"Pražáci versus vidláci" jsou hloupý blud. Ale pořád ho prohlubujeme, říká geograf

Michaela Endrštová Michaela Endrštová
19. 1. 2023 13:15
Petr Pavel v prvním kole prezidentských voleb zvítězil ve 12 krajských městech. Dominoval v Praze, Hradci Králové, Brně. Expremiér Andrej Babiš pak v menších městech a na venkově v severozápadních Čechách a na pomezí Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Opět se objevily stereotypy, které rozdělují společnost. "Je směšné, když 'lufťáci' pohrdají 'místňáky' a naopak," říká geograf Radim Perlín.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Shutterstock

Na sociálních sítích se objevila věta: "Praha a láska musí zvítězit nad vsí a nenávistí." Naznačuje střet mezi městy a venkovem. Má reálný základ?

Je to hloupý slogan, který nemá žádný reálný podklad. Jeho smyslem je rozdělit společnost. Tvrdě jsem ho odsoudil, protože je to nesmysl a je špatně, když ho někdo používá. Co se týče výsledků v prvním kole, je velmi patrné rozdělení hlasů pro jednotlivé kandidáty podle dvou kritérií. A určitě tím není venkov a město.

A co tedy?

Míra bohatství společnosti nebo dané komunity. Tak to bývá i v parlamentních nebo jiných celostátních volbách. V bohatších regionech, kde je vyšší kvalita života a kde žijí vzdělanější lidé, se volí kandidáti typu Danuše Nerudová, Petr Pavel, Pavel Fischer.

Naopak ve strukturálně postižených regionech, kde je vyšší míra nezaměstnanosti, kde převažují dělnické profese a jsou tam nižší příjmy, převažují voliči radikálních stran a levicoví voliči. To je typicky Moravskoslezský kraj, především Ostravsko a Jesenicko, a část Ústeckého kraje - Ústí nad Labem, Teplice, Most, Chomutov. Částečně také Karlovarsko.

Druhým typem regionů, kde jsou levicoví voliči a voliči radikálních stran, jsou venkovské periferní regiony. Z těch se stěhují pryč aktivní obyvatelé a zůstávají tam starší a často i méně vzdělaní lidé, kteří mají nějaké sociální problémy, jsou frustrovaní.

Tam se také volí kandidáti typu Andrej Babiš a Jaroslav Bašta. Tyto regiony jsou na pomezí Středočeského, Plzeňského a Ústeckého kraje. Jsou to oblasti, které jsou podél hranic krajů, například podél hranic Kraje Vysočina. Jsou to regiony vzdálené od velkých měst.

Nedá se to ale tedy zjednodušit na konstatování, že jinak se volí ve velkých městech a jinak na vesnicích? 

To se rozhodně nedá. Je prokázáno, že v Česku není jeden venkov, ale mnoho různých venkovů. Ano, jsou typy venkova, které mají zmíněné sociální problémy, tam pak dochází k příklonu vůči populistickým nebo radikálním politickým směrům. Ale zkuste na Kyjovsku říct lidem, že to je stejný venkov jako v severních Čechách nebo na Tachovsku, Jesenicku. Třeba Haná se zase zcela výrazně odlišuje od regionů, které jsou na Českomoravské vysočině. A to jak velikostí sídel, tak strukturou obyvatelstva, společenskou angažovaností a podobně. 

V některých regionech se v těsné blízkosti vedle sebe nachází obce, kde v jedné výrazně zvítězil Andrej Babiš a ve druhé zase Petr Pavel. Máte pro to nějaké vysvětlení? 

Buď je to díky někomu, kdo v dané obci žije a dokáže dát svým sousedům pozitivní příklad, nebo tím, že se do obce přistěhovali noví obyvatelé, kteří s sebou přinesli nějaké nové myšlenky. Například na Rakovnicku existuje obec, ve které takové rozdíly najdeme. V obci Slabce je pět volebních okrsků. V jednom z nich získal Babiš 18 hlasů a Pavel jen dva, ve druhém, byť o jeden hlas, vyhrál Pavel. Mezi těmi okrsky je přitom jen pár kilometrů. Přesto tam jsou takové rozdíly. 

