Praha - Vládě by se do práce nemíchal, spory v koalici by nemoderoval a i v zahraniční politice by byl umírněný ("zahraniční politiku tvoří vláda"). Zároveň ale adept na prezidentského kandidáta za ODS Přemysl Sobotka odmítá, že by byl "umírněným" prezidentem.
Narozdíl od varovných hlasů tvrdí, že přímo volený prezident má jen málo šancí urvat si větší podíl na moci.
"Ústava jasně dává pravomoci. Nemám obavy, že by přímá volba přinesla silnější postavení prezidenta. Vidíme to ostatně na Slovensku," říká Přemysl Sobotka v rozhovoru pro Aktuálně.cz
A.cz: Proč chcete být prezidentem?
Vzhledem ke svému politickému vývoji - šest let jsem dělal vpodstatě druhou ústavní funkci - mě mnoho lidí v minulém roce oslovovalo a po nominaci v Libereckém kraji přišlo to konečné rozhodnutí, že do toho zkusím jít.
A.cz: Zkuste se vymezit vůči Václavu Havlovi a Václavu Klausovi - co byste dělal jinak?
Nebudu ani jednoho z prezidentů hodnotit, myslím, že se to nedělá. V každém případě se jmenuji Sobotka Přemysl a za mnou je určitá názorová hladina a v té bych chtěl pokračovat.
A.cz: Je prezidentský úřad tam, kde byste si ho v rámci politického systému představoval, nebo byste ho jako prezident zkusil někam posunout?
Tradičně nemáme prezidentský systém, Ústava jasně dává pravomoci a myslím, že je to vyvážené. Jsme parlamentní demokracií, každý prezident si vpodstatě tu svoji pozici vybojuje a pak reaguje na různé věci.
Přímo volený prezident není nebezpečný
A.cz: To je ale přesně to, co říká např. politolog Lebeda - máme tradičně spíše slabší vlády a teď budeme mít prezidenta s velmi silným mandátem od voličů. A vy teď říkáte: co si prezident vybojuje, to bude mít. Není v tom to nebezpečí?
Tady bych ho neviděl. Pevně věřím, že každý, kdo bude zvolen, musí dodržovat Ústavu a ta mu dává mantinely. Takže nemám obavy, že by přímá volba přinesla silnější postavení prezidenta. Vidíme to ostatně na Slovensku.
A.cz: Jak jste spokojen se současnou vládou, se kterou byste jako prezident musel spolupracovat?
Jsem s ní spokojen, protože si dala do programu reformy a už se řada věcí podařila. A vzhledem k tomu, co se děje v Evropě, myslím, že předcházíme tvrdému dopadu krize.
A.cz: A nevadí vám neustálé hádky a přetlačování v koalici?
To je problém všech koalicí na celém světě, že ten slabší se pokouší víc prosadit, než odpovídá jeho síle. Ale důležitý je výsledek a ten se podařilo zatím ustát.
Prezident nemá míchat kartami
A.cz: Podíváme-li se na vládní krize za poslední rok a půl - byl byste jako prezident jejich moderátorem, nebo byste to nechal na koaličních stranách?
Prezident by do toho neměl zasahovat, neměl by míchat kartami. Prezidentovi ani nepřísluší být moderátorem.
A.cz: Takže by od vás vláda nemohla čekat nic zvláštního, větší aktivitu?
Role prezidenta není exekutivní.
A.cz: Ale podle Ústavy je součástí moci výkonné...
Ale vláda vládne a prezident má své pravomoci, takže já bych určitě nebyl součástí vlády, abych chodil na každé její zasedání. Ale jsou věci - obrana, kde prezident má jako vrchní velitel rozhodující pravomoci.
Zahraniční politika je věcí vlády
A.cz: Jenže neuralgickým bodem je třeba zahraniční politika, kde se vláda může střetávat s prezidentem. Jak aktivní byste byl právě v této oblasti?
Patří do náplně prezidenta, ale zahraniční politiku tvoří vláda. Prezident je součástí, ale já zastávám názor, že by se ani prezident neměl odchylovat od toho, co dělá vláda.
A.cz: Když vás tak poslouchám, byl byste poměrně zdrženlivý prezident. Charakterizoval byste to tak?
Toto slovo jsem neřekl. Ale určitě bych komunikoval s parlamentem, nebyl bych člověk, který tam chodí jednou za pět let.
A.cz: Podívejme se na justici: mezi významné pravomoci prezidenta patří jmenování soudců. Jak vidíte vymahatelnost práva nebo to, co se teď děje na vrchním státním zastupitelství?
Justice je oddělená od politiky a v životě bych si nedovolil kritizovat třeba rozsudek soudu, i když s ním nesouhlasím.
A.cz: Prezident Klaus ale mluví třeba o "soudcokracii". Vnímáte to tedy jinak?
Soud a soudce mají v rukách obrovskou moc. Přál bych, si aby tam bylo víc zkušeností, a přál bych si také - jako v Anglii nebo v USA - precedentní právo, aby na podobnou kauzu nebyly dva rozdílné pohledy.
