Praha - Bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová ve svých pamětech napsala, jak svazující pro ni bylo, když kdekoli ve světě vystoupila jako šéfdiplomatka z letadla s výsostnými znaky USA. Samotný stroj jí dodával až nepatřičný význam.
Stalo se to i v Praze při návštěvě George Bushe.
Air Force One přistál a Bush měl - obrazně řečeno - úspěch v kapse.
Čeští ústavní činitelé se v jeho přítomnosti jasně vyjádřili ve prospěch americké radarové základny. Bush jim na oplátku slíbil, že o ní bude jednat v rámci Severoatlantické aliance a udělá vše pro uklidnění rozčilených Rusů. Pokud se mu to podaří a Kreml utiší, nebude činit podpora radaru problém ani ČSSD Jiřího Paroubka - alespoň o tom včera Bushe ujistil.
Americký prezident tak odpověděl na dvě z hlavních obav českých politiků. Nádavkem přidal slib, že se v rámci svých možností zasadí o zrušení víz, která dosud Češi při cestách do Spojených států potřebují.
To nejdůležitější z rozhovoru Bush-Klaus-Topolánek najdete ZDE
Rozhovor s Alexandrem Vondrou: Ohledně víz Bush víc slíbit nemohl
Navštívit Prahu americký prezident jiného jména, nevyjednal by víc a nesliboval by míň.
A to Bush přiletěl do hlavního města pouhý rok a tři čtvrtě před svým odchodem z Bílého domu. Vnitropoliticky je už brán za mrtvého muže. Celosvětově pak ze všeho nejvíc připomíná psance. Jeho politika vyvolává odpor, jeho návštěvy přinášejí masové protesty.
V Praze sklidil potlesk i za projev na konferenci o demokracii. Nebyl nečekaný a nebyl ani výjimečný. Do světových médií pronikl především díky jediné větě věnované Rusku, respektive vykolejeným reformám prezidenta Vladimira Putina. I tuhle větu by však mohl přednést kterýkoli nájemce Bílého domu.
Stejně jako - pro české uši stále ještě příliš neoposlouchaná - idealistická slova o boji za svobodu v celém světě a realistické přiznání, že i tak nesvobodná země, jako je Čína, zůstává klíčovým partnerem Spojených států.
Konferenci jsme sledovali on-line ZDE.
Včera večer se Bush přesunul do německého Heiligendammu, kde na něj čekají šéfové mocností G8. A především pak "Vladimir" - jak Putina v Praze jmenoval, a to bude neskonale tvrdší střet.
Summit G8: aktivisté chtějí čistky. Ve svých vlastních řadách
Putin se na něj pečlivě chystal. Už minulý týden poskytl rozhovor deníku Corriere della Serra, v němž odpovídal, zda bude na americké plány s brdským radarem a polskou raketovou základnou reagovat po vzoru studené války - tedy namíří rakety na Evropu. "Přirozeně ano," odpověděl ruský mocnář.
Bush o dosavadních Putinových stížnostech a výhružkách mluvil s dokonalou trpělivostí. Tu předvedl i na Pražském hradě, když Rusko přizval ke spolupráci na budování protiraketového systému. A několikrát odmítl, že by se opakovala studená válka. "Studená válka skončila a Češi si nemusí vybírat, jestli chtějí mít za partnera USA či Rusko," řekl na setkání s Václavem Klausem.
Den před Heiligendammem
Putinovým zájmem je hrát na opačnou notu. Chce dosud největším vyhrocením mezinárodní situace v novém století dosáhnout, aby se radar dostal mezi hlavní témata jednání G8.
Podle ruského deníku Izvěstija, který je obvykle dobře obeznámen s úmysly Kremlu, si ovšem Putin nechtěl pouze připravit půdu v Heiligendammu, ale zkouší rovněž tlačit na Prahu a Varšavu.
Putinovi vadí radar
Experti vykládají Putinovy motivy dvojím způsobem.
Podle první verze se Rusku po konsolidaci ekonomiky vrátilo sebevědomí a jako země vybavená druhým největším jaderným arzenálem chce opět mluvit do světové politiky na nejvyšší úrovni.
Existuje ovšem i druhá varianta, podle níž si Putin s chystanou stavbou amerických základen ve východní Evropě prostě neví rady. Snaha otevřít otázku radaru na jednání G8 je pokusem získat proti Bushově plánu spojence.
Pokud mají ruské obavy věcný základ, nemůže jím být deset polských raket. Něco takového by bylo skutečně směšné, jak tvrdí americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová. Fakticky jim může vadit pouze připravovaný brdský radar, který by šel využít pro monitorování vojenských objektů v evropské části Ruska. Píše o tom například vídeňský Der Standard.
Rozpor v Evropské unii
Siláckými gesty na sebe Putin upozorňuje, zároveň však odrazuje případné spojence.
Bushova radarová iniciativa nemá podporu především v Německu a ve Francii, protože komplikuje debaty o nové evropské ústavě. Ta předpokládá vznik společné zahraniční politiky Evropské unie.
Tyto úvahy však ztrácejí na zajímavosti, když dvě členské země, Česko a Polsko, nestaví svou bezpečnost na členství v NATO a v Evropské unii, ale na separátní dohodě se Spojenými státy.
Chce-li mít Bush v Německu stejný úspěch jako v Praze, musí šéfy sedmi mocností přesvědčit o tom, že cílem jeho dohod s Čechy a Poláky není nové rozdělení Evropy, ale zvýšení bezpečnosti USA, Evropy i Ruska.
Argumenty
| PRO RADAR | PROTI RADARU |
|
|
