Praha - Politická kariéra dosud neohroženého vládce strany Věci veřejné Víta Bárty se po vzpouře několika spolustraníků ocitla v hluboké krizi.
Muž, který nyní dobrovolně ukončil dráhu ministra vlády, začínal ve vládě slibem, že rozbije letité vazby mezi státními úředníky a staviteli dálnic.
Po devíti měsících ve funkci a zejména poté, co letos v lednu představil svoji superstrategii dopravních investic, už ho může dopravní lobby považovat za "svého" ministra.
Velké stavitele dálnic a železnic Bárta sice zkraje nutil ke snížení nákladů, ale nakonec shání peníze, aby jejich faktury zaplatil.
Infobox
Devět měsíců terminátora Bárty
- Červenec
Nastupuje na ministerstvo dopravy. Podle stranického předsedy Radka Johna bude "schopným terminátorem", který ukáže, jak se dá na dopravě ušetřit.
Prvním krokem je dočasný zákaz výběrových řízení na stavbu silnic a železnic. - Srpen
Zastavuje stavby některých silnic, mimo jiné D8 a D47. U ostatních silnic žádá slevy od stavebních firem.
Zastavuje všechny železniční stavby, protože mu stavební firmy žádné slevy nenabídly.
Opět schvaluje stavby D8 a D47. Propouští šéfa Ředitelství silnic a dálnic Alfréda Brunclíka, který mu jejich zastavení poradil. - Září
Oznamuje, že jednáním se stavebními firmami získal slevu 6 miliard. „Ten chaos, který mi někteří vyčítali, byl součástí mé pokerové strategie," zdůvodnil svůj postup.
Zveřejňuje plán, podle kterého se soutěží o stavbu dálnic zúčastní čínské firmy.
Přestavbu nádraží v Přerově za 300 milionů získává firma OHL, která byla jako jediná vyzvána, aby se soutěže účastnila. - Říjen
Oznamuje, že sloučí České dráhy a investiční společnost SŽDC, které byly před deseti lety rozděleny. - Listopad
Předkládá na vládě dopravní rozpočet. Vyplývá z něho, že na stavbách v hodnotě 280 miliard ušetřil půl procenta.
Na čínském velvyslanectví jedná o příchodu čínských stavebníků do země. - Prosinec
Definitivně připouští, že nejde revidovat smlouvy na stavbu dálnic, když byly jednou podepsány.
Najímá lobbistu Pavla Teličku, který má Evropskou komisi přesvědčit, aby schválila 60 miliard dotací na velké silniční projekty. Sám v Bruselu nikdy nebyl, neposlal tam ani své náměstky.
Soutěže na stavbu trati Libeň-Bechovice se účastnilo 10 firem, cena tím klesla o 30 procent, tedy o 115 milionů. - Leden
Zvyšuje mýto na dálnicích o 25 procent.
Podává trestní oznámení na ústecké vedení Ředitelství silnic a dálnic. Jeho členové prý pracují pro severočeské kmotry ODS a ČSSD.
Dokončuje dopravní superstrategii, která počítá s přesunem devíti miliard evropských dotací z železnic na dálnice. Na stavbu Pražského okruhu i silnic D3 a R35 chce získat peníze z PPP projektů.
Soutěže na stavbu trati České Budějovice-Nemanice se účastnilo 12 firem, cena tím klesla o 30 procent, tedy o 300 milionů. - Únor
ODS kritizuje Bártovu superstrategii.
Společnosti Subterra, Skanska a Eurovia dostávají bez soutěže 430 milionů za vícepráce na III. železničním koridoru. - Březen
Evropští úředníci nedorazili na jednání, které mělo schválit přesun devíti miliard z železnic na dálnice.
Začíná spor se společností Skanska, které ministr vyčítá nekvalitní práci.
Mění šest krajských šéfů Ředitelství silnic a dálnic. Od nových tváří si slibuje úspory: "Mým cílem je, aby tato partička řezníků vyrazila do terénu," komentoval své rozhodnutí.
V dlouhém stínu Aleše Řebíčka
Bárta především musel přiznat, že zasáhnout do systému zavedeného předchůdcem z Topolánkovy vlády Alešem Řebíčkem nebude tak jednoduché.
Dvě třetiny dopravních investic i za Bárty inkasuje pět velkých firem.
NKÚ spočítal, že Metrostav, Skanska a Eurovia se po roce 2006 účastnily staveb v celkové hodnotě 80-90 miliard korun, Strabag získal o 10 miliard méně a OHL polovinu.
Svůj oligopol zúročily v éře zmiňovaného ministra Řebíčka, který každým rokem rozjížděl zakázky v hodnotě desítek miliard.
Bárta nastoupil na ministerstvo s tím, že poměry změní.
Začal firmy nutit, ať sleví u rozestavěných dálnic i železnic. V září hlásil, že firmy donutil ke snížení o šest miliard. V listopadu bylo všechno jinak.
Vládě předložil plán dopravních investic a ceny projektů se z původních 280 miliard snížily jen o 1,5 miliardy. "Vše, co se mohlo stavět, je pod smlouvami, které se nedají zrušit," připustil v prosincovém rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Pokus na železnici
Bárta dostal jen málo příležitostí ukázat, jak snižovat ceny v nových veřejných soutěžích.
Nesporný úspěch zaznamenal při tendru na železniční stavby České Budějovice-Nemanice a Libeň-Běchovice. Zařídil, aby se do obou soutěží přihlásilo přes deset zájemců a z plánované částky 1,35 miliardy tak ušetřil 450 milionů.
Nic ovšem nemohl změnit na tom, že opět uspěly tradiční firmy Eurovia a prostřednictvím své dcery Viamont také Strabag.
Poměry ve veřejných investicích se dramaticky změnily v únoru, kdy o půlmiliardovou úhradu za další vícepráce požádali stavitelé III. železničního koridoru mezi Chebem a Plzní, resp. Českým Těšínem a slovenskou hranicí. Peníze inkasovaly bez soutěže Skanska, Eurovia, OHL a Metrostav přes dceru Subterra.
"Náš" ministr
Změny na silnicích ministr zatím jen plánuje. Lacinější stavby dálnic chtěl zajistit angažováním čínských firem, dokonce navštívil čínskou ambasádu, tím však jeho iniciativa skončila.
Namísto toho se začal věnovat shánění peněz, kterými by financoval Řebíčkem naplánované stavby.
Prvním krokem bylo lednové zvýšení mýtného na dálnicích o čtvrtinu. Zatím neuspěl při přemlouvání Evropské komise, aby po čtyřech letech schválila dotaci 60 miliard na velké silniční stavby, které v roce 2007 slíbila financovat.
Do Bruselu se ovšem zatím osobně nevypravil a neposlal tam ani žádného ze svých náměstků. Agendu svěřil firmě Pavla Teličky.
Tuzemská stavební lobby může Bártu považovat za "svého" ministra od ledna, kdy zveřejnil svou superstrategii pro dopravní investice.
Zařadil do ní všechny stavby, které bez jakékoli koncepce prosadil Řebíček, a přidal další, o kterých Řebíček ani neuvažoval, například druhou dálnici do Polska. Přes protesty NKÚ chce dostavět rychlostní silnici R52 z Brna do Mikulova.
Zároveň začal hledat možnosti, jak stavby financovat. Celkem 450 miliard si chce půjčit prostřednictvím projektů PPP. Z nich se budou platit například Pražský okruh, dálnice D3 do jižních Čech, rozšíření D1 a druhé spojení s Moravou po silnici R35.
