nich podstupují zdravotní prohlídky. Do ČR míří hlavně ekonomičtí migranti, a to většinou ze Slovenska, dalších zemí EU či Ukrajiny.

Spalničky i ziku přivezli čeští turisté

Nebezpečnou nákazu do Česka obvykle přivážejí čeští turisté z ciziny. Stejskal připomněl spalničky na Ústecku v roce 2014. Původcem infekce byl muž, který se vrátil z Indie.

V Česku se letos objevily i tři případy nakažení virem zika. Dva pacienti si vir přivezli z Dominikánské republiky, jeden z Martiniku. Všichni měli jen lehké příznaky chřipky. Lékaři testy prováděli několika desítkám lidí, kontrola nákazu vyvrátila.

Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli viru zika celosvětový stav nouze. Nemoc se podobá chřipce, lék na ni není. Vedle komárů se přenáší i pohlavním stykem. Opatrné by měly být podle expertů ženy, které jsou těhotné či chtějí mít potomka.

Muži, kteří navštívili země Latinské Ameriky s velkým výskytem nákazy, by měli při sexu používat po návratu ochranu. Pokud se u nich neprojevily žádné příznaky, tak aspoň měsíc, pokud se příznaky choroby vyskytly, tak půl roku.

Riziko šíření viru zika v Evropě je nyní zatím extrémně nízké. S příchodem jara by se možnost přenosu mohla rozšířit. V evropském regionu je 12 zemí, kde se vyskytují dva druhy komárů, kteří nákazu mohou přenášet. Na tiskové konferenci to řekla ředitelka české kanceláře WHO Alena Šteflová.

Mezi 12 států, kde se objevily dva druhy komárů, patří třeba Chorvatsko a další jižní země. Sedm států už připravilo plány boje proti šíření viru a zbývající na nich pracují, uvedla Šteflová.

Lidé, kteří se vrátili z Latinské Ameriky, se také mohou nechat testovat. Vyšetření vyjde zhruba na 2 500 korun.

Centrum pro nebezpečnou nákazu je schopné aktivace do hodiny

Česko má pro případ nebezpečné nákazy přesný plán postupu, do něhož se zapojuje celý integrovaný záchranný systém. V Nemocnici Na Bulovce je speciální pracoviště se třemi bioboxy, v nichž jsou čtyři místa.

"Centrum máme v pohotovosti trvale, tedy 24 hodin denně. Aktivace je do 60 minut. Spustí se filtroventilace, naplní kontaminační roztoky, dorazí vyškolený personál," popsala Roháčová. Cvičení se podle ní koná každý týden, většinou i se simulací příjezdu pacienta.

Loni experti z Bulovky přijali 12 pacientů s různým rizikem nákazy. Nejvážnější případ bylo podezření na ebolu u muže, který se vrátil z Libérie. Nákaza se tehdy neprokázala.

Specializovaná péče o lidi, kteří by mohli být nakaženi, je velmi drahá. Vzorky kurýr převáží do Berlína na rozbor, výsledky jsou do pár hodin. Ochranný oblek pro zdravotníky, který je na jedno použití, vyjde bez vybavení na 3 000 korun. Pokud má všechny náležitosti, stojí asi 30 000 korun.

Před cestou do exotické ciziny by si lidé měli podle lékařů zjistit, do jaké oblasti odjíždějí, jaká rizika jim tam případně hrozí a jak se proti nim mohou chránit. Mohou zvolit třeba očkování či vhodné léky. "Pokud se vrátí a mají potíže - může to být horečka nebo nějaká vyrážka - je vždy potřeba informovat lékaře, že se vracejí z nějaké cesty," uvedla primářka infekční kliniky.

Lidé se mohou obrátit na své doktory i na specializovaná pracoviště. "Pokud si nejsou jisti, je lepší vyšetření podstoupit, aby se zabránilo případnému poškození zdraví a šíření infekce do okolí," dodala Roháčová.

autor: ČTK | 17. 3. 2016 14:53

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama