Praha - O návrhu ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka, na základě kterého by se měly zvýšit platy politiků, rozhodnou poslanci. Vláda se na jednání rozhodla, že do Poslanecké sněmovny pošle k projednání několik variant.
Jednou z variant - kromě růstu platové základny pro politiky i soudce - je i rozdělení platových základen: pro soudce zvlášť, pro politiky zvlášť (jejich platy by tak růst nemusely).
"Umím si to představit," prohlásil premiér Petr Nečas (ODS).
"Nejčistší řešení je to rozpojit," dodal k tomu svůj názor ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Stejné je i stanovisko vicepremiérky pro legislativu Karolíny Peake (LIDEM).
Dohady s Ústavním soudem
Ministr právo na zvýšení mezd politiků vysvětloval rozhodnutím Ústavního soudu. Jeho předseda Pavel Rychetský později tento argument vyvrátil. "Toto řízení, stejně jako všechna předchozí, se týkalo výlučně soudců. My jsme nerozhodovali ani o svých platech, ani o platech jiných ústavních činitelů," řekl.
Návrh na zvýšení platů přitom tlačilo ministerstvo práce vládou ve velmi rychlém tempu a ministr Jaromír Drábek (TOP 09) požádal Nečasův kabinet o projednání "co nejdříve".
Časový sled skutečně ukazuje na poměrný spěch.
Průvodní dopisy premiéru Petru Nečasovi (ODS) a vicepremiérce pro legislativu Karolíně Peake (LIDEM) jsou datované 13. července, vládní elektronický systém pro předkládání nové legislativy zaregistroval návrh 16. července, tedy pouhé tři dny před schůzí vlády.
Součástí materiálu tak na webu nejsou ani jinak běžné připomínky ministerstev a dalších orgánů.
Nejrychleji, jak jen to šlo
"S ohledem na to, že je nezbytné, aby navrhovaný zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2013, je nutné, aby jeho návrh vláda projednala co nejdříve," píše ministerstvo práce v průvodním dopise premiérovi.
"Všechny termíny byly zkrácené na nejvyšší možnou míru," říká Drábkova mluvčí Viktorie Plívová.
Ještě v dubnu přitom vláda ministru Drábkovi uložila něco zcela jiného: zmrazit platovou základnu ústavních činitelů na současné úrovni až do roku 2016 (ta současná platí ze zákona do roku 2014).
Zároveň měl vyřešit, co udělat s platy obecně, aby skokově nevzrostly v roce 2017.
Verdikt ÚS 181/2012 (z května 20112)
"Konstrukce zákona o platu představitelů státní moci, která s pomocí jednotné platové základny a zákonem stanovených koeficientů zaručuje, že spolu se zvýšením platu představitelů moci zákonodárné a výkonné se ve stejném poměru automaticky zvýší i platy soudců, tak představuje významnou, v právním řádu vestavěnou pojistku, že poměr v materiálním zabezpečení představitelů jednotlivých mocí bude i v budoucnu zachován."Mezitím ale Ústavní soud publikoval v půlce května verdikt, který požaduje stabilní platovou základnu soudců. Na ten se teď ministerstvo práce odvolává a navrhlo proto platovou základnu sjednotit pro všechny: soudce, poslance, senátory, členy vlády (na 2,7násobek průměrného platu v nepodnikatelské sféře).
Nárůst o bezmála 10 tisíc
Podle návrhu by tak platová základna stoupla na 62 713 korun. V praxi by to znamenalo, že by ústavním činitelům a soudcům Ústavního soudu narostl v lednu základ platu o 9 982 korun.
Od tohoto základu se pak vypočítávají další příplatky funkcionářům - předsedům a místopředsedům parlamentních komor, předsedům výborů, ministrům.
Kromě uvedeného koeficientu budou ve hře i další varianty - od 2,51násobku až po více než trojnásobek.
Přitom půl roku po sněmovních volbách v roce 2010 přišla vládní koalice naopak se snižováním platů.
"Plat se sníží o pět procent až do roku 2014, tedy na celé volební období," prohlásil v říjnu 2010 ministr Jaromír Drábek.
Konec úsporného opatření
Platová základna zákonodárce tehdy klesla ze zhruba 59 tisíc na 54 tisíc.
"Obnovení používání jednotné výše platové základny od 1. ledna 2013 u všech ústavních činitelů však vyžaduje zrušení úsporného opatření, stanoveného pro představitele moci zákonodárné, výkonné a některých státních orgánů až do konce roku 2014," píše teď Drábkovo ministerstvo.
Faktické snížení platu si část zákonodárců plně uvědomila až po lednové výplatě. Kromě snížení základního platu totiž přišlo i zdanění náhrad poslanců a senátorů.
Od té doby se tu a tam objevily úvahy, jak platy opět zvýšit. Jednou z nich byl nápad předsedy rozpočtového výboru sněmovny Pavla Suchánka (ODS): nerozlišovat plat a náhrady a plat stanovit na zhruba 200 tisíc měsíčně. Tento nápad ale nedospěl ani do fáze písemného návrhu.
Hysterie není na místě
Poslanci, které Aktuálně.cz v souvislosti s Drábkovým návrhem oslovilo, se k němu povětšinou vyjadřovali poměrně zdrženlivě; mnozí o návrhu věděli pouze z médií.
Drábkův spolustraník a místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 - STAN Jan Husák řekl, že nemá důvod jeho rozhodnutí zpochybňovat.
"Je třeba si uvědomit, že platy ústavních činitelů jsou osm let zmrazeny - takže případná hysterie není na místě," říká k tomu Husák.
Podle Jana Čechlovského (ODS) má Drábkův návrh racionální základ, ale zatím je prý předčasné ho nějak komentovat. "Než přijde do sněmovny, může se ještě pětkrát změnit," dodává k tomu Čechlovský.
Komunista Pavel Kováčik naopak považuje tento návrh, vzhledem k okolnostem, za krajně nevhodný. "V této době nelze tuto věc řešit," říká k tomu.
"Podstatné je respektovat rozhodnutí Ústavního soudu. Vláda k tomu ale musí zpracovat analýzu," komentuje to Jeroným Tejc (ČSSD). Podle Tejce by však platy ústavních činitelů - a to zejména zákonodárců - neměly být vyšší než na začátku tohoto volebního období.
