Přímými účastníky násilných incidentů v rodině jsou podle psychologů velmi často i děti, u kterých se prožitá traumata odrážejí nejen na jejich aktuálním psychickém stavu, vztazích a školní úspěšnosti, ale mohou výrazně ovlivnit i jejich budoucnost a zdraví. Děti zažívající násilí doma potřebují specializovanou pomoc a podporu, ale také někoho, kdo jim pomůže situaci v rodině odhalit a nastartovat pomoc, dodávají odborníci.
"Téma dětí jako neviditelných obětí násilí nabralo s příchodem nemoci covid-19 na své urgenci. Pandemie nám ukázala velké systémové mezery v péči o ohrožené děti," říká Petra Wünschová, ředitelka Centra Locika, které se zaměřuje právě na odbornou péči pro děti zažívající domácí násilí.
Česká republika je podle ní specifická velkou latencí těchto případů, nevyplouvají tolik na povrch, nemluví se o nich tak jako v okolních zemích. Zatímco nárůst domácího násilí v době koronavirového lockdownu o 30-40 procent byl podobný jako jinde v Evropě, od těch západních zemí se Češi výrazně lišili v tom, že oběti si mnohem méně řekly oficiálně o pomoc. Výkyv se proto nijak neprojevil ve statistikách policie nebo intervenčních center a problém se neřešil. Česko vypadalo jako ostrůvek idyly uprostřed Evropy.
"Až při bližším prozkoumání se ukázalo, že opak je pravda. Stojí za tím jednak nedůvěra ve státní instituce, jednak vysoká tolerance k násilí v blízkých vztazích. Za násilí tu považujeme až týrání. Pokud násilí v rodině dosahuje menší intenzity, ani rodina, ani její okolí nepovažuje za nutné situaci řešit," vysvětluje Wünschová. Velmi malá je také informovanost lidí, jak takovou situaci rozpoznat a na koho se obrátit. To se Locika snaží změnit.
Na webu Dětství bez násilí nabízí kromě zmíněné pomoci i chat a linku pro děti, anonymně mohou do Centra přijít nejen děti samotné, ale i jejich rodiče. Kromě toho zde všechny cílové skupiny najdou materiály, které jim mohou pomoci se zvládáním úzkosti, obav či se zvládáním vlastních emocí. Odbornou pomoc lze najít i v mimopražských organizacích - v Ústí nad Labem, Kladnu, Pardubicích, Hradci Králové, v Brně či Ostravě.
Kde hledat odbornou pomoc?
Centrum Locika (Praha)
Centrum sociálních služeb Ostrava
Spirála - rodinná poradna (Ústí n. L.)
Dětské krizové centrum (Praha)
Spondea (Brno)
Nomia (Hradec Králové)
Intervenční centrum (Praha)
SKP Intervenční centrum (Pardubice)
Zařízení sociální intervence (Kladno)
"Ta pomoc je skutečně okamžitá, den poté, co nám rodina zavolá, už může přijít do Centra Locika," upozorňuje Wünschová s tím, že v komunikaci s ohroženými dětmi se jim nejvíce osvědčil chat díky své anonymitě, okamžitosti a díky tomu, že se jedná o komunikační kanál, jenž je dětem blízký.
Učitel by měl být všímavý
Byť se kvůli pandemii provoz škol opět omezuje, pomoci tzv. tichým obětem domácího násilí může právě i škola, kde děti zpravidla tráví velkou část dne a s učiteli i dalšími pedagogickými pracovníky jsou v úzkém kontaktu. Častá zkušenost z praxe však je, že ačkoliv pedagogové velmi často vědí, kterých dětí ve třídě se domácí násilí týká, bohužel už nevědí, co dělat, jak reagovat a jak jim pomoci. Jak Locika upozorňuje, od učitele to nevyžaduje nic jiného než mít oči otevřené a dobře si všímat chování žáků. O další se již postarají odborníci, které by měl oslovit.
"Náš přístup je unikátní v tom, že nečekáme na změnu iniciovanou shora, zároveň neklademe na učitele žádné další nároky, ale podáváme jim pomocnou ruku. Cílem projektu Okamžité pomoci je včasná identifikace dětí a rodin, které potřebují podporu. Učitelům nabízíme možnost zavolat na linku Dětství bez násilí a poradit se, případně poslat dotazy e-mailem," říká Petra Wünschová, jejíž Centrum Locika již od loňska pedagogy proškoluje a nyní v tom bude pokračovat vzhledem k chystanému zavření škol on-line.
Úzkou spolupráci se školami rozjela například Praha 7, kde Locika sídlí a úzce s radnicí spolupracuje. Během roku 2019 se jim podařilo proškolit již 160 učitelů. "Oni vidí, že dítě přestalo prospívat a školní povinnosti jdou úplně mimo něj, protože má zcela jiné starosti. Vidí, když někdo volá o pomoc vlastní agresivitou, nebo je naopak tiché a schované. Že se v rodině něco děje, se ve škole projevuje mnoha způsoby a je nutné pedagogy proškolit. Jednak aby tyto signály rozpoznali a také aby věděli, co mají dělat," říká Hana Šišková, radní pro oblast vzdělávání a školství Prahy 7.
