Praha/Brno - Sněmovna probírá zákon, který jako by snad nikdo nechtěl. Tedy až na Evropskou unii.
Vládní ODS, která ho předložila, sama říká, že takovou normu země nepotřebuje a sepsala ji jen kvůli tomu, že zemi hrozí sankce z Bruselu. Opoziční ČSSD vládní návrh kritizuje, že je nedokonalý, komunistům vadí, že neruší tzv. lustrační zákony, a jedinými politiky, kteří by s ním souhlasili, jsou poslanci a ministři Strany zelených.
Přitom Česko mělo zákon mít už před více než rokem a dnes je v situaci, kdy má poslední možnost ho normální cestou přijmout. Jinak by ho jako člena Unie čekala žaloba komise před Evropským soudním dvorem a pak sankce.
Právě tento týden Česko odešlo od tohoto soudu s ostudou, protože dosud nepřijalo zákon o ceně léků. A další tři řízení se proti zemi ještě vedou kvůli tomu, že se zavázala, ale nepřejímá společnou legislativu.
Naprostý omyl
Proti zákonu jsou především politici ODS. Nejradikálněji ho odmítá poslanec Marek Benda, který dokonce míní, že zavedení antidiskriminačních zákonů je přehmatem EU. "Teze, že diskriminovat je nesprávné a musíme s tím za každou cenu bojovat, je jedním z omylů moderní společnosti," řekl.
Tvrdí, že nejkřiklavěji je "omyl" vidět v USA, které mají v legislativě výčty skupin lidí, kteří by mohli být diskriminováni.
"Součet pak vychází na 300 procent obyvatel a není jasné, kdo by je vůbec ještě mohl diskriminovat. Až to dochází do absurdit, že jakoby nejhodnotnějším občanem společnosti je lesbická Afroameričanka bez vyznání," řekl Benda.
Musí se změnit, jinak řekneme ne
Sociální demokraté, kteří jako vládní strana v minulém období zákon předložili, ale nepodařilo se jim nakonec přehlasovat senátní veto, si stěžují, že návrh ODS je jen splněnou povinností, která občanům nic nepřinese.
"Chybí v něm možnosti hromadné žaloby, což například u sexistických reklam neumožní žalovat provozovatele. Ombudsman bude sice mít nově pravomoc pomáhat obětem diskriminace, ale už je nebude moci zastupovat před soudem, to není v pořádku," řekla poslankyně Anna Čurdová.
Komunisté míní, že by se návrh měl zásadně změnit. "Dovolí lidem, aby se o svá práva soudili, což mohou již dnes. Umožní nevládním organizacím, aby na problémy upozorňovaly a to již dělají, a vynaloží náklady na zřízení 15 míst v Úřadu veřejného ochránce práv, kterému hodí dozor nad naplňováním zákona na krk," uvedla Zuzka Bebarová-Rujbrová.
Zákon by měnily i neziskovky
Přes padesát neziskových organizací žádá poslance, aby zákon změnili, protože kuriózně nechrání před diskriminací.
Nedává podle nich možnost, aby soudní nebo správní řízení na podporu obětí diskriminace zahájily například právnické osoby, což je požadavek EU, nepočítá s mimosoudním řešením sporů ani se systémem státní bezplatné právní pomoci.
"Zákon takto nedává možnost organizacím zahájit soudní řízení tam, kde je diskriminací ohrožena celá skupina osob, nebo tam, kde se oběť obává hájit svá práva sama např. z důvodů vysokých nákladů na soudní řízení," řekla právnička organizace Ekologický právní servis Jana Koukalová.
Naopak vůbec zákon nepřijmout žádají organizace mladých pravicových politiků - Mladí konzervativci a Mladí křesťanští demokraté, Občanský institut či Liberální institut.
"Zákon je nejen zbytečný, ale i škodlivý. Máme za to, že lidská práva a občanské svobody jsou již plně a dostatečně zaručeny Ústavou a Listinou základních práv a svobod a není třeba je touto normou doplňovat," uvádí organizace.
Podle nich dokonce antidiskriminační zákon tak, jak je navržen, omezuje svobody občanů. "Zasahuje do soukromě-právní sféry občanů a zavádí presumpci viny," míní organizace.
