Washington - Český prezident Václav Klaus ve středu v projevu na Univerzitě Johnse Hopkinse ve Washingtonu kritizoval evropskou integraci, která podle něj oslabuje demokracii a omezuje členské země i podnikání v nich nadměrnou regulací.
Projekt eura pak podle Klause selhal ve svém základním příslibu přinést prospěch ekonomice.
Prezident Klaus je ve Spojených státech na pětidenní návštěvě, během které povede českou delegaci na Valném shromáždění Organizace spojených národů.
Nedostatky eura podle Klause zvýraznila nedávná krize. Nesplnil se totiž předpoklad zastánců společné evropské měny, že povede k homogenní celoevropské ekonomice, řekl český prezident. "Náklady na její zřízení a údržbu jsou větší než její přínosy," dodal.
"Každý dnes vidí, že eurozóna nepřinesla pozitivní efekty, které od ní oprávněně či chybně byly očekávány," řekl také český prezident. Namísto zrychlení hospodářského růstu podle něj přinesla zpomalení. Společná evropská měna také nepřinesla ochranu před nepříznivými vnějšími vlivy.
Klaus zároveň naopak vyzdvihl fakt, že Česká republika má vlastní měnu. Podle něj koruna spolu s dobrým stavem bank pomohla Česku zmírnit dopady krize.
Po svém projevu nicméně český prezident řekl, že smysl přijetí eura v Česku zcela nepopírá.
"Teď je to nevýhodné, čímž nechci říct, že to je naprosto vyloučené. Já si velmi dovedu představit, že v relativně brzké době se Česká republika rychle dotáhne na některé sousední západoevropské země a pak si dovedu představit, že by něco takového mohlo být efektivní," odpověděl na dotaz ČTK.
Samotná krize podle českého prezidenta překvapila téměř všechny ekonomy, všechny politiky a veřejnost. Lidé prý sdíleli víru ve všemohoucnost centrálních bank a vlád při kontrole tržní ekonomiky a v proveditelnost či racionalitu regulace na mikroekonomické úrovni, zejména ve finančním sektoru. "Ukázalo se ale, že tato víra byla chybná," uvedl Klaus.
Krize podle něj byla důsledkem kombinací různých selhání, a nelze ji tak redukovat na jednu příčinu. Na makroekonomické úrovni je podle Klause stále více zjevné, že za ni mohly nerovnováhy ve světové ekonomice a neobvykle dlouhá doba nízkých úrokových sazeb a související nepřiměřené množství oběživa. Svou vinu nesou i politické hrátky s hypotékami, zvláště ve Spojených státech, uvedl prezident.
Na mikroekonomické úrovni pak podle něj sehrála neblahou roli spekulace, která nutila banky riskovat, aby jí uniknuly. Bylo by proto podle něj nebezpečné označovat problémy na trhu za problémy samotného trhu.
"Současná krize nebyla výsledkem selhání trhu anebo nějakého jeho vrozeného nedostatku, ale výsledkem selhání vlády, která měla neskromné ambice necitlivě zasahovat do tak komplexního systému, jako společnost a ekonomika," uvedl Klaus.
O hospodářství a stavu americké ekonomiky Klaus před svým projevem mluvil i se členem ekonomického týmu amerického prezidenta Baracka Obamy Davidem Liptonem. "Já ho znám přes 20 let osobně jako velmi kvalitního ekonoma, takže mne nepřekvapil. Mohu ale říci, že pocit lidí kolem mě, kteří ho nikdy neviděli, byl: 'No ten mluvil velmi zachmuřeně'," uvedl Klaus.
Jeho projev na Univerzitě Johnse Hopkinse kromě zaplněného sálu sledovali prostřednictvím webového přenosu i zájemci na jiných vysokých školách.
V následné debatě se Klause ptali na různá ekonomická témata či evropskou integraci. V jednu chvíli se prezident zeptal, zda je v sále tabule. Po kladné odpovědí na ní názorným grafem předvedl, proč je pro další rozšiřování současné sedmadvacítky. Se vzrůstajícím počtem členů podle něj bude klesat míra integrace, což mu vyhovuje.
Před svým projevem na univerzitě se český prezident kromě Liptona setkal v Kongresu se členy takzvaného českého výboru, tedy s poslanci, kteří mají vztah k České republice. Po projevu na univerzitě se ještě sejde s představiteli významného amerického institutu Heritage Foundation, a poskytne rozhovor deníku The Washington Times.
Ve čtvrtek se Klaus v New Yorku zúčastní zahájení všeobecné rozpravy VS OSN. V sobotu by měl v OSN pronést projev, do vlasti se vrací v neděli.
