Poslanci přibrzdili kroužkování, volební zákon neprošel

Jan Němec Jan Němec
22. 3. 2011 16:30
Návrh měl dát voličům šanci zakroužkovat až šest kandidátů namísto současných čtyř
Změníte další sněmovnu?
Změníte další sněmovnu? | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Poslanecké sněmovna smetla se stolu návrh Senátu, aby voliči mohli při volbách do sněmovny dát svůj preferenční hlas více kandidátům, než dosud.

V praxi by tak voliči mohli ovlivnit to, kdo se skutečně stane poslancem, ještě více, než při loňských volbách, které jsou často označovány jako "kroužkovací revoluce".

Návrh měl dát voličům šanci zakroužkovat až 6 kandidátů, kterým chce dát preferenční hlas, namísto současných 4. Zároveň by k přeskočení do čela kandidátky stačila 4 procenta namísto současných 5.

Diskutující poslanci ale argumentovali hrozbou "nárůstu populismu" nebo "demotivací práce pro vlastní stranu".

Pro to vrátit návrh senátorům "k dopracování" nakonec hlasovalo 35 sociálních demokratů, 38 občanských demokratů, část komunistů i TOP 09. Prakticky to znamená, že projednávání ve sněmovně skončilo.

"My jsme proti, protože možnost zakroužkovat šest kandidátů má jiný dopad v malém Karlovarském kraji, jiný třeba ve velké Praze," vysvětluje předseda poslanců TOP 09 Petr Gazdík.

Senátor Jiří Oberpfalzer (ODS) před poslanci prohlásil, že se dá uvažovat i o různých počtech kroužkování pro různé kraje. "Diskutovali jsme o tom v Senátu, nakonec jsme to ale nezvolili," dodal senátor.

Senát navrhuje, aby volič mohl při volbách do sněmovny zakroužkovat ne 4, ale hned 6 kandidátů, kterým dá svůj preferenční hlas. Ti by pak mohli přeskočit ostatní kandidáty své strany a dostat se do čela kandidátky, čímž by zvýšili své šance na zvolení.

K přeskočení do čela by jim pak stačila jen 4 procenta, teď je to 5 procent.

Prohloubila by se tak možnost voliče ovlivnit to, kdo z kandidátky politických stran skutečně ve sněmovně zasedne - kroužky by ještě více mohly zamíchat pořadím kandidátů, jak si je sestavily samy politické strany.

"Kroužkovací revoluce" 2010

Už současný způsob, který platil v loňských volbách poprvé, přinesl výraznou obměnu sněmovny. V poslaneckých lavicích zasedlo hned 114 nových zákonodárců, kteří v minulé sněmovně nebyli.

"Kroužkovací revoluce" totiž vynesla do poslaneckých křesel často i lidi z konce kandidátky a v některých případech naopak smetla lídry, o jejichž zvolení se nepochybovalo.

Například ČSSD má z 56 poslanců hned 21 nováčků. Do sněmovny se tak vrátil třeba i Michal Hašek, kterého kroužky voličů vynesly až z 12. místa jihomoravské kandidátky.

Z poslanců ODS je nováčků takřka polovina. Kroužkování ale zachránilo i třeba sněmovního matadora Marka Bendu, kterého vyneslo z 18. místa pražské kandidátky.

Lídři mimo, outsideři ve sněmovně

Naopak lídra olomoucké kandidátky ODS Ivana Langera nechali voliči tím, že kroužkovali kandidáty za ním, před vraty sněmovny. Skončil tak po 14 letech ve vysoké politice.

Totéž se stalo i kandidátovi TOP 09 Pavlu Severovi, někdejšímu šéfovi lidoveckých poslanců. Jako lídr pardubické kandidátky propadl právě díky kroužkování.

Něco podobného - ale v mnohem menším rozsahu - přinesly i volby v roce 2002. Tehdy ale mohli voliči kroužkovat nanejvýše 2 své favority. Toho ale využili lidovci na společných kandidátkách s Unií svobody - jejich voliči tak poslali ze sněmovny pryč i lídry společných kandidátek, např. Ivana Pilipa.

V tomto případě se ale nedá mluvit o "kroužkovací revoluci", změny se výrazněji týkaly právě jen kandidátek lidovců a unionistů.

 

Právě se děje

před 15 minutami

Šéfka Evropské komise představila "zelenou dohodu", slíbila klimatický fond za 100 miliard eur

Evropská komise chce v rámci přechodu ke klimaticky odpovědnému hospodářství v nejbližších měsících přijít s řadou kroků a iniciovat masivní investice do ekologických projektů. Prohlásila to ve středu šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, která představila klimatický plán označovaný jako Evropská zelená dohoda. Mezi první opatření bude patřit návrh normy zavazující unii ke klimatické neutralitě či vytvoření fondu pro podporu regionů závislých na energii z fosilních paliv. Mezi země, které by z něj mohly čerpat, patří Česko. Fond má podle von der Leyenové vyvolat investice v hodnotě 100 miliard eur (2,5 bilionu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy