Praha - Poslanci dnes schválili konečné znění antidiskriminačního zákona. Česká republika jej jako jediná evropská země dosud nepřijala. Za to jí hrozí sankce.
Zákon ještě posoudí Senát a musí jej podepsat prezident.
Zákon popisuje diskriminaci jako trestný čin. V návrhu se píše, že lidé nesmějí být při nástupu do práce, školy nebo sociálního zařízení posuzování podle věku, pohlaví, náboženství či barvy kůže.
Diskriminační spory má řešit Úřad ombudsmana, kterému zákon rozšiřuje některé pravomoci.
"Ten zákon potřebujeme proto, že zlepší postavení oběti diskriminace. Ačkoliv v ústavě máme zaručena lidská práva a ochranu před diskriminací, neexistuje obecná žaloba proti diskriminaci," tvrdí například zelená ministryně Džamila Stehlíková.
Ačkoliv měla ODS k zákonu výhrady, tak pro něj značná část občanských demokratů hlasovala. Pro zákon nezvedla ruku řada levicových poslanců. Podle nich sice Česká republika zákon potřebuje, ale návrh zákona je nedostatečný.
Komunisté chtěli zrušit lustrace
Komunisté v rámci navrženého zákona požadovali zrušení lustrací. "Pokud lustrační zákony nezrušíme, můžeme si na odmítání diskriminace jen hrát," prohlásila poslankyně za KSČM Zuzka Bebarová-Rujbrová, která rušení lustrací navrhovala.
Lustrační zákon platí od roku 1991. Je pojistkou pro to, aby se do nejvyšších funkcí ve státní správě nedostali agenti, bývalí vysocí důstojníci StB a špičky bývalé komunistické strany.
Dokazovat diskriminaci nebude jen soud
Poslanci dnes také zvedli ruku pro to, aby důkazní břemeno neleželo jen na žalovaném, s čímž počítal původní vládní návrh, ale aby došlo k rozdělení důkazního břemene mezi žalujícího i žalovaného.
"Žalující musí prokázat, že došlo k jednání, které má znaky diskriminace. Musí tedy prokázat, že se mu něco stalo. Žalovaný by pak musel prokázat, že to bylo na základě jiných důvodů," vysvětlil poslanec Marek Benda.
