Praha - Nastupující prezident Miloš Zeman se okamžitě se zvolením blýskl před voliči plánem na shození neoblíbené vlády. Hezky se to poslouchá, bývalý premiér má nyní také vlivný úřad, ale chybí mu drobnost - hlasy poslanců, které zatím o pádu vlády či dokonce předčasných volbách v České republice rozhodují.
"Toto není de facto vláda, která vzešla ze svobodných voleb. Bylo by na místě, aby byly předčasné volby," řekl Miloš Zeman v prvním "prezidentském" rozhovoru v České televizi, který poskytl šest hodin po uzavření volebních místností.
Ani prezident republiky však podle ústavy pravomoce k něčemu takovému nemá. Premiéra sice jmenuje, ale o své vůli ho odvolat nemůže. To po pondělním večerním jednání výkonné rady ODS zdůraznil i předseda vlády Petr Nečas, když možnost, že by ho Zeman jako prezident odvolal, označil za ústavní puč.
"Ať si Miloš Zeman říká, co chce, v našem ústavním pořádku to váhu nemá," vystihl Zemanovy limity i místopředseda TOP 09 a ministr financí Miroslav Kalousek.
Jiná věc je, že ve sněmovně se pohybuje mnoho proměnlivých sil a zájmů, díky nimž (jejich shromážděním) by Zemanův plán mohl v některých bodech vyjít.
Podívejme se na ně.
101 poslanců pro pád vlády
Jako první by na Zemanově cestě k předčasným volbám musel přijít pád vlády.
Pokud se vláda takříkajíc nepoloží sama (pokud sama požádá o důvěru anebo koalice dobrovolně skončí), potřebuje opozice ke svržení 101 hlas. Ani v jednom z dosavadních pokusů se to za dva a půl roku nepovedlo.
V lednovém hlasování o vyslovení nedůvěry vládě bylo proti vládě 92 (ČSSD, KSČM, VV a část nezařazených) a podrželo ji 97 poslanců.
Pro samotný pád vlády - a případné následné vytvoření úřednického kabinetu - by tedy musela opozice sehnat ještě dalších 9 hlasů. Tedy přesvědčit některé poslance, aby hlasovali jinak.
"To v naší zemi - řekněme si upřímně - není problém," říká politoložka Vladimíra Dvořáková a připomíná poslance Josefa Dobeše.
Ten se nedávno odstřihl od Věcí veřejných a stal se solitérem, jehož spíše zajímá vlastní (politický) byznys v podobě projektu Sport pro všechny a na přelomu roku se v roztržce mezi ODS a LIDEM pochlubil v novinách tím, že pro vládu dokáže sehnat až 8 poslanců, kteří by hlasy nejmenší koaliční strany případně nahradili. Jestli by to dokázal i naopak - tedy sehnat lidi proti vládě, Dobeš odmítá. "Vážím si nově zvoleného prezidenta. Ale je tu vláda, která nedávno prošla testem, nevidím žádný důvod hlasovat jinak," řekl Aktuálně.cz.
Podobně je na tom Boris Šťastný, velký příznivec Václava Klause, který v rozporu s postojem vlastní strany veřejně podpořil Miloše Zemana. A přestože Zeman uspěl, Šťastný vládu potápět nehodlá: "Jsem přesvědčen, že vláda má právo pokračovat, má samozřejmě moji podporu," řekl.
Klausova úřednická vláda?
I když to tedy se Zemanovým plánem nevypadá z výše uvedených důvodů optimisticky, je tu další otázka - dovedla by zemi k předčasným volbám úřednická vláda?
V zákulisí koluje na první pohled bizarní možnost, že prezident Zeman jmenuje úřednickou vládu v čele s Václavem Klausem. Ať s Klausem nebo bez něj, musel by takový kabinet dostat důvěru sněmovny. Na to znovu potřebuje v dalším hlasování většinu ve sněmovně.
Ukazuje se, že případnou podporu z bodu Pád vlády by v takovém případě dal dohromady s ještě většími problémy.
Nejde jen o to, že by těžko lovil v ODS ("Nedovedu si představit, že bych hlasoval pro takovou vládu," říká jeden z poslanců této strany), ale proti jsou při dnešním výhledu sociální demokraté.
Předseda klubu ČSSD Jeroným Tejc jasně říká: "V žádném případě (bychom nebyli pro), neumím si to představit."
Pád vlády a volby
Mnohem reálnější je tedy pád vlády s už předjednanými předčasnými volbami. K tomu by musel mít Miloš Zeman hned 120 hlasů.
Nereálně to vypadá jen z prvního pohledu, reakce politiků naznačují, že tady by už nový prezident mohl využít různorodých zájmů koaličních stran.
Lidé z ČSSD i z ODS totiž shodně tvrdí, že své hlasy by mohla dodat TOP 09. Pak by ČSSD (54 poslanců), KSČM (26) a právě TOP 09 (41) daly dohromady 121 hlas.
Pokud by se sněmovna sama rozpustila, musely by být podle ústavy nové volby do 60 dnů.
"Vhodná situace je na jaře, tak přelom května a června," říká za ČSSD Tejc.
V hledáčku je TOP 09
Důvody, proč by se koalice mohla v tomto bodě zlomit, jsou jasné: ODS je rozložená a "v zoufalé situaci", kdy na kongresu prakticky potvrdila staré vedení strany, sklidila za to kritiku Václava Klause, potýkala se s vlastními rebely a jediný nový člen předsednictva Martin Kuba zatím po předsednickém postu nesáhl.
Naopak TOP 09 se veze na vlně prezidentské volby, ve které se sice její předseda Karel Schwarzenberg prezidentem nestal, dostal ale ve 2. kole 45 procent hlasů.
"Myslím, že krizi v koalici přivodí TOP 09 a využije atmosféry po volbě," doufá ve spojenectví s Topkou pro předčasné volby člen vedení ČSSD.
A hlasy z nitra TOP 09 jsou sice opatrné, úplně to ale nepopírají. "Investice do prezidentské volby byla velká a kníže není nejmladší. Ale nebudeme to my, kdo to vyvolá, nebudeme nic rozjíždět."
Důvod krize? Třeba Ústavní soud a amnestie
Na přímou otázku, zda by se ale případně přidali v hlasování o předčasných volbách k opozici, člen vedení TOP 09 říká: "Pro nás to není tak nevýhodné."
Předpokladem je ale krize ve vládě. Municí k ní by mohl být očekávaný verdikt Ústavního soudu o kontroverzní Klausově amnestii. Ministři TOP 09 kritizovali premiéra Nečase, že jim o ní neřekl a prezidentovi ji podepsal.
"Pokud soudci dojdou k závěru, že premiér nepostupoval, jak měl, nebo že části amnestie jsou neústavní, pak je to důvod k vážné roztržce," potvrzuje tuto možnost člen vedení TOP 09.
Předseda poslanců TOP 09 a Starostové Petr Gazdík nicméně říká: „Pokud tato vláda padne, tak díky vnitřním rozporům v ODS, které ostatně byly příčinou i koaličních krizí. I v poslaneckém klubu jsou kruhy příznivě nakloněné třeba Václavu Klausovi."
Tento možný scénář tak může narazit na nejedno úskalí: 121 hlasů je pro předčasné volby jen těsně nad limitem, malé strany, jejichž preference jsou nízké, nemají na předčasných volbách zájem. Verdikt Ústavního soudu nelze předjímat. A už vůbec ne vývoj v ODS.
A o odchodu TOP 09 z vlády spekulovali její koaliční partneři také už několikrát.