Podle ní mají kurzy už své výsledky, učitelé si pochvalují, že dnes už umí rozpoznat, zda se jedná o zlobivého žáka, nebo potenciální oběť či svědka domácího násilí.
Během první koronavirové pandemie se podle Šiškové povedlo právě prostřednictvím pedagogů odchytit a zaopatřit několik dětí ve složité životní situaci. Pracovníci sociálního odboru Prahy 7 začali pracovat přímo na školách a v pravidelnou dobu zde fungují jako poradna v nejrůznějších oblastech od finančních problémů po domácí násilí.
Centrum Locika
Svou činnost v květnu 2015. Jedná se o první takto specializované centrum komplexní odborné péče pro děti zažívající domácí násilí v ČR. Vzniklo na základě dlouholetých zkušeností a vysoké poptávky po těchto službách ze strany rodičů i státních orgánů. Pražský magistrát udělil Centru Locika pověření k sociálně-právní ochraně dětí. Ročně odborníci centra pomohou až 275 dětem a jejich rodinám.
V Česku stále neexistuje jednotný systém evidence ohrožených dětí ani relevantní data k tématu dětí a násilí v rodinách. Z loňských dat Centra ve spolupráci s Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí vyplývá, že do násilného vztahu se rodí téměř každé čtvrté dítě, 50 procent však zažilo první projevy domácího násilí do dvou let věku. Přesto se děti dostanou do kontaktu s odbornou pomocí nejčastěji až při docházce do školy. Nejfrekventovanější věk dětských klientů Centra je 6˗8 let.
Podzimní lockdown: Ohrožené děti musíme zachytit
Vzhledem k další vlně koronavirové pandemie nyní Praha 7 začne s on-line proškolováním pracovníkům mateřských škol. Protože již tam lze ohrožené děti odhalit a včas jim pomoci. Radnice prověřuje i rodiny, které se během jarní výluky škol vůbec neozvaly. "Pokud se školy opět zavřou, chceme pomocí našich sociálních pracovníků a neziskovek s těmito rodinami spolupracovat a zachytit děti, které propadají celým státním systémem. Ve chvíli, kdy jsou rodiny zavřené v jednom bytě, se za těmi dveřmi dějí často velmi nepěkné a smutné věci," varuje Hana Šišková.
Petra Wünschová upozorňuje, že některé změny v české legislativě již umožňují dětem nebýt pouhými bezmocnými pozorovateli konfliktních událostí v rodině. Mohou jednat, jen se o tom moc neví. Tak například dítě starší šestnácti let může požádat o vykázání agresivní osoby z domácnosti.
Mladší dítě pak má právo o totéž požádat v rámci OSPOD (Orgán sociálně-právní ochrany dětí), popřípadě prostřednictvím neziskovky pověřené sociálně-právní ochranou dětí, jako je třeba Locika a podobné organizace. "Málo se o tom ví, neumíme to převést do praxe a přitom v následujících dnech a týdnech ty případy domácího násilí opět porostou a opět se o nich bude vzhledem k uzavření rodin v domovech jen velmi málo vědět," dodává.
Další distanční výuka prověří i psychologické schopnosti učitele
Následující plánované týdny distanční výuky staví učitele před náročný úkol, aby byli schopni odhalit signály, že se v rodině něco děje, i přes pouhé on-line spojení s žákem. Podle Daniela Pražáka z Ústavu výzkumu a rozvoje vzdělávání to lze provést třeba vhodně položeným dotazem, což se pedagogové učí právě během školení od Centra Locika. Všímat by si měli i málo spolupracujících či zcela nespolupracujících dětí. To může totiž svědčit nejen o nepodnětném rodinném prostředí a o nízké preferenci vzdělávání, ale i o hlubších problému, včetně toho, že dítě zažívá domácí násilí a škola jde pak stranou.
A že se v případě nekomunikujících rodin nejedná o malá čísla, ukázalo jarní zavření škol. Česká školní inspekce udělala průzkum na několika tisících základních a středních škol a zjistila, že přibližně v tisícovce z nich třetina žáků s učiteli on-line nekomunikuje a zhruba ve stovce škol není do on-line distančního vzdělávání vůbec zapojena více než polovina žáků.
Když společnost Kalibro dělala průzkum mezi učiteli, její čísla byla podobně alarmující: se všemi žáky bylo ve spojení jen 28 procent oslovených pedagogů, 17 procent uvedlo, že je v pravidelném kontaktu pouze s polovinou třídy.
"Násilí, jehož jsou děti svědky nebo je přímo zažívají, je velký problém i mimo dobu pandemie covidu-19, o to více však v posledním půl roce. A zdá se, že nás čekají ještě náročné měsíce. Jako matka dvou dětí vím, jak může být rodinný život náročný a jak strašně důležité je vědět, kam se může kdokoliv z rodiny obrátit pro pomoc a informace," říká Mariana Čapková, pražská zastupitelka a předsedkyně Výboru pro výchovu a vzdělávání na magistrátu hlavního města Prahy, jež nad projektem Okamžité pomoci poskytla záštitu.