Říkáte, že to může být tím, že jde někdo příkladem svým sousedům. Jak velký vliv má tedy na rozhodování voličů místní komunita nebo lídr dané obce?  

Nehovořil bych o formálních lídrech, jako jsou starostové obcí. Starosta není tím, kdo jako jediný určuje volební náladu v dané obci. Neformální lídr může být někdo jiný, kdo má v obci silné slovo, někdo, kdo přijde do hospody, bouchne pěstí do stolu a ostatní poslouchají, co řekne. Může to být třeba šéf hasičů.

Takoví lidé mohou mít význam, jsou schopni ovlivňovat dění. Jsou to lidé, kteří mají nějakou životní zkušenost, znalost a ostatní je za to cení. Říká se tomu, že mají velký lidský a sociální kapitál. Takový člověk může komunitu ovlivňovat pozitivně, ale také negativně. Může vyvolávat nenávist, odmítat určitou skupinu obyvatel, vyvolávat strach. Ve zcela jiné společnosti platí, že nejsilnější lidský a sociální kapitál mají bossové mafií. 

Takže takový neformální lídr, kterého popisujete, určuje náladu v obci a místní se pak i na základě toho rozhodují, koho budou volit? 

Není to tak, že by neformální lídr určoval náladu, spíš ji spoluovlivňuje. Přece jenom vliv vnějšího prostředí je pořád velmi silný - sociální média mají stále silnější vliv a je otázka, zda jsou ti lidé více ukotveni v živé, nebo ve virtuální komunitě. Tam je pak lídrem ten, kdo ovlivňuje diskusi na sociálních sítích, a ten může být stejný pro lidi na venkově i pro obyvatele pražského Karlína. 

Petr Pavel v tomto týdnu vyráží do regionů, ve kterých vítězil Babiš, jako je Ústí nad Labem nebo Ostrava. Čím by tam podle vás mohl zaujmout, když říkáte, že typicky tam jsou voliči jiných politických směrů?

Kdybych byl v jeho pozici, jel bych do těchto regionů upozornit na to, že si uvědomuji jejich zhoršenou sociální i ekonomickou situaci. A že cestou není protest proti vládě, ale hledání společné cesty, jak regionu pomoct. A to nikoliv tím, že tam budeme jen nalívat dotace, což se děje, a přesto se změna neprojevuje. Ale tím, že budeme hledat nové inovace, možnosti práce i aktivního života, aby se život těch lidí zlepšil.

Tím může Pavel oslovit lidi, kteří jsou vůči tomuto vnímaví. Je tam celá škála nerozhodnutých lidí. A ten souboj se povede právě o tyto voliče. Ti se rozhodnou podle toho, kdo jim nabídne pro ně zajímavou pozitivní cestu.  

Mohou tyto volby přispět k tomu, že se ještě víc rozevřou nůžky mezi lidmi z měst a venkova?

Já doufám, že všichni chápou, že ten slogan byl jen hloupý pokus o vtip a nadsázku, která nebude mít dlouhého trvání. To rozdělování je zcela umělé a vyvolané z obou stran změnou struktury osídlení. Je snadné dát nějakou skupinu obcí do kontrastu s městem v daném regionu. Je ale potřeba takové dělení zcela odmítat. 

Pořád je ale patrná nevraživost lidí z měst vůči venkovanům a naopak. Daří se tyto příkopy zakopávat? 

Nedaří, protože společnost ty příkopy neustále buduje a oživuje. Pořád tu máme pojmy jako "místňáci, náplava, rodáci". Jsou to sociální stereotypy, které každý podobný příklad akorát dále recykluje. Je snadné těmto stereotypům uvěřit a není jednoduché identifikovat, jaký blud to celé je. Stačí se přitom podívat na výsledky v jednotlivých okrscích. Lidé na Mělnicku volí jako Pražané a také jsou to přitom venkované. Jenže tu pořád máme ten hloupý pohled na "Pražáky versus vidláky", což je zcela chybný sociální konstrukt. 

