Poslanci mají čtyři návrhy, jak dospět k novým volbám

Kateřina Eliášová
10. 9. 2009 16:12
Ústavní soud se vzepřel politikům. Volby v říjnu nebudou
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský | Foto: Jan Langer

Praha -Verdikt Ústavního soudu, který vyhověl stížnosti poslance Miloše Melčáka a tím zpochybnil (a znemožnil) konání říjnových voleb, otevřel cestu k trvalé změně ústavy.

K ní přistoupili politici proto, že nynější způsoby, jak zkrátit volební období sněmovny jsou pro ně komplikované. Dosud je (v roce 1998 a letos) obcházeli přijetím jednorázového ústavního zákona, jímž byla sněmovna rozpuštěna. Právě tuto možnost však Ústavní soud dnes označil za něpřípustnou.

Politici proto připravili návrhy, jak by se přímo v Ústavě měla cesta k předčasným volbám zjednodušit.

Čtyři varianty

Poslanci už proces vedoucí ke změně ústavy nastartovali.

Před závěrečným hlasováním mají ve sněmovně tři způsoby, jak změnit ústavu tak, aby bylo možné rozpustit sněmovnu (a letos vyhlásit předčasné volby v náhradním termínu).

Pro všechny tři varianty je shodný zákon, který samotnou změnu ústavy umožňuje. Vzešel ze Senátu a ve sněmovně leží už tři roky. Paragrafy, které obsahuje, jsou však zatím ve třech verzích - která z nich bude nakonec přijate, se rozhodne zítra.

Návrh č. 1 - modrý

S tímto návrhem přišel poslanec ODS Marek Benda. Píše se v něm, že prezident musí rozpustit sněmovnu v případě, že mu to navrhnou nejméně tři pětiny poslanců.

Tato varianta má zřejmě největší naději na přijetí.

Návrh č. 2 - zelený

Svou vizi, jak dojít k předčasným volbám, mají i zelení. Ti navrhují de facto stejný způsob samorozpuštění sněmovny s tím, že prezident bude mít možnost, ne povinnost, vyhlásit předčasné volby.

Nejmenší parlamentní strana nadto využívá zásahu do ústavy a navrhuje snížení počtu poslanců ze 200 na 199. Chtějí tak zabránit povolebnímu patu známému z června 2006, kdy levice i pravice měla po sto hlasech.

Návrh č. 3 - rudý

Komunisty navrhovaná změna přichází s tím, že opět ústavní většina (tedy 120 poslanců, tři pětiny) může odhlasovat datum, ke kterému se sněmovna rozpustí.

Komunisté jako jediní v návrhu nepočítají s tím, že se sněmovna rozpustí ihned poté, co své rozpuštění schválí. Chtějí si zachovat mandát až do prvního dne voleb.

Návrh č. 4 - původní senátní návrh

Poslanci budou v pátek hlasovat i o úplně původní, první verzi senátního návrhu. Ten počítá s abdikací vlády, teprve pak se nadpoloviční většina ve sněmovně může usnést na rozpuštění. Prezident pak může vyhlásit termín voleb.

Pro tuto možnost budou hlasovat lidovci.

 

Právě se děje

Další zprávy