Praha - Mají mít děti rozvádějících se rodičů slovo, když se rozhoduje o tom, jestli budou bydlet u matky, nebo u otce? Má se soud ptát na jejich názor?
Poslanci právě rozhodují o novele občanského řádu, který připravilo ministerstvo spravedlnosti. Vláda chce podle této předlohy přitvrdit proti rodičům, kteří odmítají dítě buď úplně vydat druhému partnerovi, nebo pouštět do střídavé péče. A chce se také začít ptát dětí, kde chtějí žít po rozvodu svých rodičů.
Čtěte také: Soudy o děti: Stehlíková je chce urychlit
Přitvrdit, ale ptát se
Zákon chce přísněji vymáhat styk s oběma rodiči, na druhou stranu hodlá dát další možnost pro dohodu mezi rodiči. O tu by se mělo postarat smírčí jednání.
"Dnes je vymáhání rozsudků velmi nepříjemné a neefektivní. Soud, pokud k tomu vůbec přistoupí, situaci řeší ukládáním pokut, i když ví, že to k ničemu nevede a rodič je navíc ani neplatí," říká náměstek ministra spravedlnosti František Korbel.
Právě na nevymahatelnost styku s dětmi si stěžuje u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku sdružení otců z Česka. Soud už vydal několik rozsudků proti České republice a kritizuje průtahy s rozsudky.
Půl milionu soudci například přiznali Jiřímu Koudelkovi, který se od roku 1993 soudil o možnost vídat svou dceru.
Čtěte také: Otcové si na diskriminaci znovu stěžují ve Štrasburku
Politici kritizují i případy odnímání dětí na ulici pod policejním dohledem, některé případy zveřejnila loni média. "Žádnému zvířeti bychom to neudělali, ale dětem to děláme. Je to jedna z nejhroznějších věcí. Práva dítěte by měla být silnější," míní poslankyně Eva Dundáčková (ODS).
Řešením by podle politiků mohlo být i to, že by se soud zeptal přímo dětí. Dnes má soudce podle platných zákonů pravomoc zjistit názor dítěte, ale prostřednictvím opatrovníka. "Ten nemá dostatek informací o dítěti. Nově by měl zjistit názor dítěte soud přímo a přihlížet k jeho způsobilosti," míní Korbel.
Nestýkáš se? Přijdeš o alimenty
S tím souhlasí i Dundáčková a další poslanci. Je ale otázkou, od kolika let by mělo dítě mít právo se při opatrovnických sporech rozhodnout.
Politici zatím mluví o hranici čtrnácti let, jiní navrhují hranici deseti let. V sousedním Rakousku se dítě může rozhodnout od 14 let, ve Švýcarsku například už od 12 let.
"V některých případech nelze zasahovat do vůle dítěte. Rodič nemá možnost ani právo donutit dítě, aby se s druhým rodičem stýkalo. Zvyšovat tlak není dobré, vůle dítěte by měla být respektována," míní také poslanec Stanislav Křeček (ČSSD).
"Je obtížné přesvědčovat dítě, když vám třeba čtrnáctiletý řekne, že se s druhým rodičem nechce stýkat. Pak mohou soudy ukládat pokuty donekonečna," řekla Dundáčková.
Benda: Kdy rodič nemusí platit na dítě
Extrémní názor má poslanec Marek Benda (ODS). Ten říká, že pokud se nezletilý sám rozhodne, že se nebude stýkat s jedním z rozvedených rodičů, neměl by tento rodič mít povinnost na něj dál platit alimenty.
"Při míře feminizaci naší justice je rozvod pro mnoho žen cesta, jak si zajistit pohodlný život. Pak tedy zastavme vyplácení výživného, když dítě nechce mít s rodičem nic společného a druhý ho k tomu nedonutí," řekl Benda.