Čím ty příkopy tedy můžeme zakopat? 

Vzájemným pochopením, vstřícností, ochotou spolu mluvit. Místo toho se ale děje přesný opak -  sarkasmus, ironie, vtip, a to z obou stran. Vtipů na Pražáky a "vidláky" bychom asi všichni uměli vyjmenovat mnoho. A přesně to pomáhá budovat stereotypy. "Místňáci" a "lufťáci" se spolu musí scházet, mluvit spolu a hledat společně cesty.

Je směšné, když "lufťáci" okázale pohrdají "místňáky", dělají si svoje vlastní akce, a naopak když místní nepřipustí, aby se "lufťáci" zapojili do místního života. Postupně se ale dají olamovat hroty, a snad se to i daří. Je to ale něco, s čím se nepotýkáme jen v Česku, jedná se o celosvětový fenomén. V zahraniční odborné literatuře je popsán jako odplata míst, na kterých nezáleží.

Co to znamená? 

To znamená, že se tyto stereotypy nemusí vyskytovat jen ve strukturálně postižených regionech, ale třeba v těch, které dlouhodobě stagnují. A ti lidé v nich vidí, že se lidem ve městech daří. Nebo si to jen myslí, že se jim daří, a chtějí odplatu za to, že jim se podle jejich názoru tolik nedaří. Lidé jsou dnes velmi snadno ovlivnitelní díky novým médiím. Dva tři statusy nějaké autority dokážou změnit veřejné mínění a atmosféru ve společnosti.

To je třeba příklad bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších populistických lídrů, kteří se snaží jednoduše ovlivnit veřejné mínění. Lidé pak cítí křivdu za domnělé hříchy a chtějí odplatu. Proto třeba chtěli brexit. Lidé zkrátka rádi věří jednoduchým mylným informacím. Jsou ochotni uvěřit protiestablishmentovým tvrzením, že jim všichni lžou.

A nyní na tyto pojmy naskakuje i Andrej Babiš. A to považuji za velmi velkou chybu. Jedině společnou diskusí a současně hledáním pozitivního rozvojového programu můžeme ulamovat hroty uměle vyvolaného sporu a hledat cesty, jak přispívat k rozvoji jak měst, tak i venkova.

Video: Petr Pavel se vydal za voliči do Ústí nad Labem (17. 1. 2023)

Prezidentský kandidát Petr Pavel vyrazil po prvním kole voleb nejdříve ze všeho do Ústí nad Labem, kde byl překvapeným množstvím lidí, kteří přišli. | Video: Radek Bartoníček
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 9 minutami

Česko loni snížilo dovoz ruského plynu z původních 97 asi na čtyři procenta

Česká republika v loňském roce snížila svou závislost na ruském plynu z původních 97 procent na aktuální maximálně čtyři procenta. Plyn z Ruska stát nahradil dovozem plynu z Norska a zkapalněným plynem LNG ze zámoří. Po dnešní návštěvě ministerstva průmyslu a obchodu to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS).

Do budoucna chce stát omezit závislost na ruském plynu úplně, nahradit jinými zdroji chce i dovoz ruské ropy.

Zdroj: ČTK
před 25 minutami

Ústavní soud zrušil část zákona o advokacii

Ústavní soud v úterý vyhověl návrhu Městského soudu v Praze a zrušil část zákona o advokacii. Jde o ustanovení, podle kterého advokátní komora nemá povinnost určit advokáta člověku, který je sice ochoten za služby zaplatit, ale nemůže v okolí najít nikoho, kdo by se chtěl věci ujmout. Zastoupení advokátem je přitom nezbytnou podmínkou třeba v řízení před nejvyššími soudy a Ústavním soudem. Ústavní soud zároveň odložil vykonavatelnost rozhodnutí na konec roku.

