reklama
 
 

Přelom: Za očkování ručí lékař, i když mu ho přikázal stát

17. 8. 2015 5:30
Verdikt vynesl Nejvyšší soud. Současně ale státu doporučil, aby své zákony upravil. Pokud chce stát očkování vymáhat zákonem, měl by za něj také převzít odpovědnost.

Brno - Pokud dostane dítě po povinném očkování třeba epileptický záchvat, může za to lékař a veškerou škodu rodičům zaplatí sám.

Odpovědnost za vakcínu nese i přes to, že látku ani nevyrobil, ani dítěti nevpíchl dobrovolně. Očkování mu totiž nařídil stát, který vepsal tuto povinnost do zákona. Kdyby zdravotník normu nedodržel, hrozila by mu dokonce třímilionová pokuta.

"Přesto se nemůže zdravotnické zařízení odpovědnosti za škodu zprostit," stojí ve verdiktu Nejvyššího soudu, který vypracoval předseda senátu Petr Vojtek. Přesně tak jsou totiž podle něj v Česku nastaveny zákony.

Nejvyšší soud se ve verdiktu zastal rodičů, jejichž dcera utrpěla před pěti lety fatální následky po očkování proti tuberkulóze. Vakcínu jí do těla vpíchli lékaři z Všeobecné fakultní nemocnice. Nyní má tato nemocnice nahradit také škodu. "Rozhodnutí soudu respektujeme," řekl k tomu jen mluvčí nemocnice Filip Brož.

Ať nese odpovědnost stát

Jenomže dalším lékařům se takovéto rozuzlení nelíbí. Odpovědnost za vakcíny nést rozhodně nechtějí. "To je naprostý nesmysl, aby nemocnice, nebo dokonce jednotliví dětští praktičtí lékaři odpovídali za nežádoucí účinky vakcín, které se ke všemu aplikují povinně. Všechny by je to okamžitě položilo," reagoval na přelomový rozsudek například šéf České pediatrické společnosti Jiří Zeman.

Stát by podle něj měl co nejrychleji zřídit speciální fond, ze kterého by se takové případy odškodňovaly. "Stejně to mají v Rakousku," podotýká Zeman. Peníze do fondu by podle něj měly posílat hlavně zdravotní pojišťovny.

Podobně to vidí šéf České vakcinologické společnosti Roman Prymula. "Pokud jde o povinné očkování, tak tam by měla být odpovědnost jednoznačně na straně toho, kdo takové očkování nařizuje. A to je stát," řekl Prymula.

Lékař, který se s nežádoucím účinkem u pacienta setká, totiž podle něj nemá ani nárok vymáhat zaplacenou škodu zpět po farmaceutické firmě, která mu očkovací látku dodala. "Většina nežádoucích reakcí je totiž podrobně popsána v příbalové informaci k vakcíně, čímž se ta firma jistí. Jakékoliv odpovědnosti se tím právně zbavuje," vysvětluje Prymula.

Lékaři proto dnes nezbývá než se snažit pro tyto případy alespoň pojistit u některé z komerčních pojišťoven.

Odškodňovací fond je zatím jen na papíře

Vznik odškodňovacího fondu ale nepožadují jen lékaři. Státu ho doporučil i Ústavní soud - to když letos v únoru potvrdil pokutu pro rodiče, kteří se zákonné povinnosti vzepřeli a své dítě naočkovat odmítli.

Jeho doporučení nyní zopakoval i předseda senátu Nejvyššího soudu Petr Vojtek. "Stanoví-li stát sankci pro případ odepření povinnosti strpět vakcinaci, musí se zamýšlet i nad situací, při níž eventuálně způsobí výkonem práva očkované osobě újmu na zdraví,“ napsal ve svém rozhodnutí soudce.

Ministerstvo by podle něj mělo upravit zákony tak, aby se buď přenesla odpovědnost za škodu při povinném očkování na stát, nebo aby se alespoň lékařům nahrazovaly náklady spojené s odškodněním pacientů.

Vedení resortu se přesto k založení fondu nemá. Epidemioložka ministerstva zdravotnictví Jana Prattingerová sice letos v březnu přislíbila, že se o to úřad pokusí, plán ale zůstal jen na papíře. "Od té doby se nic nepohnulo. Nerozumím tomu, proč to tak dlouho trvá," poznamenal k tomu Prymula.

Na otázku Aktuálně.cz, jak nyní ministerstvo zareaguje na rozhodnutí Nejvyššího soudu, nikdo z úřadu neodpověděl.

Nežádoucí reakci má každý desátý

Českým dětem je podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv každoročně podáno kolem 400 tisíc očkovacích dávek ve čtyřdávkovém schématu. Kolem deseti procent z nich způsobí pacientům méně významné nežádoucí příhody, jako jsou svědění, zarudnutí kůže, neklid či teplota. "Závažné nežádoucí účinky potom postihnou stovky dětí ročně," doplnil šéf lékového ústavu Zdeněk Blahuta.

Třeba v loňském roce způsobil rozruch případ dítěte, které údajně zemřelo v Brně po podání povinné hexavakcíny. Podle Blahuty se však nepodařilo jednoznačně prokázat, že dítě zemřelo skutečně v souvislosti s očkováním. Za smrtí mohl podle něj stát také syndrom náhlého úmrtí kojence.

V Česku se hexavakcínou očkuje povinně proti záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, žloutence B a onemocněním vyvolaným bakterií Haemophilus influenzae B. Další povinná vakcína chrání proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím.

Podle hlavního hygienika Vladimíra Valenty jsou současné kombinované vakcíny nesrovnatelně bezpečnější, než byly kdysi očkovací látky proti jednotlivým nemocem. "Obsahují jen minimum antigenů nutných k vyvolání protilátek. Třeba dnes má hexavakcína kolem 50 antigenů, zatímco dříve jich měla jedna očkovací látka proti černému kašli mnohonásobně více," uvedl Valenta. Pravděpodobnost, že někomu látka poškodí zdraví, je proto podle něj velmi malá.

autor: Veronika Rodriguez | 17. 8. 2015 5:30

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama