Otcové si na diskriminaci znovu stěžují ve Štrasburku

Tomáš Fránek
6. 8. 2007 14:46
Jde už o pátou vlnu žalob kvůli rodičovským sporům
Čtyři otcové s transparentem "Spravedlnost dětem" před časem protestovali před ústeckým krajským soudem; vpravo Luboš Patera, zmocněnec sdružení Spravedlnost dětem.
Čtyři otcové s transparentem "Spravedlnost dětem" před časem protestovali před ústeckým krajským soudem; vpravo Luboš Patera, zmocněnec sdružení Spravedlnost dětem. | Foto: www.iustin.cz

Brno - K Evropskému soudu pro lidská práva míří pátá vlna žalob českých otců, kterým se nelíbí, jak úřady a soudy řeší jejich rodičovské spory.

Po stížnostech na regulaci nájemného a problémy s vydáváním majetku zemědělských družstev patří žaloby otců mezi nejčastější podněty z Česka, které musí Evropský soud pro lidská práva řešit. Ve Štrasburku jsou nyní desítky žalob otců.

A od poloviny loňského roku už štrasburský soud v několika případech rozhodl, že místní úřady a soudy porušují práva na respektování soukromého a rodinného života.

Půl milionu za diskriminaci

Půl milionu soudci například přiznali Jiřímu Koudelkovi, který se od roku 1993 soudil o možnost vídat svou dceru. Jde o nejvyšší odškodnění, které zatím český stát za porušení tohoto práva zaplatí.

Podle Luboše Patery ze sdružení Spravedlnost dětem ale ani odsuzující rozhodnutí štrasburského soudu zatím přístup českých úřadů a soudů k otcům nezměnila, proto podávají další vlnu žalob.

"Je to neochota a neschopnost českých soudů a dalších úřadů zajistit otcům nezletilých dětí základní lidská práva na výchovu svých dětí a uchování rodinných vztahů s dětmi i po rozvodu a rozchodu rodičů," uvedl Patera.

Do Štrasburku tak zamíří stížnost otce sedmileté dcery, jejíž matka trpí duševní poruchou. Dívku soud svěřil do výchovy osmdesátileté babičce.

Evropský soud bude také řešit stížnost otce dvou dcer, který se marně snaží se svými dětmi stýkat. Nedaří se mu to i přesto, že matka už od soudů dostala pokutu za to, že otci styk s dcerami neumožňuje.

Proč ona a já ne?

A další stížnost otce na diskriminaci míří na to, že soud přes stejné podmínky otce i matky pro výchovu neumožnil střídavou péči o dva syny a styk otce s dětmi omezil jenom na minimální dobu.

Kromě štrasburského soudu se už čeští otcové obrátili se svou stížností také na český Nejvyšší soud a Rada Evropy.

Ministryně Stehlíková otcům přiznává: Diksriminace existuje
Ministryně Stehlíková otcům přiznává: Diksriminace existuje | Foto: Ludvík Hradilek

V roce 2006 se při rozvodech rozhodovalo o dalším osudu 31 573 dětí. Přes 28 tisíc jich bylo svěřeno matkám, 1 818 otcům a jen 679 do střídavé péče.

A politici už přiznávají, že situace v Česku není zdaleka ideální.

"Musím dát za pravdu celé řadě otců, že v přidělování dětí po rozvodu dnes panuje diskriminace. Střídavá péče jako řešení je z evropského hlediska velmi moderní. Nicméně je třeba najít nějaký model, který by vyhovoval prostředí v Česku," řekla ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 44 minutami

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy