Praha - Lidové plebiscity se v Česku nestanou tradiční součástí Ústavy. Poslanci odmítli návrh socialistů, aby se referenda stala v Česku dalším prvkem přímé demokracie. Ústavní zákon, který měl usnadnit pořádání celostátních plebiscitů, hodili ze stolu.
Ze 159 poslanců bylo pro pouze 80 politiků. K přijetí bylo však potřeba 120 hlasů.
Pro změnu Ústavy hlasovali všichni přítomní poslanci ČSSD, KSČM a také Miloš Melčák a Michal Pohanka. Ruku společně s nimi zvedli také lidovci Libor Ambrozek a Ludvík Hovorka.
Proti byli poslanci ODS a dva lidovci. Zbývající politici KDU-ČSL, tři poslanci ODS (Vlastimil Tlustý, Oldřich Vojíř a Petr Tluchoř) a také všichni poslanci zelených se při klíčovém hlasování zdrželi.
Poslanci, především díky hlasům ODS, už dnes zamítli návrh opozice na uspořádání jednorázového referenda, které by řešilo umístění amerického radaru.
Místo referend PR agentury?
Celostátní referenda se stala předmětem ostré debaty mezi koalicí a opozicí. "Al Gore napsal knihu, v ní říká, že nebezpečím demokracie je vytvářet pasivní občany. To je ta křižovatka. Vy můžete vyhlásit referendum nebo najmout PR agenturu a zaplatit miliony z rozpočtu a lidi zblbnout," řekl místopředseda sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD).
"Stěžujete si, že málo lidí chodí k volbám. Lidé mnohdy necítí potřebu a smysl. Nám se nepodařilo je přesvědčit o smyslu Senátu a krajů. Tato vláda mně přijde jako ryzí příklad vrchnostenské demokracie. Jednou za čtyři roky máte, milí voliči, právo rozhodnout, jestli chcete žluté nebo červené, a pak musíte mlčet. To se mi nelíbí," řekl poslanec David Rath (ČSSD).
"Vzpomeňte si na Ústavu a zapomeňte na diktát svých stranických sekretariátů," dodal. "Vláda se referenda bojí," řekl před hlasováním poslanec Václav Exner (KSČM) ještě s návazností na odmítnutí referenda k radaru.
"Vláda projevuje naopak odvahu, protože tato politická reprezentace ponese odpovědnost," odvětil Cyril Svoboda (KDU-ČSL).
"Máme prostě jiný názor. Referendum má být používáno jako šafránu a spouštěno by mělo být jednorázově. Referenda se nepoužívají v USA ani v Německu. Jsou snad tyto země méně demokratické?," řekl ministr Petr Nečas (ODS). "My nejsme proti referendu, autorem zákona o místním referendu z roku 1991 je náš poslanec," dodal.
"Byla by to možnost, kterou by Ústava nabízela. Nemusela by se využít, ale občané by věděli, že tam je," uvedl Zdeněk Jičínský (ČSSD).
|
Plošné rozhodování podle ČSSD
Jak mohlo referendum podle ČSSD zcela konkrétně vypadat?
ČSSD považuje za ideální, aby návrh vyhlášení referenda mohla podat skupina dvou pětin poslanců nebo senátorů, vláda a také skupina obyvatel s podpisy nejméně 200 tisíc občanů. Referendum by vyhlašoval prezident, který by si ale mohl nechat oprávněnost referenda posoudit od soudců Ústavního soudu.
Výsledek referenda by pak byl platný v případě, že by pro něj rozhodla minimálně třetina voličů, ovšem zároveň by to musela být nadpoloviční většina těch, kteří se hlasování zúčastnili. To znamená, že pokud by hlasovat přišla pouze třetina voličů, museli by mít jednotný názor, aby bylo hlasování závazné.
Opoziční strana ale míní, že by referenda rozhodně neměla rozhodovat o změnách demokratického právního státu nebo ústavních právech či zasahovat do výkonu soudů. Otázky by se také nemohly týkat mezinárodních závazků země nebo ohrozit státní rozpočet, rozpočty krajů nebo zdravotní a sociální pojištění, ani rozhodovat o obsazování některých funkcí.
Sociální demokraté ale nepočítají s hlasováním krajanů. Pokud se nezúčastní referenda v Česku.
Výsledek referenda by byl závazný a pokud by se ukázalo, že je v rozporu se zákony, měl by před nimi přednost. Rozhodnutí z lidového plebiscitu by mohl zrušit jedině zákon přijatý třípětinovou většinou všech poslanců a třípětinovou většinou přítomných senátorů, anebo jiným referendem. To by se ale mohlo stát nejdříve v dalším volebním období sněmovny.
