Poslanci protlačili kontroverzní zákoník

Tomáš Fránek
21. 4. 2006 10:38
Praha - Poslanci ČSSD a KSČM dnes ve sněmovně přehlasovali senátní veto a schválili znovu nový kontroverzní zákoník práce. Uvnitř: ANKETA
A stejně často poslanecké kluby ČSSD a KSČM hlasovaly shodně. Snímek z 20. října 2005.
A stejně často poslanecké kluby ČSSD a KSČM hlasovaly shodně. Snímek z 20. října 2005. | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Senátoři i poslanci z ODS mají zákoník za protiústavní. A už mají připravené plány na to, jak zákoník po volbách změnit.

"Zákon odporuje ustanovením Listiny základních práv a svobod, a tím pádem je i protiústavní," tvrdí například předseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). Nový zákoník se nelíbí ani lidovcům a unionistům.

Norma podle něj umožňuje zásahy státu a odborů do sféry, která by měla být především otázkou volných vztahů rovnoprávných partnerů - zaměstnavatelů a zaměstnanců.

Nulová tolerance

Foto: Aktuálně.cz, Ondřej Besperát

Stínová ministryně práce a sociálních věcí Alena Páralová uvedla, že zákoník je nepřehledný a místy nesrozumitelný.

"Jednotná a nerozborná fronta socialistů a komunistů válcuje vše, co se jí postaví do cesty, bez ohledu na kompetentní názory, bez ohledu na to, jaké problémy lidem způsobí. Nulová tolerance po bolševicku," uvedla Páralová, která předložila téměř šedesát změn a dnes znovu navrhla zákoník zamítnout.

Zákoník ve sněmovně už jednou prošel hlasy poslanců sociální demokracie a komunistické strany.

A sociální demokraté jsou připraveni přehlasovat i případné veto prezidenta Václava Klause.

"Podpořili jsme, podporujeme a budeme podporovat zákoník práce v tom konceptu a obsahu, jak byl schválen sněmovnou," slíbil premiér a volební lídr sociální demokracie Jiří Paroubek.

Infobox

CO ZÁKONÍK MĚNÍ:

Největší spory se kvůli novému zákoníku vedou o postavení odborů a pravidla pro propouštění a přijímání zaměstnanců.

Svaz průmyslu a dopravy navrhuje, aby pracovní poměr bylo možné ukončit i bez udání důvodů. To by podle průmyslníků dovolilo najímat pracovníky na krátkou dobu ve chvíli, kdy to firma potřebuje nejvíce.

Sociální demokracie a komunisté s takovým argumentem zásadně nesouhlasí.

Vedle přílišného vlivu zaměstnaneckých organizací se pravice s levicí přou i o to, jak by se řešila situace, kdy firmy potřebují, aby zaměstnanci pracovali v sobotu a v neděli. Platný zákoník nedovoluje, aby to zaměstnavatel nařídil, ale umožňuje se na tom alespoň dohodnout. Nový zákoník však zaměstnavateli zakáže o povolení práce o víkendu vůbec žádat.

Také důchodcům, studentům či ženám v domácnosti se v případě přijetí nového zákoníku zkomplikuje možnost pracovat nárazově, když to firma potřebuje.

V řadě případů délka směny nebude smět překročit devět hodin, lidé si tak nebudou moci nadpracovat za dobu, kdy chtějí volno.

Za krok správným směrem označují i odpůrci nového zákoníku konta pracovní doby. Ta jsou reakcí na skutečnost, že výroba je často nárazová. Firmy tak dostanou možnost, aby přidělovaly práci v takovém rozsahu, v jakém potřebují, a přitom zaměstnancům vyplácely stálou mzdu.

V novém zákoníku už není například paragraf, který zatím ukládá povinnost nabízet zaměstnanci vhodnou práci pro případ, že se jeho místo ruší.

Odpadnout mají také komplikace, které brání rozvázání pracovního poměru s lidmi, kteří se starají o děti nebo mají nějaké zdravotní problémy.

Shoda? Neexistuje

Názory na podobu nového zákoníku práce se mezi příznivci a odpůrci této normy jen těžko mohou více lišit.

Zatímco sociální demokraté a komunisté mluví o moderní normě, která prospěje všem zaměstnavatelům i jejich pracovníkům, odpůrci zákona jsou opačného názoru a tvrdí, že nový zákoník povede k dalšímu propouštění a omezení podnikání v zemi.

Sociální demokraté nový zákoník prosadili ve sněmovně i přes odpor svých koaličních partnerů. Zastánci a odpůrci normy se přitom nedokáží shodnout téměř na ničem.

"Vůbec není pravda, že zákoník dál posiluje postavení odborů. Jde o moderní normu, která na jedné straně pomůže při podnikání a na druhé nezhorší postavení zaměstnanců," prohlašuje ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach.

"Proč by odbory měly zodpovídat za bezpečnost práce, když od toho jsou státní orgány. Proč je v návrhu zhruba 380 povinností ukládaných zaměstnavatelům?" protestuje šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl, jeden z významných odpůrců nového zákoníku.

Menší odborové svazy a profesní organizace označují zase za diskriminační ustanovení o tom, že by zaměstnavatelé mohli uzavírat kolektivní smlouvu jen s nejsilnější odborovou organizací. Federace strojvůdců ČR na protest zorganizovala půlhodinovou stávku na dráze.

 

Právě se děje

Další zprávy