Praha - Příměří? Dokazuje to společný plán odborářů a zaměstnavatelů, jak zákoník změnit k lepšímu.
"Je to poprvé v historii našich kontaktů, kdy se podařila uzavřít takováto dohoda," pochválil výsledky jednání místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jan Zavadil. "Nejdůležitější je návrh umožňující přesčasovou práci vedoucích pracovníků a možnost pružněji rozvrhnout pracovní dobu," ocenil výsledek také viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Martin Jahn.
Odbory souhlasí s návrhy firem
Ve většině dohodnutých změn odbory podnikatelům ustoupily. Například netrvají na předpisu, že rodiče dětí do jednoho roku nesmějí pracovat přesčas, ani kdyby měli zájem. Mládež ve věku 16 až 18 let může pracovat 40 hodin, tedy o 10 víc, než dosud.
Sami odboráři tvrdí, že ústupek nebyl velký. Podle tiskové mluvčí jejich centrály Jany Kašparové si podnikatelé uvědomili, že zákoník není tak špatný, jak se obávali. Proto se s nimi dá jednat mnohem víc konstruktivně.
Dokazuje to domluva na hlavní novince zákoníku, který platí od letošního ledna. Zavádí tzv. pracovní konta, která se mohou uplatnit podle kolektivní smlouvy či vnitřních podnikových předpisů (pokud odbory neexistují). Konta umožňují práci rozvrhnout jiným způsobem, než na osm hodin každý den. Tím může podnikatel využívat zaplacenou pracovní sílu mnohem víc efektivně.
Aby se situace firem ještě víc usnadnila, připustily odbory, že nemusí žádat zaměstnance o souhlas, když konta připouští kolektivní smlouva.
Když usne politika
Dohoda překvapuje tím spíše, protože o zákoník práce se vede rozhořčený politický boj od jara 2005. Tehdy levicová vláda chtěla jednání o zákoníku urychlit a nečekala na dohodu s podnikateli při debatě o věcném záměru zákona. Nad konečnou verzí s paragrafy se už ministři s podnikateli vůbec nesešli. Zákoník práce zcela jednoznačně odmítal právě Svaz průmyslu a jeho představitelé se zapojili do předvolební kampaně ODS.
Odbory naopak podpořily společné tažení sociálních demokratů a komunistů za nový zákoník. Norma upravující pracovní trh se stala společně se zákonem o neziskových nemocnicích hlavním věcným tématem předvolebního boje.
Rok po volbách jde politika stranou a podnikatelé spolu s odboráři navrhují ministru práce a sociálních věcí Petru Nečasovi, aby zákoník co nejdříve vylepšil. Ten jim vzkázal, že je to pouze otázka času.
Před druhým kolem
Existuje ovšem řada důvodů, proč se konflikt může opět rozhořet.
Dohodnuté změny se mají stát součástí tzv. "technické" novely zákoníku práce, která má platit od příštího roku. Podnikatelé ovšem požadovali víc změn. Bylo jich celkem 110, odbory však přistoupily jen na šestnáct, byť vesměs patřily k těm důležitým.
Další kolo jednání nastane nad tzv. "koncepční" novelou, která začne fungovat nejméně o rok později. "Do koncepční novely už budeme chtít uplatnit všechny naše připomínky," zdůrazňuje generální ředitel Svazu průmyslu Zdeněk Liška.
Zatím není jisté, kdy jednání začnou. Účastníci musí počkat na Ústavní soud, který bude v zatím neznámém termínu řešit stížnost skupiny poslanců v čele s ministrem Nečasem. Ta žádá především oslabení role odborů a větší volnost při pracovních smlouvách.
Tématem debaty se mohou stát i další Nečasovy plány. K nim patří třeba úvaha, že se má snížit ochrana zaměstnanců, kteří pracují v podniku teprve několik let či měsíců. K změnám tohoto typu vyzvala Čechy Evropská komise.
Příměří mezi odbory a podniky se přesto může udržet. Svědčí o tom druhá část dohody, v níž se průmyslníci i zástupci zaměstnanců zavazují, že budou jednat i o další, "koncepční" novele zákoníku.
Jak se má měnit zákoník práce
Dohoda podniků a odborů |
| 1. | Není třeba žádat souhlas jednotlivých zaměstnanců k zavedení konta pracovní doby. Stačí vnitřní předpis, nebo kolektivní smlouva. Plán na uplatnění konta pracovní doby je možné během roku měnit. |
| 2. | Není třeba žádat souhlas zaměstnance k převedení na jinou práci, pokud byla jeho práce přerušena prostojem nebo počasím. |
| 3. | Zaměstnanec nemusí vracet odstupné, pokud v období, kdy mu je odstupné vypláceno, vykonává drobné práce pro původního zaměstnavatele. |
| 4. | Pracovní doba zaměstnanců od 16 do 18 let nemusí být nejvýš 30, ale až 40 hodin. Prodloužení ale může být domluveno jen na časově omezenou dobu (třeba o prázdninách). |
| 5. | Při pružném rozvržení pracovní doby musí být průměrná týdenní pracovní doba naplněna až během čtyř týdnů. Nepočítá se s kratšími termíny. |
| 6. | Třicetiminutová přestávka na jídlo se může dělit i jiným způsobem, než rozdělením na dva patnáctiminutové úseky. |
| 7. | Zaměstnavatel se může se zaměstnancem, který pečuje o dítě mladší, než rok, dohodnout na přesčasu. |
| 8. | Ve smlouvě s manažery může být zahrnuto až 150 hodin práce přes čas ročně. |
| 9. | Dvanáctiměsíční odstupné nedostane zaměstnanec, který si zavinil pracovní úraz sám. |
| 10. | Odškodnění za zemřelého zaměstnance ve výši 240 tisíc korun se vyplácí, i když se zaměstnancem žil pouze jeden rodič. |
Další hlavní požadavky podniků |
| 1. | Nevyplatit pohyblivou složku mzdy, pokud se nesplní pracovní výkon, nemůže být hodnoceno jako finanční postih. |
| 2. | Zrušit paragraf, podle kterého je zaměstnavatel povinen oznámit úřadům práce rozvázání smlouvy se zdravotně postiženým pracovníkem. |
| 3. | Zjednodušit formulaci paragrafu, který umožňuje propustit pracovníka za porušení pracovních předpisů. |
| 4. | Pokud zaměstnanec vyhraje spor o neplatnosti výpovědi, měl by mít nárok na náhradu mzdy nejvýš šest měsíců trvání soudního sporu. |
| 5. | Podniky nemají být pokutovány za nedoplatky mzdy ve výši desetikorun. |
Zdroj: Svaz průmyslu a dopravy, Konfederace odborových svazů
