Praha – Už rok čeká skupina čínských křesťanských uprchlíků, zda jim Česká republika udělí, nebo neudělí azyl.
Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) je tak dlouhé čekání standardní a nijak nesouvisí s tím, že se Česko v posledních měsících intenzivně snaží o utužení vztahů s Čínou. Právě kvůli tomu předseda hnutí Starostové a nezávislí Petr Gazdík ve čtvrtek ve sněmovně premiéra interpeloval. Pokud by totiž čeští úředníci uprchlíkům azyl nebo doplňkovou ochranu přiznali, oficiálně by konstatovali, že Čína porušuje lidská práva.
Jakoukoliv souvislost s politikou ale premiér rezolutně odmítl. "Jednoznačně mohu vyloučit, že by existovaly nějaké politické tlaky nebo že by vláda měla speciální politiku vůči žadatelům z Číny," reagoval Sobotka na Gazdíkův dotaz.
„Se všemi azylanty je zacházeno stejně, je jedno, odkud přijdou. Není možné někoho upřednostňovat, někoho opomíjet," zdůraznil premiér.
Lhůta se může opakovaně prodloužit
Ministerstvo vnitra musí podle azylového zákona žádost o mezinárodní ochranu posoudit do šesti měsíců, lhůtu si ale může opakovaně o další půlrok prodlužovat, k čemuž přistoupilo právě i v tomto případě. Deset čínských křesťanů, jak dříve upozornil deník Aktuálně.cz, přišlo do Česka loni v září. Další skupiny – celkem šedesát běženců – v první polovině letošního roku. Svůj postup resort Milana Chovance (ČSSD) odůvodnil obecně – složitým sběrem podkladů o zemi původu a údajnou právní a skutkovou složitostí věci.
To si myslí také premiér. Konkrétní případy čínských uprchlíků jsou stejně jako všechny ostatní případy v azylovém řízení tajné, v obecné rovině ale upozornil, že prodloužení lhůty má vždy relevantní důvod.
Podle premiéra je taková délka řízení běžná nejen v Česku, ale i jinde ve světě. "Pokud se o žádosti rozhoduje v řádu měsíců, pořád nejde o nic neobvyklého. Nově stanovený termín navíc neznamená, že rozhodnutí bude vydané až v nejzazším termínu," řekl Sobotka.
Nerozhoduje se kolektivně, ale o každém zvlášť
Nejde podle něj ani předjímat, jakou mají čínští uprchlíci šanci na přiznání azylu. "Míra úspěšnosti se v evropských státech také liší, průměrně se ale pohybuje okolo třiceti procent," řekl Sobotka. Zdůraznil ale, že každé rozhodnutí je individuální a nikdy se jakýmkoliv způsobem nerozhoduje kolektivně – například podle země původu žadatele.
Se Sobotkovou odpovědí se Gazdík spokojil. "Děkuji za ujištění, že nejde o žádné politicky motivované ovlivňování," reagoval Gazdík. Současně premiéra vyzval, aby vláda dohlédla na zbytečné neprodlužování žádostí o azyl.
Na rozhodnutí ministerstva čeká sedmdesátka Číňanů, kteří jsou podle informací Aktuálně.cz členy deseti církví, v zařízeních pro běžence v Havířově a Kostelci nad Orlicí. Jsou velmi obezřetní, protože se obávají, že komunistický režim bude perzekvovat jejich příbuzné, kteří v zemi zůstali.
Křesťané jsou v Číně jednou z nejpronásledovanějších menšin. Jejich situace se navíc v poslední době po nástupu prezidenta Si Ťin-pchinga zhoršuje. Komunističtí vládci sice v zemi oficiálně povolují fungování katolické církve, na její chod ale dohlíží agenti tajné policie. Proto se čínští křesťané sdružují do početných nelegálních, takzvaných podzemních církví.
Skupina pronásledovaných křesťanů požádala o azyl v Česku loni na podzim a v první polovině letošního roku. Aby tolik Číňanů chtělo žít v Česku, je neobvyklé. Občané Číny v minulých letech tvořili jen zlomek žádostí o ochranu – loni úřady posoudily jen čtyři případy, v roce 2014 patnáct.
