Praha - TOP 09 připravuje změnu volebního zákona týkající se krajů, která může spustit obdobnou "revoluci" jako při posledních parlamentních volbách.
Chce snížit hranici potřebnou pro přeskočení kandidátky díky preferenčním hlasům. Současných 10 procent chce snížit na 5 procent.
Drobná změna číslic spolu se vznikem nových politických stran přitom znamenala na celostátní úrovni doslova převrat.
Do Poslanecké sněmovny se dostalo 114 nováčků a vypadli sněmovní matadoři jako Ivan Langer (ODS) nebo nejzadluženější poslanec, pardubický občanský demokrat Daniel Petruška.
"Návrh chci podat tak, aby mohl být projednán již na březnové sněmovní schůzi a podle novely se mohly odehrát již podzimní volby," řekl Aktuálně.cz poslanec TOP 09 a Starostů Stanislav Polčák.
Uvedl rovněž, že v samotné proceduře schvalování nepředpokládá velké komplikace. Jedná se prý jen o změnu jedné číslice a jeho návrh pouze srovnává pravidla krajských voleb již platným územ pro parlamentní volby.
"Mluvil jsem o tom i se zástupci ostatních politických stran a myslím, že mám jejich podporu," tvrdí Polčák.
Nestihneme to, míní ODS a ČSSD
Reakce dvou nejsilnějších stran, které dosud drží v krajích hegemonii, ovšem přílišným nadšením z nápadu neoplývají.
"Osobně bych byl pro. Musíme to projednat i s regiony, kterých se to týká," uvedl předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc. Stanovisko socialistů je přitom důležité. Nejenže ve sněmovně disponují 55 hlasy, ale většinově ovládají Senát.
Podle Tejce jde o akci na poslední chvíli a změna zákona se nedá do letošních voleb stihnout, což ovšem neznamená, že by záměr spadl v případě prvního neúspěchu pod stůl. "Jednáme o tom i v rámci diskuse nad celým novým volebním zákonem," dodal Tejc.
Nedostatek času zdůraznil ve své odpovědi i předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. "V ODS jsme se o tom ještě nebavili a legislativní proces je dost dlouhý," reagoval na nápad koaličních partnerů s tím, že by například uvítal analýzu výsledků předchozích voleb.
Zdůraznil přitom, že krajské primárky v občanské demokracii již jsou v plném proudu a straníci je sestavují podle současných pravidel.
Naopak jasné ano zní z řad Věcí veřejných. "Od posílení váhy preferenčních hlasů si slibujeme, že se bude mnohem více dbát na kvalitu kandidátů a jejich výsledků," komentoval návrh předseda VV Radek John.
Naděje a rebelové
Ty nahrávají právě rozhodnutí stranických sekretariátů, koho do krajských vlád poslat. Pětiprocentní hranice pro přeskočení takto vybraného lídra přitom ukázala, že voliči mohou zamíchat stranickými kartami a poslat do politiky outsidery.
Mezi skokany sněmovny patří například pardubický poslanec za ČSSD Jan Chvojka, který přeskočil do sněmovny z posledního místa a socialisté si jej vybrali jako adepta na nového mluvčího v oblasti práva.
Ve stejném kraji přeskákal kolegy z devátého nevolitelného místa Jan Čechlovský, který v současnosti vede místní ODS po vykroužkovaném Petruškovi. Z posledního místa v libereckém kraji vyskočila do sněmovny jedna z hlavních tváří klubu TOP 09 a Starostů Jan Farský.
Skokanem posledních sněmovních voleb byl ovšem i Stanislav Huml (zvolený za VV, dnes ČSSD), který se svému stranickému sekretariátu vymknul a patřil k prvním rebelům, kteří začali kritizovat jednání neformálního šéfa VV Víta Bárty. Huml následně opustil klub VV společně s Kristýnou Kočí a Jaroslavem Škárkou v souvislosti s úplatkářskou aférou uvnitř strany.
