Praha - Majetek, který se má vracet církvím, se dopředu evidovat nebude, a jeho převod by tak měl proběhnout podle původního návrhu z dílny ministerstva kultury.

Legislativní rada vlády nakonec sama uznala, že zvažovaná inventura by celý proces zbytečně komplikovala.

O tom, v jaké podobě pošle zákon Parlamentu, rozhodne vláda zřejmě už příští týden. Obecné zásady navracení už schválila.

"Myslím, že v nejbližším termínu půjdou do vlády," říká Alena Hanáková, nominovaná nástupkyně odstupujícího ministra kultury Jiřího Bessera.

Od evidence vláda ustupuje

"Inventarizovat majetek - to bylo úplně špatné slovo. To vzniklo v Legislativní radě vlády, kde oba dva zpravodajové i značná část rady měli obavy, že tento obrovský majetek není nijak evidovaný a že by tedy mohlo dojít i k vydávání toho, co státu ani nepatří," vysvětlovala pro Aktuálně.cz vicepremiérka pro legislativu Karolína Peake.

"Ale nakonec alternativy, které se nabízely, situaci ještě víc komplikovaly, než zjednodušovaly," připouští Peake.

Legislativní rada přišla před pár dny s nápadem, aby se navracený majetek nejdříve zaevidoval a každé předání pak schvalovala vláda. Církve protestovaly. Bály se, že to vydávání majetku jen oddálí.

Majetek se tedy nakonec bude vydávat podle původního mechanismu: o každý pozemek či nemovitost bude muset konkrétní církev požádat zvlášť. Vracení se týká jen majetku, který je teď vlastnictvím státu, většinou spravovaný pozemkovým fondem, nebo Lesy ČR.

Pokud by se církev v konkrétním případě se státem nedohodla, musela by se obrátit na soud. Ministerstvo kultury odhadovalo, že soudy se budou týkat maximálně tak 10 procent navraceného majetku.

Celkem se mají vrátit pozemky a nemovitosti v celkové hodnotě 75 miliard korun.

"Je to od velké privatizace největší převod majetku," upozorňuje vicepremiérka Peake. 

Ministři budou mít seznamy k nahlédnutí

Vicepremiérka se dohodla s ministrem Besserem, který restituce připravil, že vláda přijme jen doprovodné usnesení, podle kterého bude kabinet dostávat seznamy navraceného majetku pouze k nahlédnutí.

V jedné věci se přeci jen znění zákona ještě změní.

"Změnou je, že se v zákoně výslovně zmiňuje nenavracení katedrály sv. Víta, protože tady je dohoda mezi prezidentem a arcibiskupem," doplňuje Karolína Peake.

Kromě navracených pozemků, lesů a nemovitostí za už zmíněných 75 miliard korun mají církve dostat peněžní náhradu za majetek, který už vrátit nelze.

Podle návrhu půjde o 59 miliard korun. Stát jim je bude postupně vyplácet v ročních dvoumiliardových splátkách dalších 30 let. Kvůli valorizaci se tak tato částka - odhadem - vyšplhá zhruba na 79 miliard.

Opozice ostře proti

Odškodnění by mělo odstartovat v roce 2013.

Zároveň se stát dohodl s církvemi, že je ještě bude prvních 17 let, po které bude odškodnění vyplácet, podporovat, a to částkou 1 miliardy a 400 milionů korun ročně. Tato částka se ale bude postupně snižovat - počínaje čtvrtým rokem o 5 procent ročně.

Po 30 letech by pak církve už nemohly požadovat žádnou podporu od státu, který teď platí i mzdy duchovních.

Parlamentní opozice se zatím k navracení majetku církvím staví odmítavě. Pokud by ale byla koalice jednotná, zákon o vyrovnání s církvemi by v Parlamentu prosadila i přes případné veto Senátu.

Podobný zákon, připravovaný ještě Topolánkovou vládou, ovšem v roce 2008 neuspěl. Tehdy ztroskotal už ve sněmovně na hlasech opozice a několika přeběhlíků z koaličních řad. Topolánkova vláda ale počítala hlavně s peněžním odškodněním, které by se vyšplhalo až na 280 miliard korun.