Praha - Sněmovna zvolila nástupce prvního českého ombudsmana Otakara Motejla. Koalice se nakonec shodla na bývalém ústavním soudci Pavlu Varvařovském. Naopak opozice - sociální demokraté a komunisté - se rozhodla, že nedá hlas nikomu.
V tajném hlasování dostal Varvařovský 98 hlasů.
Volba byla ale komplikovanější, než se čekalo. V prvním kole nebyl zvolen nikdo - Pavel Varvařovský v něm dostal jen 86 hlasů, tedy zdaleka ne ani hlasy všech koaličních poslanců. Předsedkyně poslanců VV Kristýna Kočí přitom trvala na tom, že její klub volil v souladu s koaličním doporučením.
Pavel Varvařovský
Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a poté byl do roku 1984 podnikovým právníkem, mimo jiné ve Vinařských závodech v Mikulově, ve Státních lázních v Jeseníku či v Rudných dolech Jeseník. Do roku 1990 působil v Institutu pro další vzdělávání zdravotnických pracovníků. V roce 1991 byl poradcem zmocněnce vlády ČSFR pro otázky uprchlíků. V říjnu 1991 přešel na Nejvyšší soud a jako soudce působil v letech 1992 až 1994. Soudcem Ústavního soudu byl jmenován 29. března 1994, funkci vykonával deset let. Věnoval se problematice správního soudnictví, medicínskému a pracovnímu právu. Nikdy nebyl členem žádné politické strany či hnutí. Je ženatý, má dvě dospělé děti. Po odchodu do penze v roce 2004 napadl neúspěšně ústavní stížností systém vypočítávání důchodů, který diskriminuje lidi s vyššími příjmy. Ústavní soud vyhověl až letošní obdobné stížnosti jednoho z ostravských soudců.Klub poslanců za TOP 09 se po prvním kole narychlo sešel k poradě. Druhé kolo už bylo v rukou vládní koalice.
Pavla Varvařovského, stejně jako předsedu pražské židovské obce Františka Bányaie, navrhl Senát (oba byli kandidáti senátorů za ODS), aktivistu Johna Boka a bývalého jihočeského hejtmana Jana Zahradníka nominoval prezident republiky.
Výsledek byl víceméně jasný dopředu: pro ODS byli přijatelní všichni čtyři kandidáti, jejich koaličním partnerům například vadilo členství v ODS u Jana Zahradníka.
Bok: Diskvalifikovali jste nás!
Volbu danou předem dohodou tří koaličních stran kritizoval ve svém projevu před sněmovnou prezidentův kandidát John Bok: "To diskvalifikovalo dopředu ostatní nás tři. Aniž by nás vyslechli, aniž by se seznámili s našimi názory. Budiž, je to jejich právo."
Bok ovšem nezískal výraznou podporu ani začátkem července, kdy se sněmovna pokoušela veřejného ochránce práv zvolit poprvé. Tehdy dostala nejvíce hlasů Anna Šabatové, někdejší zástupkyně Otakara Motejla.
Při druhé volbě byla sice kandidátkou některých senátorů, Senát jako celek ji ale nakonec nenavrhl. "Levicová aktivistka Anna Šabatová pro nás nebyla přijatelná," prohlásil místopředseda poslanců za ODS Marek Benda.
Annu Šabatovou při první volbě volili i někteří poslanci TOP 09, což premiér Petr Nečas (ODS) několikrát ironicky komentoval. Při druhé volbě pak byl výběr kandidátů v rukou senátorů za ODS a prezidenta Václava Klause. Na společném kandidátovi ještě před nominací v Senátu se koalice neshodla.
