Praha - Podmínka pro šéfa poslanců Věcí veřejných Víta Bártu není málo, prohlásil soudce Jan Šott.
Podle něj je to maximální trest, který za to, že chtěl uplatit poslance Kristýnu Kočí a Jaroslava Škárku, mohl dostat.
"Bez jeho doznání by to vše bylo velmi složité. Jednalo se o poměrně malé částky a navíc k tomu byl podle našeho závěru vyprovokován. Skutek byl podle nás méně závažný," uvedl Šott v rozhovoru.
V něm také říká, že během procesu roku, jak je soud s Bártou a Škárkou přezdíván, nebyl pod žádným tlakem. Mluví i o tom, jaký měl pocit z hlavních svědků.
Aktuálně.cz: Když jste konstatoval, že Bárta uplácel poslance, není ta podmínka málo?
Musíme si uvědomit, že sazba je od jednoho do šesti roků odnětí svobody. V dané věci opravdu byly podstatné polehčující okolnosti. Za prvé, on se doznal, byť to své jednání vysvětloval trochu jinak. Bez jeho doznání by to vše bylo velmi složité. Navíc se jednalo o poměrně malé částky a navíc k tomu byl podle našeho závěru vyprovokován. Skutek byl podle nás méně závažný.
A.cz: Proč nakonec nedostal poslanec Škárka podmínku, jak navrhovala státní zástupkyně?
On byl nakonec uznán vinným úplně v něčem jiném. Ona v závěrečném návrhu navrhovala trest, který se vztahuje k jinému trestnému činu, na který zákon stanovuje jinou trestní sazbu, nižší. On byl ale nakonec uznán vinným v něčem mnohem závažnějším.
A.cz: Byl jste pod nějakým tlakem za těch osm dní?
Kromě tlaku určité únavy nebyl.
A.cz: Co říkáte na to, že se stále objevovaly nové a nové nahrávky?
Objevily se vlastně jenom dvě. Ta jedna byla pro věc méně podstatná, druhá byla jedním z rozhodujících důkazů. To byla ta podvržená nahrávka pana Škárky. V okamžik, kdy byla soudu předložena, tak to byl překvapující moment.
A.cz: Jaký jste měl dojem z Kristýny Kočí a Jaroslava Škárky?
To není dojem. Jednoznačně bylo prokázáno, že pan Škárka, což je jeho právem, v trestním řízení v několika zásadních bodech lhal. Pokud jde o výpověď paní Kočí, soud ji nakonec označil za mimořádně nevěrohodnou.
A.cz: Neuvažoval jste o tom, že byste místnost pro veřejnost uzavřel?
Pokud jde o medializaci, tak podle mě byla v dané kauze nevyhnutelná. A jediné rozhodování, které bylo před soudem, bylo, jestli umožnit přístup kamer do jednací síně na celé hlavní líčení. Rozhodující byla úvaha, jestli ta přítomnost kamer nebude nějak deformovat svědecké výpovědi a nebude bránit obžalovaným v jejich právu na obhajobu. Já si myslím, že od počátku bylo zjevné, že tomu tak nebylo.
