Praha – Podpis koaliční smlouvy více než rok nazpět vzbuzoval otázky, nakolik bude trojice vládních stran schopna spolupracovat. Třecí plochy se očekávaly zejména mezi sociální demokracií a hnutím ANO Andreje Babiše, po čtvrtině mandátu se ale zdá, že spolupráce funguje.
A jak se tedy zatím daří ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL plnit předvolební sliby?
ČSSD zrušila poplatky, služební zákon s otazníkem
Jedním ze zásadních předvolebních témat sociální demokracie byly poplatky ve zdravotnictví. Kromě zrušení stokorunového poplatku za hospitalizaci, o kterém rozhodl ještě za Nečasovy vlády Ústavní soud, se ČSSD zavázala k zrušení poplatků v lékárně a u praktických lékařů.
Přestože i hnutí ANO ve svém programu bylo pro změnu regulačních poplatků, byl to právě ministr financí Babiš, s kým se ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček dostal do sporu. Babišovou podmínkou totiž bylo, aby se na krytí zhruba čtyřmiliardového výpadku, ke kterému došlo v rozpočtu nemocnic, lékařů a lékáren, podílel i Němečkův resort.
Důraz, z tria budoucích koaličních partnerů asi největší, kladla ČSSD i na přijetí služebního zákona. "Prosadíme zákon o státní službě v podobě, která zajistí plně transparentní, odpolitizovanou, profesionální, stabilní a efektivní státní správu," proklamovala strana lidem před volbami.
Pocity z výsledku však byly spíše rozpačité – Sněmovna sice přehlasovala i veto prezidenta Miloše Zemana a zákon schválila. Po nátlaku opozice z něj však vypadlo například zamýšlené ředitelství státní služby, namísto toho vznikl post zvláštního náměstka na ministerstvu vnitra.
To někteří politologové kritizovali, právě samostatné ředitelství totiž podle nich bylo jednou z pojistek proti zásahům zvenčí. "Tím se celé tažení za rekonstrukci státu zhroutilo. Je zjevné, že původní koncepce byla, že tady vznikne cosi jako nezávislá státní správa, a tato koncepce se zhroutila ve prospěch politického pragmatismu," prohlásil například Bohumil Doležal.
ANO: Slibovaný zákon o státním zastupitelství se musí přepsat. Znovu
Hnutí ANO zaznamenalo zatím největší odklon od předvolebního programu v případě nového zákona o státním zastupitelství. "Budeme prosazovat naprosté odpolitizování soustavy státního zastupitelství tím, že prosadíme nový způsob jmenování a odvolávání nejvyššího státního zástupce Parlamentem," slibovalo hnutí v části Právo a spravedlnost ještě před volbami, stejně jako zbylé dvě partaje.
Jenže právě ministerstvo spravedlnosti bylo jedním z kabinetních postů, které ANO obsadilo a kontrolovalo tak tvorbu normy, kterou se už zabývalo několik předchozích vlád.
Práce na nové normě ovšem od počátku provázely nesnáze – nejprve tehdejší náměstkyně ministryně Válkové Hana Marvanová několik měsíců ladila její podobu s Nejvyšším státním zastupitelstvím, aby její nástupce Robert Pelikán zákon přepsal k nevoli žalobců "na hlavu".
Hlavním protiargumentem zástupců byla větší závislost na ministerstvu spravedlnosti. V normě zároveň chybělo i zmíněné jmenování a odvolávání šéfa žalobců Parlamentem – tato pravomoc zůstala nadále vládě, jen s tím rozdílem, že odvolání by bylo možné "za porušení povinnosti" – optikou žalobců tedy za cokoliv.
Podoba, kterou ministerstvo představilo, znepokojila kromě státních zástupců i premiéra Bohuslava Sobotku. Podle něj se musí norma přepsat a zmizet by z ní měly nejkonfliktnější pasáže.
KDU-ČSL: Ochrana whistleblowerů není, sleva na děti ano
Nejmenší koaliční strana si jako tradiční téma drží sociální a rodinnou politiku. V tomto směru se dá za úspěch považovat prosazení vyšší daňové slevy na děti. Lidovci sice požadovali mnohem vyšší částky, vládní kompromis však nakonec zněl, že tento rok sleva stoupne o 200 korun na druhé dítě a 300 korun na třetí a další.
Podle lidovců existuje i dohoda na příští roky, kdy by v roce 2017 měla sleva vzrůst až na 500 korun na druhé, respektive 900 korun na třetí a další dítě. Ministr financí a vicepremiér Andrej Babiš však avizoval, že o zvyšování se ještě povede debata. "Já to beru, že se bavíme o roce 2015, protože predikovat něco na tři roky dopředu nemůžeme," prohlásil.
KDU-ČSL do svého seznamu předvolebních slibů zahrnula i větší ochranu whistleblowerů – tedy lidí, kteří ohlásí korupci. "Oznamovatel musí být chráněn proti fyzickým útokům, pracovněprávním sankcím i proti tiskovým útokům na jeho osobnost," chtěli lidovci motivovat k většímu počtu oznámení na korupční jednání.
Zcela nový zákon měl podle jejich představ platit už od začátku tohoto roku, což se však ukázalo jako nereálné.
