Praha - Evropské státy zavírají své hranice, některé staví ploty před přílivem uprchlíků. Vymoženost schengenského prostoru, volného pohybu občanů zemí Evropské unie, se v posledních dnech značně omezila.
Premiér Bohuslav Sobotka v rozhovoru pro zítřejší Hospodářské noviny říká, že je to jen dočasná záležitost, která se odstraní při změně pravidel Schengenu. A doufá, že se na ní evropské státy dokážou rychle dohodnout.
„Evropa bude mít nějaký oddechový čas přes zimu, aby to vyřešila, než přijde nová uprchlická vlna na jaře,“ říká Sobotka. „Ta debata bude hodně složitá, protože na jedné straně jsou v Evropě lidé, kteří se domnívají, že máme dělat politiku zcela otevřených dveří, na druhé straně jsou lidé – mezi ně se počítám i já –, kteří říkají, že taková politika se bez jasné přípravy a dostatečné kapacity dělat nedá.“
V čem změny prosazované českou vládou spočívají? „Musí existovat elementární ochrana vnější hranice schengenského prostoru. Musí tam existovat infrastruktura, kterou budeme schopni mobilizovat v případě takto velkých uprchlických vln. Tahle vlna bude trvat ještě dlouho, na cestě jsou stovky tisíc lidí,“ uvádí Sobotka a spoléhá na to, že k rychlému vybudování takzvaných hotspotů (zařízení určených k registraci uprchlíků, pozn. red.) v hraničním Řecku a Itálii se využije zimní „oddechový čas“, kdy se očekává dočasné pozastavení uprchlické vlny.
„Bez pomoci Evropy to ale Řecko a Itálie nedokážou. Proto voláme po tom, aby hotspoty nebyly jen záležitostí těchto zemí, aby do toho byli zapojeni i lidé z ostatních zemí Unie. My jsme ochotni je tam nabídnout, poslat tam peníze z našeho státního rozpočtu. Protože pokud taková infrastruktura na vnějších hranicích neexistuje, pak právě lidé, kteří prchají ze svých zemí, musí tábořit v okolí nádraží, jak jsme to viděli v Maďarsku nebo Rakousku. Nedivím se pak občanům, že mají obavy, jestli vůbec Evropa bude schopna tuto situaci zvládnout,“ říká Sobotka.
Docela ostře se vymezuje vůči byrokratickým postupům Evropské komise, která navrhla všem členským zemím kvóty počtu uprchlíků, které by měly přijmout.
„Jeden z důvodů, proč kvóty odmítáme, je, že nechceme, aby to skončilo schválením tohoto klasického byrokratického řešení a pak jsme se tvářili, že to je všechno v pořádku a že toto je řešení. Není,“ říká Sobotka a pozastavuje se mimo jiné nad tím, že si Evropská komise během léta, v době, kdy už byla uprchlická vlna v pohybu, užívala dlouhou dovolenou.
V rozhovoru pro Hospodářské noviny se Sobotka vyjadřuje i k odhadovanému počtu uprchlíků, kteří by mohli být přínosem pro českou ekonomiku. Hospodářská komora ve středu uvedla, že nástup zhruba pěti tisíc lidí by mohl v jistých profesích znamenat výraznou pomoc. Sobotka se ale do této debaty teď nehodlá pouštět.
„Naší zemi chybí 104 tisíc pracovníků, ale zároveň máme 450 tisíc lidí v evidenci úřadu práce. Na ně se musíme podívat a zanalyzovat si, zda jsme schopni prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti těch 104 tisíc volných míst obsadit alespoň zčásti našimi lidmi, kteří práci nemají. Zároveň bych byl rád, abychom usnadnili získávání kvalifikovaných pracovníků zejména pro náš průmysl, a proto chystáme zrychlení udělování pracovních povolení pro kvalifikované lidi zejména z východu Evropy, tedy zejména z Ukrajiny, kteří mají dneska velký problém proniknout přes ten zahlcený vízový systém,“ říká Sobotka.
Na poznámku, že jeho navrhovaná řešení vůbec neřeší současnou migrační vlnu ze Sýrie, řekl: „Ano, neřeší to, že máme občanskou válku v Sýrii. Tu jsme si nevybrali, nicméně ta válka zuřila čtyři roky, aniž by to v Evropě vzbudilo takovou pozornost, jakou vzbudit mělo.“
Další Sobotkovy názory na příčiny i řešení migrační krize, vztahy s prezidentem Zemanem i způsob schvalování zákona o elektronické evidenci tržeb čtěte v zítřejších Hospodářských novinách.
