Když se 12. března náhle uzavřely všechny české školy, v největší nejistotě se ocitli maturanti. Pomalu se schylovalo k uzavírání klasifikace a k přípravě na maturitu a oni najednou nevěděli, na čem jsou. Chvíli to vypadalo, že se školy otevřou za čtrnáct dní, koncem března se zase zdálo, že se až do letních prázdnin neotevřou vůbec.
Zcela jasno do zmatku nevnesl ani Zákon o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020, v němž se praví, že když se do 1. června 2020 nevrátí středoškoláci zpět do škol, maturitu dostanou jen na základě průměru posledních tří vysvědčení.
Někteří maturanti byli zmatení a ve stresu, jiní to viděli jako vhodnou příležitost se obávané zkoušce vyhnout. A tak vznikla petice Prominutí maturity 2020, která ke konci dubna nasbírala přes 41 tisíc podpisů. Iniciátor petice Benedikt Albrecht z Prostějova, maturant ze Střední školy polytechnické v Olomouci, v ní tvrdí, že studentům znemožňuje plně se věnovat přípravě na maturitu "náhlý zmatek související se šířící se nákazou onemocnění covid-19", přičemž "každý reaguje na závažnost situace v naší zemi různě".
Pro mnohé maturanty je dle prohlášení petice "tato situace velmi znepokojující nejen z osobních důvodů, ale také proto, že doposud nevědí, kdy a jakou formou je maturitní zkouška čeká". K dalším argumentům patří, že někteří studenti věnují svůj čas dobrovolnickým činnostem či že nebyli řádně připraveni na distanční studium, které je v rozporu s jejich dosavadní školní výukou.
S jejich argumenty však nesouhlasí například šéfka Učitelské platformy a třídní učitelka maturantů na Gymnáziu Josefa Jungmanna v Litoměřicích Petra Mazancová. Upozorňuje, že na maturitu se student nepřipravuje jen poslední měsíc, ale minimálně celý poslední rok. Navíc dodává, že letos mají maturanti naopak více času, než měli kdykoli dříve. "Mnoho škol zcela vypustilo nematuritní předměty a soustřeďují se od začátku nouzového stavu jen na maturity. Za normálních okolností by do 30. dubna byli každý den sedm osm hodin ve škole, ale nyní se místo toho každý den věnují jen profilovým předmětům," říká.
Více času podle ní mají na jejich přípravu i učitelé. Letos se prý i ona věnuje maturantům mnohem více než jindy, a navíc mnohem individuálněji. "Kdybych učila normálně své penzum hodin, které učím v rámci svého plného úvazku, rozhodně si nenajdu čas na one to one konzultace, které nyní s maturanty běžně dělám. A je samozřejmě na studentech, aby po této nabídnuté pomoci sáhli, to už je na jejich odpovědnosti."
Nesouhlasí ani s tvrzením, že by maturanti doposud nevěděli, kdy a jakou formou je maturitní zkouška čeká. Harmonogram maturity je podle ní v podstatě známý. "Když víme, že maturanti půjdou do školy 11. května, tak první týden v červnu budou didaktické písemky a dejme tomu od 15. června se bude moci maturovat ústně. Ano, je to posunuté oproti jiným letům, ale taková je doba," říká.
Benedikt Albrecht jí oponuje. "Ve čtvrtém ročníku se látka probírá jen polovinu roku a druhá polovina roku je zaměřena na opakování učiva, o což maturanti přišli. Většina učitelů neposílá podklady, jak by měli, což vím z vlastních zkušeností. Sice je více času, ale studenti nedostávají potřebné podklady pro studium," namítá iniciátor petice a zmiňuje i velkou nejistotu maturantů v celé situaci.
Šéfka Učitelské platformy dává studentům za pravdu pouze v posledním bodě petice, tedy že studenti nebyli řádně připraveni na samostudium na dálku. "To je pravda, český školský systém neumí pracovat s vnitřní motivací studenta, s osobním stylem jejich učení. Nehledá, co by vyhovovalo danému žáku, nevede studenty, aby si stanovovali osobní cíle. Tato doba nám jasně ukazuje, že toto neumíme a měli bychom umět. A zažíváme to i my dospělí, když teď pracujeme na home officu a zjišťujeme, že to není tak jednoduché, jak jsme si představovali, když jsme ho neměli a toužili po něm. Na osobním seberozvoji bychom měli my učitelé pracovat. Ale jako argument je to hodně na vodě: ‚Nikdo mě nenaučil připravit se sám na maturitu, tak jak ji mám udělat?‘" dodává.
Chceme jen rovné šance, tvrdí studenti
Zatímco petice Prominutí maturity v podstatě žádá o získání maturity zadarmo, další iniciativa s názvem Férové přijímačky na VŠ 2020 pouze požaduje rovné šance pro české a slovenské studenty u přijímacích zkoušek na vysoké školy. Českým maturantům se nelíbí, že jejich slovenští kolegové dostanou už jistojistě maturity pouze na vysvědčení, a tudíž se mohou plně věnovat přípravě na přijímací zkoušky. České ministerstvo školství tak podle kritiků poškodí své vlastní studenty.
A nejedná se o zanedbatelnou skupinu. Dle statistik Českého statistického úřadu studovalo v roce 2018 na českých vysokých školách necelých 45 000 cizinců, z toho přes 21 000 studentů ze Slovenska. Podle dat Domu zahraniční spolupráce, což je příspěvková organizace ministerstva školství, která administruje mezinárodní aktivity v oblasti vzdělávání, tvoří Slováci přes sedm procent celkového počtu studentů na českých vysokých školách. Nicméně například na brněnské Masarykově univerzitě je to již 17 procent, a na tamější Fakultě informatiky dokonce 49 procent - více než Čechů.
Myšlenku, že žádost o srovnání startovních podmínek je jen nepřímou žádostí o prominutí maturit, iniciátor výzvy Jan Bohuněk, maturant z pražského Gymnázia Botičská, odmítá. "Naším cílem není zrušení maturit jako takových, ale nastavení rovných podmínek k maturitě a k přijímačkám pro české i slovenské studenty. My vidíme zrušení maturit a jejich úřední uznání jen jako jednu z možností, jak dosáhnout spravedlivých a férových podmínek, nicméně není to hlavní cíl naší iniciativy," tvrdí.
Na argumenty, že na maturitu se má člověk učit minimálně celý poslední rok a kromě toho mají nyní při uzavření škol na maturitní předměty více času, Bohuněk říká, že studenty mátla hlavně nepřehledná situace.
"Když byl zákon vydán, nikdo neměl nejmenší tušení, jak bude situace 1. června vypadat. Tudíž nebylo možné na sto procent počítat s tím, že maturity nebudou, stejně tak jako s tím, že budou. Koneckonců školy se v běžném režimu ani otevírat nebudou a 11. května budou otevřeny pouze pro studenty závěrečných ročníků středního vzdělávání. S tím taky nikdo nepočítal, nehledě na to, že vláda svého času tvrdila, že školy se otevřou buď pro všechny, nebo pro nikoho," říká.
"Nicméně o zrušení přijímaček na vysoké školy nikdo nemluvil. Proto se řada maturantů začala v tomto nejistém období více soustřeďovat na přijímačky, protože zde byla jistota, že věci, které se naučí, se nebudou učit zbytečně," dodává.
Říká, že jemu by složení maturitní zkoušky ani moc nevadilo, a poukazuje na to, že na prestižním Gymnáziu Botičská s ní většinou studenti nemají příliš problémy. "Pro mě osobně je ale prioritou složit přijímačky a studovat medicínu. Jsem sice přijat na 1. lékařskou fakultu bez zkoušek na základě prospěchu, ale hlásím se i na jiné lékařské fakulty, kde budu muset dělat přijímací zkoušky. A proč bych se měl učit na maturitu, kterou bych mohl dostat úředně, když bych se mohl místo toho věnovat pouze přípravě k přijímacím zkouškám a zvýšit své šance na přijetí?" namítá.
"Jiná situace by nastala tehdy, pokud by mě složení maturitní zkoušky u přijímaček nějak zvýhodnilo ve srovnání s lidmi, kteří by si maturitu nechali uznat úředně. V takovém případě bych maturoval i dobrovolně," dodává.
