Praha - Pokud budou chtít církve část svého majetku, který se jim teď stát chystá vrátit, prodat, tento první prodej po restituci má být osvobozen od daně z příjmu. Počítá s tím vládní návrh zákona, který má udělat tečku za majetkovým vyrovnáním státu s církvemi.
Tato daňová úleva se ale ocitla na jednom z předních míst opoziční kritiky.
"Není důvod poskytovat benefici neplacení daní, pokud budou prodávat majetek, který nabyly bezplatně," namítá předseda poslanců za ČSSD Jeroným Tejc.
Ministerstvo kultury, které zákon připravilo, ale nesouhlasí a poukazuje na to, že podobnou úlevu dostali v minulosti všichni restituenti.
ČSSD: Žádnou finanční náhradu
Opozice ovšem kritizuje i další věci: navrhla, aby církve musely prokázat, že jim ten který majetek nejen patřil, ale že ho i užívaly. ČSSD navíc chce, aby zákon výslovně řekl, že toto je restituční tečka směrem k církvím.
A navíc navrhuje vypustit finanční náhradu za majetek, který už stát z různých důvodů vrátit nemůže. To ale koalice držící vládu odmítá.
"Pokud bychom vypustili finanční náhradu, je to problém - padla by celá dohoda se sedmnácti církvemi," namítá ministryně kultury Alena Hanáková (TOP 09 a STAN).
Finanční náhrada má být celkem ve výši 59 miliard korun (církve se už dohodly, v jakém poměru si ji rozdělí). Tuto částku by stát vyplácel dalších 30 let a kvůli inflaci by se nakonec mohla vyšplhat až na 79 miliard.
Církve by ale především měly dostat zpět nemovitý majetek v hodnotě zhruba 76 miliard korun, a to výhradně ten, který je v majetku státu. Většinou se jedná o polnosti a lesy, které by tedy měl vydávat především pozemkový fond a státní lesy.
Sněmovnou už v červnu?
Zákon církevní majetek nevypočítává. O každou položku by musela příslušná církev jako někdejší majitel žádat stát zvlášť a v případě, že se stát a církev nedohodnou, by rozhodl soud.
Církve by pak ale neměly být po oněch 30 letech nijak napojeny na státní rozpočet a měly by fungovat ve vlastní režii. Dnes stát platí příspěvek na činnost i třeba platy duchovních.
Je zřejmé, že v podobě, v jaké je zákon připraven, pro něj ČSSD ani KSČM ve sněmovně ruku nezvednou. Výhrady mají i Věci veřejné.
Koalice by ráda protlačila zákon sněmovnou už na červnové schůzi, je ale téměř jisté, že Senát s převahou ČSSD zákon poslancům vrátí. Pak bude muset vláda získat podporu nejméně 101 poslance.
