Praha - Muž, který ví, co je třeba. Zároveň si je vědom, že uskutečnit může jen málo.
Takový je Ondřej Liška, třetí ministr školství od voleb, který v úterý představil svůj program. Zřejmě žádný z jeho předchůdců neměl tak ambiciózní plány.
To však platí jen v obecné rovině. V konkrétních krocích je stejně obezřetný, jako kterýkoli ministr před ním.
"Řešíme jeden velký problém, jak uspět za deset let, dvacet let, nebo i za delší dobu v globální společnosti. Musíme vědět, na čem postavit konkurenceschopnost a sociální soudržnost," přestavil svůj hlavní úkol ministr Liška na první tiskové konferenci.
Nástrojem k odpovědi je vzdělanost. Česko musí vybudovat dlouhodobou vzdělávací strategii po vzoru Dánska, Finska a Irska. "Tato strategie musí najít širokou podporu," zdůraznil ministr.
Resort bez peněz
Ministr má k opatrnosti důvody. Nenašel v resortu dobré podmínky pro velké plány, což nepřímo připustil v odpovědi na dotazy Aktuálně.cz. "Při výdajích na platy učitelů se počítá i v roce 2009 s dosavadním vývojem, zvýší se tedy opět o 1,5 procenta," připustil, že bude muset dodržet mantinely nastavené reformou veřejných financí.
Jednotlivým učitelům by se měly platy zvýšit o něco víc, protože i Liška počítá s tím, že s nástupem jednoho z posledních slabých ročníků do prvních tříd základních škol bude možné snížit stavy.
Jediným zdrojem, kde se dá sehnat víc peněz na podporu vzdělávací reformy základních škol i na podporu výzkumu, tak zůstávají evropské fondy.
Evropské fondy na nule
V případě čerpání z programu na podporu výzkumu přitom Liška začíná prakticky od nuly.
"Ustavujeme pracovní skupiny, které stanoví základní cíle a prostředky, jak jich dosáhnout," vysvětlil současný stav vrchní ředitel Jan Vitula, který dostal evropské fondy nově na starost.
Klíčové otázky pro čerpání fondů se začnou řešit teprve v příštím roce. Ministr musí stanovit tři nebo čtyři velké projekty, kam půjdou v příštích letech částky v řádu miliard korun. "Zatím je ještě nemáme," potvrdil Vitula.
Dále čtěte:
- Čtvrtina českých žáků nerozumí psanému textu
- České školství se nelepší, ukázalo mezinárodní srovnání
- Čeští školáci toho vědí míň než dřív. V žebříčku padáme
Více o Liškovi:
- Den s Liškou: Mezi Klausem, poslanci a stávkou
- Profil: Kdo je Ondřej Liška, nový ministr školství
- První Topolánkův ministr padl: Kuchtová končí
Blogy na Aktuálně.cz
Teprve se také rozhodne, jestli agenturu na čerpání peněz zřídí samo ministerstvo školství, anebo jestli využije agenturu Czechinvest ministerstva průmyslu.
Podobně velký skluz nemá žádný z českých operačních programů, které jsou přitom opožděny jako celek.
Může být školné sociální?
Ministr Liška slíbil, že zavede státní maturity. Prvním krokem bude studie proveditelnosti, která stanoví postup přípravy.
Dokončena bude bílá kniha k reformě vysokých škol. "Pracovní tým má moji plnou podporu," řekl ministr a připomněl své mantinely: "Školné tato vláda nezavede, má to v programovém prohlášení."
Zároveň ovšem upozornil, že jeho experti budou zkoumat, jak získat pro vysoké školy víc peněz soukromých zdrojů. Vedle sponzorství od průmyslových podniků do této kategorie patří pouze školné.
Liška tedy může připravit plán, jak zavést poplatky za studium, které by však musely splnit obtížnou podmínku, že zpřístupní vysoké školy širokým vrstvám.
V tom se jeho pohled liší od předchůdkyně Dany Kuchtové. Ta po nástupu do funkce označila školné jednoznačně za sociální bariéru.
Proti bariérám, které druzí staví
Dosud žádný ministr tak nezdůraznil sociální rozměr školství. "Může zvětšit sociální soudržnost společnosti," vysvětlil Liška a ihned připustil, že mezinárodní výzkum PISA naposledy před čtrnácti dny opět připomněl, jak jsou výsledky žáků závislé na jejich sociálním prostředí.
Organizace českého školství dokonce některé sociální bariéry vytváří, když umožňuje vybírat žáky z lepších rodin do tzv. jazykových tříd či do víceletých gymnázií.
Liška se poučil z neúspěchu svého předchůdce Eduarda Zemana (ČSSD) a nechce víceletá gymnázia rušit. "Nemůžeme rodičům zakázal, aby se snažili děti dostat do dobrých škol. Cesta proto vede přes zvyšování kvality běžných škol," popsal svůj hlavní příspěvek k prohloubení sociální soudržnosti.
Nejvíce sil se podle Lišky nasadí při zlepšování čtenářské gramotnosti. "Průzkum PISA ukázal, že jsme podprůměrní," připomněl ministr výsledky, podle kterých čtvrtina patnáctiletých Čechů nerozumí psanému textu.
Starci na univerzity
První Liškovo vystoupení ukazuje, které straně dává přednost v tradičním sporu, jestli má stát na základních a středních školách prosazovat spíše všeobecné, anebo odborné vzdělání.
Podpora čtenářské gramotnosti se týká všeobecných předmětů, také příkladné země Irsko, Finsko a Dánsko patří k těm, kde se dává přednost gymnáziím před středními odbornými školami.
Podpora všeobecného vzdělávání na nižší úrovni zároveň předpokládá možnost odborných kursů na vysokých školách. Občané pak mohou měnit profesi i několikrát za život.
"Chceme zvýšit roli i podíl vysokých škol na trhu celoživotního vzdělávání," slíbil Liška jako první z českých ministrů školství. Jeho předchůdci se soustředili na rekvalifikace v dělnických profesích.
