Co vás napadlo, když jste se dozvěděl, že bývalý policejní prezident a dnes šéf královéhradecké krajské policie Martin Červíček chce být politikem a půjde do krajských voleb v barvách ODS?
Nepřekvapilo mě to. Zastával nejvyšší policejní funkci a výš už to prostě u policie nejde. A pokud český stát nemá úplně jasně vydefinovanou možnost dalšího uplatnění, třeba v rámci evropských struktur jako třeba armáda, která má daleko lepší šanci poslat do zahraničí bývalé generály a náčelníky, pak jeho postup chápu. Rozhodl se zaútočit na samosprávní roli a z ní pak ovlivňovat dění v konkrétním regionu.
Nevidíte to tedy jako kolizi?
Nevidím. Není to sice věc, která se běžně stává, ale podle mě je to v pořádku. Jasně jsem mu ale naznačil, že není možné setrvat v roli policejního krajského ředitele.
A není Červíčkův příběh na debatu, co policistům nabídnout ve chvíli, kdy chtějí skončit v aktivní službě? Proč ta místa nejsou?
Tomáš Tuhý (43 let)
Brigádní generál Tomáš Tuhý je policejním prezidentem od dubna 2014. Vystudoval Filozofickou fakultu Ostravské univerzity v Ostravě a Právnickou fakultu Masarykovy univerzity. Hovoří anglicky, rusky a polsky. Kariéru začal v roce 1991 jako řadový policista na rodné severní Moravě - napřed ve Městě Albrechtice, kde později vedl obvodní oddělení. V roce 2002 se stal zástupcem ředitele v Jeseníku a o pět let později začal šéfovat policii v Bruntále. V roce 2008 se stal náměstkem severomoravského krajského ředitele a v roce 2010 se dostal do čela krajské policie. Funkci zastával do roku 2013, kdy se stal náměstkem policejního prezidenta pro vnější službu. Je ženatý a má dvě děti.
Už jsme o tom diskutovali i s ministrem vnitra, ale je to na širší debatu. Určitou možnost dalšího uplatnění pro policisty, kteří už se třeba cítí vyhořelí, jsou policejní školy. Právě tam potřebujeme zkušené kolegy, aby učili začínající policisty. Kdo jiný má učit příklady dobré praxe než profesionálové z pořádkové a dopravní policie nebo z kriminální služby.
A je to pro ně atraktivní? Nepohoršili by si třeba finančně?
Když dnes policisté přecházejí do policejního vzdělávání z úrovně krajů nebo i bývalých okresů, mohou si dokonce polepšit. Učitelské tabulky mají vyšší zařazení. Takže i to může být motivace.
Sám byste se třeba jako pedagog také viděl?
Nebál bych se toho. Dokonce mám i středoškolské pedagogické vzdělání. I dnes chodím přednášet, rád se potkávám se studenty.
Takže pokud byste měl na konci policejní kariéry na výběr: politik jako generál Červíček, nebo škola?
Politika je pro mě ještě pořád pole neorané. Jsem policistou a rád bych jím byl.
Nakousl jste srovnání s armádou. Vojáci jsou zvyklí účastnit se zahraničních misí, loni na ně začali jezdit i naši policisté v souvislosti s migrační krizí. Chce se jim?
Určitě. Je to pro ně prestiž, vlastenectví. Uvědomují si, že pokud dnes nepřispějeme k ochraně Evropy, může to mít v budoucnu tvrdé dopady i na Českou republiku. Přitom práce policistů je na misích náročná. Je tu riziko nákazy nemocemi, řada lidí u sebe může mít nebezpečné předměty, jsou nevyzpytatelní, nečitelní. Celá Evropa diskutuje o tom, že nevíme, co je to za lidi. To je velký otazník. Od začátku tlačíme na důslednou registraci, ale ne vždy funguje.
To zaznělo i před Vánocemi v Praze na bezpečnostní konferenci o migraci. Takže se to nevylepšilo?
Je to o tom, aby Řecko a Turecko zřizovaly více registračních míst a my měli garanci, že všichni přes ně projdou a budou v systému. Dnes ta situace není uspokojivá a nezlepšila se natolik, abychom byli spokojeni. Situace je stále vážná a nepřehledná. EU bude muset přijmout daleko důraznější opatření, aby se ochrana vnějších hranic schengenského prostoru výrazně zlepšila.