Podle Ústavního soudu je napadené ustanovení protiústavní. "Protiústavnost napadeného ustanovení Ústavní soud neshledal v samotném rozšíření bezplatné právní pomoci na určité typy řízení, ale v tom, že současně z poskytnutí právní pomoci paušálně vylučuje žadatele, kteří jsou ochotni za právní služby zaplatit," vysvětlil soudce zpravodaj Vladimír Sládeček. 

Právo na přístup k soudu je podle soudce základní součástí práva na spravedlivý a řádný proces a tedy práva na soudní ochranu, kdy jeho nezbytným předpokladem je právě právo na právní pomoc.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vrchní soud zastavil trestní stíhání šéfa lihové mafie Březiny v kauze ovlivňování svědků

Olomoucký vrchní soud zastavil trestní stíhání šéfa lihové mafie Radka Březiny a dalších dvou mužů v souvislosti s kauzou ovlivňování svědků. Brněnský krajský soud jim za to v červnu 2021 původní tresty uložené za obchody s nelegálním lihem zpřísnil v podobě souhrnných trestů, Březinovi zvýšil trest ze 13 let na 14 let a devět měsíců. Vrchní soud zastavení stíhání odůvodnil tím, že o těchto skutcích již bylo pravomocně rozhodnuto. Informaci v úterý potvrdil Petr Šereda z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Zastavení trestního stíhání se týká také Pavla Čanigy a Ivana Kováříka.

Vrchní soud o zastavení trestního stíhání rozhodl v neveřejném jednání v prosinci, řekl novinářům mluvčí soudu Stanislav Cik. "Soud rozhodl, že se u těchto obžalovaných zastavuje trestní stíhání, neboť o těchto skutcích již bylo pravomocně rozhodnuto," uvedl mluvčí.

Podle soudu bylo o této trestné činnosti rozhodnuto již v hlavní daňové větvi lihové mafie, kdy byli všichni tři obžalovaní odsouzeni za zkrácení daně a současně za účast na organizované zločinecké skupině. Druhý z těchto trestných činů vrchní soud považuje za trestný čin trvající. Ovlivňování svědků tak podle něj spadá do trestného činu účasti na organizované zločinecké skupině, o kterém však již bylo pravomocně rozhodnuto v daňové větvi celé kauzy.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Kolínská Toyota od středy zastaví kvůli nedostatku dílů výrobu na většinu února

V automobilce Toyota Motor Manufacturing Czech Republic v Kolíně od středy kvůli nedostatku komponentů zastavují výrobu. Celková doba odstávky zatím není známá, měla by to být větší část února. Podle mluvčího automobilky Tomáše Paroubka je důvodem výpadek subdodávek pro českého dodavatele způsobený epidemií covidu v Číně na konci loňského roku.

"Rozjezd linky je plánován na poslední týden v únoru, může se ale změnit spousta věci, dodání dílů dříve, nebo naopak," uvedl Paroubek. Chybí podle něj komponenty do obou modelů, které se v Kolíně vyrábějí, a to Aygo a Yaris. "Nebudeme sdílet jméno dodavatele ani konkrétní díl, který nás bohužel zastavil s ohledem na překážky v dodavatelském řetězci. Jedná se o subdodávky komponent pro české dodavatele, nedostatek vznikl v důsledku výpadku výroby v Číně během listopadu a prosince způsobeného covid-19," doplnil mluvčí.

Úplné uzavření podniku v průmyslové zóně Ovčáry u Kolína se podle Paroubka nechystá. "Někdo vytvořil fake news, která není pravdivá, a toto spustilo velkou reakci," řekl. Poptávka po autech podle něj vzrostla, automobilka plánujeme vyrobit letos opět přes 200 000 vozů. "I přes toto zastavení uděláme maximální kroky, abychom vozy dodali co nejdříve zákazníkům, kteří nyní čekají na dodávku již objednaných vozů," doplnil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy