Praha - Vojáci "spřátelených" armád zabili v prvních dnech srpnové okupace Československa 82 lidí.
Dalších tři sta zranili těžce a přes 500 lehce. Nebylo to ale konečné číslo. Počet obětí srpnové invaze nakonec přesáhl stovku.
Vyplývá to z historických dokumentů, které zveřejnil Ústav pro studium totalitních režimů. "Sama Veřejná bezpečnost koncem srpna 1968 přiznávala, že není dosud přesný přehled o počtu osob, které byly v různých souvislostech příslušníky okupačních vojsk zastřeleny nebo zraněny," uvádí se v obsáhlé publikaci Oběti okupace, kterou ústav právě vydává.
Zpráva ministerstva vnitra z 30. září 1968 pro poslance branného a bezpečnostního výboru uvádí, že okupanti použili dokonce i těžké zbraně včetně děl.
"Při obsazování území ČSR vojsky pěti států Varšavské smlouvy, zvláště v prvních dnech, ale i v období pobytu, použili jejich příslušníci proti čs. občanům zbraní různých druhů (kulometů, samopalů i děl)," uvádí se ve čtyřicet let starém dokumentu.
Nejvíce mrtvých u rozhlasu
Nejvíce mrtvých bylo u Československého rozhlasu na Vinohradské třídě v centru Prahy. "Zastřeleni na místě byli tři lidé, zraněno a hospitalizováno 52 osob; 12 osob bylo usmrceno explozí muničního vozidla a dva lidé se zabili tím, že vyskočili z okna," připomíná dokument.
Sovětští vojáci nezabili civilisty jen výstřely ze samopalů či kulometů. "Vyskytly se i případy, kdy se občané postavili do cesty přijíždějícím vojenským vozidlům a byli jimi usmrceni. V řadě případů bylo proti občanům stříleno bez zjevného motivu."
- Čtěte dále: V srpnu 68 pozvali tanky. Trest? 26 dní vězení
Mnoho sovětských vojáků nedodržovalo pravidla silničního provozu, jeli s tanky a dalšími stroji na levé straně silnice, nedávali přednost v jízdě nebo neměli v noci zapnutá světla. Po haváriích s osobními auty pak zůstávali mrtví a zranění.
Jak přijít o léky pro dobytek
Vojáci "spřátelených" armád často neoprávněně zadržovali československé občany, zastrašovali je a prováděli u nich osobní prohlídku. Mezi nejvíce postižené patřili železničáři, zdravotníci nebo příslušníci bezpečnosti.
Do konce září měly úřady nahlášeny na dvě stovky takových případů. Například na Karlovarsku zadrželi sovětští vojáci Mojmíra Dostála.
"Dne 27. 8. 1968 ve 12,30 hod. byl příslušníky cizích vojsk zadržen dr. Mojmír Dostál, nar. 19. 5. 1941. K zadržení došlo v obci Toškov, když jmenovaný převážel ve vlastním osobním autě léky pro dobytek. Byl zadržen údajně z důvodů, zda neveze léky pro kontrarevoluční hnízdo. Zadržený byl převezen do Bochova, kde byl zadržen do 18:30 hod., načež byl bez udání důvodů propuštěn."
Zabitý bulharský voják
Podle ministerstva vnitra se v prvním měsíci okupace nestalo, že by usmrcení nebo zranění lidé použili proti cizím vojskům střelné zbraně. Výjimkou byl případ tří lidí, kteří zabili Bulhara.
"Do 28. 9. 1968 byl zjištěn jediný případ, kdy tři čs. občané společně zabili osamělého bulharského vojáka," uvádí se v historickém dokumentu ministerstva vnitra pro československé poslance.
- Čtěte dále: Historici: Invaze 1968 se Rusům opravdu povedla