Jak to tedy probíhá? Přijedu, řeknu, že jsem ze Sýrie a jmenuju se tak a tak. Co na to systém?
Na prvním kontaktním místě při vstupu do Evropy se zjistí, kdo ti lidé jsou a odkud jsou. Zaregistrují se a vezmou se jim otisky prstů. Problém je, že třeba Syřané jsou ve válečném stavu a je velmi obtížné potvrdit jejich totožnost. My je pak máme na území schengenského prostoru v databázi s údaji, které uvedli.
Kde je tedy jistota, že uprchlík nevstoupí do Evropy pod jiným jménem?
Jistota není. Jsou tady určitá rizika, že ten jeho původ nelze z válečných důvodů spolehlivě ověřit. Pokud má někdo nové jméno, máme ho tak zaregistrovaného v systému Eurodac, k němuž jsme přistoupili naštěstí už před krizí a díky tomu se nám dařilo vracet některé uprchlíky, kteří v systému nebyli. My si nemůžeme dovolit dělat jen tranzitní kanál přes Českou republiku. Nikdy nejsme schopni garantovat a porušovat národní nebo mezinárodní závazky. Pro nás je zásadní, aby cizinec, který vstoupí na naše území, měl povolení pohybu po schengenském prostoru. Pokud ho nemá, musíme ho zadržet a provést identifikaci a podle mezinárodních dohod proti němu zahájit řízení. Pokud víme, že požádal o azyl v jiném státě, měl by být tam a vracíme ho tam.
Ale identita se tedy dá snadno změnit.
Může se to stát. Pravost dat garantuje stát, který provádí registraci. Data, která uprchlík uvádí, si ještě ověřuje třeba lustrací mobilního telefonu, kde se dají dohledat další data nebo fotografie.
Jaký máte plán, kdybychom příští měsíc museli utěsnit hranice?
Loni jsme připravili sadu nových typových plánů navázaných na migraci a provedli cvičení. Chtěli jsme si nasimulovat, jak rychle dáme dohromady větší vzorek policistů včetně dojezdových časů. Dovnitř policie jdou metodické pokyny, poučujeme rovnou i nové policisty. Čili plány máme, věřme, že je nebudeme muset použít. I když prognózy na jaro nejsou úplně růžové.
Máte tedy balíček policistů, kteří přesně vědí, na jaké značky se postaví v případě problému?
Pokud bychom začínali zespodu a každého policistu připravovali, tak je to nekonečný příběh. Koordinaci ponesou centrály a operační střediska. Zjednodušeně řečeno: velitelé zasednou do jedné místnosti a budou vše řídit ve spolupráci s operačními důstojníky. Jen oni mají nejlepší přehled o nasazení jednotlivých policistů a záloh. Přesně vědí, kdo to kam má nejblíž, aby vše proběhlo efektivně.
Plánujete letos ještě nějaké cvičení?
Nikdy není dost takových příprav. Simulační cvičení ještě určitě budou, zřejmě ale ne v takovém rozsahu jako loni na podzim, kdy jsme si spolu s armádou a celníky kompletně zmapovali terén jižní hranice.
Nebudou pak policisté chybět ve vnitrozemí?
Policie musí být připravena reagovat na vzniklé potíže. Vláda nám schválila speciálně kvůli migraci posílení o šest set policistů, a pokud bude personální stav ještě doplněn, jak požadujeme v koncepci rozvoje policie, krátkodobé absence policistů ze základních útvarů jsou řešitelné. V budoucnu chceme tabulkově řešit právě i zahraniční mise, o kterých jsme se spolu před chvílí bavili.
Dosud je to tak, že pokud policista jede na dva roky do Kosova, jeho místo je vyblokované po celou dobu a nemáme možnost místo něj přijmout někoho jiného. Koncepce rozvoje policie pro příštích pět let, kterou má na stole vláda, už hovoří o speciálních tabulkách přímo na mise. Abychom neodkrajovali policisty z krajů a bývalých okresů.
