Praha - Český stát se zbavil kontroly nad očkováním a distribuci látek přenechal soukromým firmám. Teď na to tvrdě doplácí. Jednak se připravil o stamiliony do státní pokladny za nepovinné očkování a současně klesla proočkovanost populace. Začínají se tak vracet nemoci, které se dávno podařilo vymýtit.
Zatímco ještě před pěti lety bylo proočkováno 83 procent českých dětí, dnes je to podle České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně jen 75 procent.
"Stát si pořádně zavařil. Tím, že se vzdal distribuce vakcín a také kontroly nad nimi, zbavil se jak stamilionových příjmů z nepovinného očkování, tak přesné evidence a dohledu nad proočkovaností dětské populace," kritizuje rozhodnutí předchozích tří vlád lidovecký poslanec Ludvík Hovorka.
Tento krok se může Česku podle poslance vymstít. Přibývá totiž odmítačů očkování. "Je proto možné, že se budou stále častěji objevovat nemoci, které už jsme dříve považovali za vymýcené – například černý kašel," doplnil Hovorka.
Podobně reaguje také Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně. "Očkování v současnosti komplikuje příliš složitá administrativa a také nedostatečné personální vybavení hygienických stanic, kterým stát dohled nad očkováním odebral," řekl člen prezidia České lékařské společnosti a praktický lékař Otto Herber.
Očkování tak podle něj podstupuje stále méně dětí a proočkovanost klesla na 75 procent. "Optimální by přitom bylo mít proočkovaných 95 procent populace," doplňuje lékař.
Místo státu firma bez zkušeností
Česko začalo měnit systém očkování v roce 2008. Podle nových pravidel se očkuje tři roky. Zatímco dřív nakupoval vakcíny pro obyvatelstvo stát, dnes má látky zajistit soukromá firma, kterou vybralo ministerstvo zdravotnictví.
Konkrétně jde o společnost Avenier ze zdravotnického koncernu Agel miliardáře Tomáše Chrenka. Vedení resortu vybralo původní konsorcium firem Phoenix-Avenier podle hlavního hygienika Michaela Víta v soutěži, která se odehrála v roce 2009. Očkování firmě svěřilo i přes to, že společnost žádné zkušenosti s distribucí vakcín do té doby neměla.
"Vakcíny se navíc přestaly hradit ze státního rozpočtu, místo toho je pacientům začaly platit pojišťovny. Ministerstvo v té době nabídku hrazených očkovacích látek také rozšířilo. Nově měli mít pacienti zdarma třeba očkování proti pneumokoku," doplňuje bývalý šéf České lékárnické společnosti Stanislav Havlíček.
Podle tehdejší ministryně zdravotnictví Dany Juráskové mělo větší množství hrazeného očkování zvýšit ochranu českých pacientů.
Byznys za miliardy
Ve skutečnosti ale změna přinesla něco úplně jiného: výdaje za očkování začaly raketově stoupat. Zatímco před změnou zaplatil stát za vakcíny podle současného hlavního hygienika Vladimíra Valenty kolem 800 milionů korun, v loňském roce už se suma, kterou musely najít na účtech zdravotní pojišťovny, vyšplhala k jedné miliardě. Tedy o čtvrtinu víc.
"Číslo přitom zahrnuje jen náklady na očkování povinné," upozorňuje mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý. Právě jeho pojišťovna poslala na látky hrazené ze zákona asi 580 milionů korun. Odhady na letošní rok podle něj hovoří dokonce o 600 milionech.
Další peníze padly na vakcíny, které si lidé museli zaplatit sami - například proti chřipce, žluté zimnici nebo klíšťové encefalitidě. Podle odhadů lékárníků se tak mohla částka za očkování vyšplhat až na 1,6 miliardy korun.
Zisky přitom sčítá soukromá společnost Avenier. Podle výroční zprávy z roku 2013 utržila za prodej zboží téměř 1,5 miliardy korun. Ještě v roce 2009, když distribuci vakcín na starosti neměla, nepřesahovaly její tržby 71 milionů korun.
Další peníze si firma vydělá díky svým devatenácti očkovacím centrům, kde si lidé mohou nechat vakcínu i vpíchnout. "Centra se ale věnují výlučně očkování na žádost klientů a cestovní medicíně," přibližuje Jitka Novotná, která firmu Avenier zastupuje.
Nejčastěji se lidé nechávají očkovat proti klíšťové encefalitidě a virové hepatitidě.
