Marcela pracuje jako lékařka na interním oddělení okresní nemocnice. Kvůli častým přesčasům a dlouhým službám bývá velmi vyčerpaná. Když má noční službu, pracuje i 32 hodin v kuse. "Po třiceti hodinách v práci pociťuji, že pracuju pomalu a nejsem schopná normálně přemýšlet. Jsem unavená fyzicky i psychicky. Někdy se obávám i profesního selhání." přiznává.
Podobné obavy vyjadřují pod příslibem anonymity i někteří další oslovení lékaři. Marcela na přesčasech odpracuje v průměru 65 hodin měsíčně. Skoro jednou tolik, než dovoluje zákoník práce.
Průzkum spolku Mladí lékaři ukázal, že devět z deseti lékařů stráví v nemocnici měsíčně přes 35 hodin navíc, tedy více, než povoluje zákon. Délka směny nesmí podle zákoníku práce přesáhnout 12 hodin, průměrně však lékaři slouží v Česku 26 hodin, tedy více než dvojnásobek.
Po noční službě více než čtvrtina z nich zůstává v práci celý následující den a pouze polovina odchází ráno domů. "Není tu nikdo, kdo by za vás mohl udělat práci v ambulanci nebo na oddělení," svěřuje se Marcela.
Chirurg z frýdecko-místecké nemocnice, který si nepřeje uvádět své jméno, tvrdí, že většinu svého profesního života bojuje se spánkovým deficitem a nepravidelným režimem. "Za záchranu lidských životů mi to stojí. Kdybych měl ale rodinu, asi bych seriózně přemýšlel, jestli bych takhle dokázal pracovat na úkor toho být dobrým tátou," popisuje.
Falšování pracovních výkazů
Nemocnice systém pracovních výkazů falšují, aby se kvůli porušování zákoníku práce nedostaly do problémů. "Proto kontroly v minulosti neukázaly na pochybení, protože formálně se pravidla dodržují," říká prezident České lékařské komory Milan Kubek.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, který byl předtím deset let náměstkem ředitele Fakultní nemocnice Brno, koncem loňského roku v České televizi řekl, že on sám nemá osobní zkušenost s tím, že by nemocnice pravidla obcházely. Ministerstvo nyní na otázky redakce nereagovalo.
Kromě falšování výkazů mají lékaři často k hlavnímu pracovnímu poměru podepsanou ještě dohodu o pracovní činnosti, což jim umožňuje odpracovat stovky hodin přesčasů ročně. Podle předsedy sněmovního Výboru pro sociální politiku Víta Kaňkovského (KDU-ČSL) využívá dohody většina nemocnic.
K práci přesčas lékaři svolí nejčastěji z finančních důvodů, ukázal průzkum. "Služby akceptuji pouze z finančních důvodů, protože bez nich by byla moje výplata opravdu tristní," potvrzuje Marcela.
Lékařka z Libereckého kraje, která si nepřála zveřejnit své jméno, si přijde asi na 38 tisíc čistého měsíčně. Nočními službami se dostane na dvojnásobek. "Pokud si člověk platí byt, dopravu a chce si i něco spořit do budoucna nebo živit rodinu, jsou služby nutností," popisuje.
Psychický nátlak i výhružky, že bez přesčasů nepřijde povýšení
Někteří lékaři ale popisují, že si musí noční služby často brát v podstatě nedobrovolně, i když je odmítají. Takřka dvě třetiny lékařů a lékařek uvedly, že pociťují nátlak ze strany vedení, aby přesčasy přijímali. V průzkumu mluví o psychickém nátlaku od vedoucích pracovníků, výhružkách či striktních nařízeních.
"Za nás se sloužilo úplně jinak. Jste rozmazlení mileniálové, kterým se akorát nechce makat," slýchává od svých starších nadřízených například mladá lékařka, která má za měsíc průměrně 100 hodin přesčasů. Bývají i doby, kdy odpracuje šest čtyřiadvacetihodinových služeb během dvaceti dnů.
"Když jsem měla nemocenskou, volala mi primářka každý den, kdy se jako hodlám vrátit. Sdělila mi, že pokud nebudu mít horečky přes 39, tak mám přijít do práce," říká další z respondentek.
Někteří mladší lékaři v dotazníku uvádějí, že musí snášet výhrůžky, že pokud nebudou sloužit, nedostanou se ke kariérnímu postupu, chirurgovi například zakazovali operovat. "Chceš atestaci, ke které tě připustí vedení na základě vlastního uvážení, takže by ses měla snažit," vyhrožují nadřízení další z lékařek.
Bez přesčasů by zkolabovala péče o pacienty, tvrdí nemocnice
Trend velkého počtu přesčasů potvrzují i oslovené nemocnice. "Zajištění nepřetržité péče v lůžkových zdravotnických zařízeních by nebylo možné zajistit, pokud bychom neporušovali principy ochrany zaměstnance," říká mluvčí Nemocnice Jihlava Monika Zachrlová. Podle nemocnic se jedná hlavně o systémový problém, pro který neexistuje univerzální řešení. Nejvíce si však stěžují na nedostatek lékařů.
"K tomu, abychom byli schopni zachovat dosavadní dostupnost péče, chybí stovky a tisíce lékařů, a to nejen pokud jde o výši jejich kvalifikace, ale i v absolutním počtu," tvrdí předseda představenstva Oblastní nemocnice Kolín Petr Chudomel. Pokud by tedy chtěly nemocnice přesčasy omezit, musely by omezit zdravotní péči nebo přijmout více atestovaných lékařů.
Průzkum totiž odhalil další výstražnou skutečnost. Někteří lékaři přiznali, že ještě před atestací sloužili noční služby úplně bez dozoru staršího lékaře, což je v rozporu ze zákonem. U lékaře bez kmenové zkoušky musí být vždy jako dozor přítomen atestovaný lékař.
"Mám atestovaného jen na telefonu. Kvůli personální situaci to ale bohužel jinak nejde. Atestované u nás máme na služby jen dva, takže by zde musel každý být 15 dní v měsíci," popisuje jedna z lékařek oslovených redakcí.
